Před dvaceti lety prožila Litovel sedm minut zkázy. Začalo to bílou mlhou

  6:10
V neděli uplynulo dvacet let od ničivého tornáda, které se prohnalo Litovlí na Olomoucku. Řádění silného živlu mají tamní lidé dosud v živé paměti. Po velké povodni přišla 9. června 2004 další pohroma a městem se rychlostí přes 300 kilometrů v hodině prohnalo tornádo, které zpustošilo třetinu obce a během sedmi minut po sobě zanechalo škody za sto milionů.

Litovelské tornádo přitom meteorologové označili za jedno z nejsilnějších v novodobé historii Česka.

Ničivá bilance byla děsivá. Stovky vyvrácených stromů, stržené nebo poškozené střechy u pěti desítek domů, popraskané a podmáčené zdi, porozbíjený nábytek a stovky vymlácených oken.

Lidé, kteří tornádo zažili, popisují bílou tmu, zlověstné hvízdání, dunění a pak už jen řinčení skla. Někteří oknem viděli valící se srolované kusy střech a mysleli, že spadlo letadlo. Dodnes se diví, že řádění živlu přežili.

Ani dvacet let poté větrnou smršť ze svých vzpomínek nevymazali. „Zapomenout na to nejde. Bydlíme u vody a jakmile udeří silnější bouře, máme strach. Chtě nechtě na to člověk pořád myslí,“ svěřuje se Zdena Frištenská, která bydlí ve Frištenského ulici, jež spolu s Nábřežní a Palackého ulicemi patřila k nejpostiženějším.

Její maminka viděla blížící se bouřku na vlastní oči. Chtěla jen zavřít okna, když jí je tlaková vlna vyrazila z rukou a sklo se vysypalo.

„Viděla jsem, jak se na rameni Moravy zvedla voda do výšky a valil se na nás takový bílý kotouč snad až k nebi. Nevěděla jsem, kam utéci. V pokoji jsme se schoulili a čekali, až ta hrůza přejde. Nemůžu ani uvěřit, že jsme to přežili,“ vylíčila chvíle plné děsu.

Pak už jen slyšela dunění, jak jim ulétla střecha od domu a od garáže.

Hrůzu po tornádu vylíčila i sousedka Božena Fabiánová. Tornádo na jejím domě utrhlo štítovou zeď, stěny popukaly a statik ženě zakázal do budovy chodit. „Ten šok na mě teprve přichází, protože nemám střechu nad hlavou,“ posteskla si tehdy přes plot.

Z přízemí rodinného domu viděla valící se kusy plechové střechy srolované jako papír i prababička Ivety Pospíšilové z Frištenského ulice.

Zárodky osmi tornád nad Moravou prozradila velká vlhkost vzduchu

„Nejdříve skutečně myslela, že havarovalo letadlo. Dnes jí bude 98 let a nemůže ty vzpomínky vymazat z hlavy. Vždy, když se přežene nějaká větší bouřka, vrací se to,“ popisuje Pospíšilová, která učí na litovelské základní škole.

„Zrovna s dětmi ve třídě probíráme přírodní katastrofy, tak jsem myslela na to, že jim řeknu, co se tu dělo před dvaceti lety. Pro příklad nemusím jít daleko,“ doplnila.

Klid před bouří

Osudný den nic nenasvědčovalo blížící se katastrofě. Ráno 9. června 2004 bylo jasno, nebe bez mráčku. Odpoledne se však zatáhlo a začalo silně pršet. Během několika minut se najednou setmělo a přišel obrovský náraz větru. Prakticky vše, co se dalo utrhnout, létalo vzduchem.

Odborníci tornádo podle intenzity větru a charakteru škod na pětibodové škále označili stupněm tři.

Tehdejší správce litovelského koupaliště Bedřich Kubáček popisuje několik kotoučů, které se utvořily v dálce nad litovelským splavem.

„Byly to takové pásy, které rotovaly a točily se kolem své osy a jeden se valil přímo na nás,“ vypověděl Kubáček.

Litovelské koupaliště v jednom okamžiku přišlo o střechu převlékacích kabin, měla třicet metrů na délku a sedm na šířku. „Zvedlo ji to jako nic a odmrštilo na plot. Roztříštila se na kusy. Nic takového jsem v životě nezažil a už bych ani zažít nechtěl,“ popsal první okamžiky po bouři.

Podle něho se kotouče rozdělily a jeden z nich se řítil směrem na město.

Větrná smršť se na Litovel přihnala od severozápadu. Vír se dral podél ramene řeky Moravy, které se nazývá Mlýnský potok, dál směrem na městskou část Chořelice. Tamní obyvatelé mají ještě v živé paměti, jak jejich domy zaplavila velká voda.

Vedle kvetly muškáty...

„Tehdy voda vystoupala, pak opadla a zůstalo po ní bahno. Po tornádu však nezůstalo nic na svém místě,“ porovnala jedna z tamních obyvatelek. Velké škody napáchalo také na litovelském pivovaru, výrobu však nepřerušil.

O všechny stromy přišel i litovelský park, zůstaly jen pařezy. Za dvacet let od tragédie vyrostly nové a park se dočkal obnovy. Na tornádo dnes už upomíná jen obelisk.

„Oproti tornádu, které řádilo před třemi lety na jižní Moravě, byla Litovel slabý odvar. Ale na tehdejší dobu to bylo pro všechny překvapení. V životě by mě nenapadlo, že budeme mít v Litovli tornádo, a přece. Zvláštní byl šedesátimetrový pás, kterým postupovalo. V něm mizely dokonce i komíny, které pak našli o kilometr dál, ale za tím pásem se nic nestalo,“ hodnotí s odstupem starosta Litovle Viktor Kohout.

To udivilo i Zdenku Frištenskou, praneteř slavného zápasníka Gustava Frištenského. „My měli shozenou střechu a na zahradě trosky a o sto metrů dál paní v oknech kvetly muškáty. Bylo to takové smutné…“

Svědci pozorovali nad Moravou zárodky osmi tornád

Pět let po ničivém tornádu v Litovli svědci nedaleko od místa pozorovali a zdokumentovali zárodky osmi tornád. Meteorologové nad snímky červnové skupiny tromb (atmosferický vír s nehorizontální osou rotace) v oblasti mezi Litovlí a Náměští na Hané nedaleko Olomouce žasli.

„Tolik tornádových trychtýřů v jeden okamžik jsme v České republice zaznamenali vůbec poprvé,“ uvedl tehdy Tomáš Púčik z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Současný výskyt čtyř tromb najednou byl v České republice nevídaný jev.

Jev trval přibližně hodinu. Podle svědků při něm vznikalo šest i více tromb najednou. „Dosud se nám nepodařilo udělat záběr, kde je možné vidět čtyři tromby v jeden moment. Navíc podle pozorovatelů se takovýchto útvarů na nebi společně vyskytlo až osm, což je dosud nevídané množství. Možná také proto, že se objevily v hustě obydlené oblasti, kde je mohlo pozorovat velké množství lidí, se je podařilo zaznamenat,“ zhodnotil tehdy meteorolog.

Někteří lidé přitom nafotili přes sedmdesát snímků tromb, experti si tak mohli udělat představu, jak se jednotlivé trychtýře vyvíjely. Zda se na nebi mohlo objevit i tornádo, však nemohou jednoznačně říct.

„Na myšlenku, že se na nebi mohlo objevit i tornádo, nás přivedl fotografický materiál a výpověď jednoho ze svědků, který uvedl, že viděl vír vodních par vpravo dole od jedné z tromb,“ vysvětlil Púčik.

Nasedli do letadla

Po více než pěti letech od události se meteorologům do rukou dostaly i fotografie pořízené ze vzduchu, které zachycují minimálně dvě tromby zároveň. Pořídil je Martin Švarc s kolegou, kteří ihned poté, co zpozorovali výskyt tromb, nasedli do letadla a pořídili sadu snímků z neobvyklé pozice.

Po více než 5 letech od tornád v Litovli Martin Švarc s kolegou poté, co zpozorovali výskyt tromb ze země, nasedli do letadla a pořídili sadu snímků. Jedná se zřejmě o první snímky v České republice pořízené ze vzduchu, které zachycují minimálně 2 tromby zároveň..

Tromby se vytváří při nestabilních atmosferických podmínkách a doprovází mohutná bouřková oblaka typu cumulonimbus či cumulus congestus. Ve spodních vrstvách atmosféry se tvoří určitá cirkulace v podobě víru, a tu potom může silný výstupní proud daného mraku dostat do vertikální polohy.

Trombám svědčí, když je vzduch v nižších vrstvách poměrně vlhký a zároveň se v nich vyskytuje rychlý pokles teploty v závislosti na výšce, což napomůže vzniku silného stoupavého proudění. Tyto jevy se vyskytují hlavně po přechodu studené fronty, kdy proniká vlhký a chladnější vzduch s výraznými přeháňkami a bouřkami.

V Náměšti však počasí nebylo typické pro vznik tromby – teplota dosahovala až k 16 stupňům Celsia a na bouřku to podle svědků také nevypadalo.

„Svou roli zde sehrála velmi vysoká vlhkost vzduchu, protože v suchém počasí by se víry nezviditelnily. Pro mě samotného ale byl výskyt tromb překvapením, protože v okolí se neobjevila žádná mohutná kupovitá oblačnost. Atmosféra si ale sem tam takovéto překvapení pro nás přichystá,“ zhodnotil tehdy Púčik.

Podle něho vše spíše připomínalo vodní smršť, která se také projevuje jako vzdušný vír vznikající pod základnou kupovitých oblaků, přičemž se váže výlučně na vodní plochy.

Podobné záběry jsou tak známé například z přímořských oblastí, kde jsou smrště relativně běžné a nebezpečí ve slabé formě představují jen pro malá plavidla.

„Souvislost tromb právě s touto smrští nás napadla hlavně proto, že nad mořem bývá velmi vysoká vlhkost vzduchu v přízemních vrstvách, jako tomu bylo i v tomto případě,“ vysvětlil meteorolog.

Na záhadu, proč se tolik unikátních jevů děje právě v oblasti Litovle a okolí, vysvětlení nemá. „V rámci vědecké obce se některé studie zabývají souvislostí mezi výskytem tornád a lokálními faktory. Jednoznačný důkaz však zatím nikdo neposkytl. Litovelské tornádo bylo silné, a ta se většinou vážou na cirkulace přímo v bouřkách, pochybuji tedy, že by vznik tornáda souvisel třeba s vodní plochou nebo podobnými lokálními faktory. Tornáda však patří k málo prozkoumaným jevům a atmosféra skýtá mnohá překvapení, na jednoznačnou odpověď si tak asi budeme muset ještě počkat,“ uzavřel Púčik.