Aby se například Moravský Beroun na avizovanou změnu připravil, zapojil se loni jako jediný z kraje do projektu na podporu intenzifikace třídění sběru. Podle nejnovějších dostupných dat ministerstva životního prostředí z roku 2023 totiž dosáhlo třítisícové město v klíčovém ukazateli hodnoty vytříděnosti komunálního odpadu jen 31,7 procenta.

„Uvědomujeme si rezervy v oblasti třídění odpadu v našem městě a chceme se aktivně podílet na zlepšení této ne zcela dobré situace, kdy nepatříme zrovna k premiantům,“ řekl starosta Jan Hicz (SOCDEM za Společně pro Beroun) k nutnosti posunout se v odděleném sběru papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, textilu, jedlých olejů a tuků.

Město má teď k dispozici studii a návrhy na zlepšení. „Aktuálně pracujeme na implementaci navržených opatření a věříme, že nám to pomůže k dosažení stanovených cílů. Je však důležité si uvědomit, že zlepšení je dlouhodobý proces, jenž vyžaduje aktivní zapojení všech našich občanů, což bohužel nebude snadné,“ shrnul Hicz.

V podobné situaci je však třeba i Zábřeh, kde přitom předloni dosáhli slibné hodnoty 55,7 procenta, tehdy z velkých sídel nejvyšší v kraji. I díky tomu mohl poplatek za odpad zůstat letos na 720 korunách. Jenže podle starosty Františka Johna (KDU-ČSL) už radnice pro zlepšení třídění o moc víc dělat nemůže.

Prostějov opět zdraží odpady, další navýšení možná přinese zálohování PET lahví

„Hodně jsme to posunuli tím, že lidé mají přímo u domů možnost třídit do sběrných nádob i plasty a papír. Opatření jsme přijali s cílem dosáhnout požadovaných čísel. Rok od roku se to zlepšuje, ale pořád máme rezervy. Další technická řešení už nás však nenapadají, musíme se zaměřit na osvětu,“ nastínil John.

Během dekády se cíl zvýší ještě o deset procent

Vysvětlování se věnuje rovněž Uničov. Ten měl v kraji z velkých měst nejhorší výsledek 39,2 procenta, přitom dva roky předtím bylo skóre ještě o deset procent slabší. Posun přinesla právě i forma třídění nazvaná door-to-door u rodinných domů, kterou praktikuje též Zábřeh, společně se sběrem textilu a gastroodpadu.

I tak ovšem roste míra vytříděnosti poměrně pomalu. „Cíle, jichž by měla města dosáhnout, jsou z našeho pohledu možná až příliš ambiciózní,“ zhodnotil místostarosta Aleš Langer (KDU-ČSL).

I Uničov si letos nechá zpracovat analýzu, jak se požadavkům aspoň přiblížit. Langer také věří, že výrazné zvýšení nově přinese započtení odpadů určených ke kompostování. Nároky nicméně dál porostou.

Z nebezpečného odpadu zůstane jen teplo. Nemocnice vybudovala sterilizační linku

„Obce mají třídicí cíle definované takto: pro rok 2025 je to 60 procent, pro rok 2030 o dalších pět procent více a v roce 2035 musí být vytříděno 70 procent komunálního odpadu. Nejlepší kraje nyní dokáží třídit kolem poloviny, města ještě o něco více, kolem 53 procent,“ připomenula před časem mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Olomoucký kraj byl předloni na hodnotě 51,6 procenta, což bylo nejvyšší číslo mezi regiony.

Pokuta nakonec nemotivuje nikoho, míní expert

Odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček podotkl, že evropská směrnice požaduje po členských státech Evropské unie recyklovat 55 procent komunálních odpadů. A jelikož ty vznikají převážně v obcích, převedla vláda cíle na ně.

Protože však obce zajistí jen vytřídění, a nikoli recyklaci, zvýšil jim stát metu o pět procentních bodů, protože ne vše, co se vytřídí, se poté skutečně recykluje.

Stanovených cílů budou podle Kropáčka města dosahovat těžko, protože Česko si v minulosti nastavilo nízké nároky, které obce nemotivovaly. Podobně vnímá i nynější sankce.

„Pokuta 200 tisíc korun je pro malé obce až likvidační a naopak velká města k ničemu nemotivuje. Ministerstvo životního prostředí následně prohlásilo, že se bude odvíjet od velikosti obcí, takže ty menší dostanou pokutu spíše nižší,“ kritizuje s tím, že o splnění cílů se ve výsledku nebude snažit nikdo.

Zásadní je podle něj třídit bioodpad, jenž představuje až třetinu hmotnosti obecních odpadů, a co nejvíce motivovat obyvatele. „Nejčastěji se používají systémy typu plať podle toho, kolik vyhazuješ,“ zmínil Kropáček.

Linka pozná, z čeho přesně je odpad vyroben

Příležitost pro zlepšení situace obcí z regionu vidí v Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje a její moderní dotřiďovací lince. Ta se v olomoucké čtvrti Chválkovice rozjede v první polovině roku 2027.

„Odpadové centrum Olomouc má v plnění recyklačních cílů zásadní roli. Dnes není žádná ruční linka schopna dotřídit takové množství plastů, a už vůbec ne v takové čistotě, jako technologická linka. Rozdíl může být v desítkách procent,“ poukázal manažer servisní společnosti Lukáš Václavík na příklady z Brna, Ostravy či sousedních států.

„Lidské oko nepozná, zda byl bílý kelímek od jogurtu vyroben ze čtyř druhů plastů. Stroje též navíc zjistí, jestli byl daný plast už dříve recyklován, což bude již brzy naprosto zásadní,“ vysvětlil klíčový benefit.

Firma vlastněná samosprávami bude za obce také soutěžit svozy odpadu a pomáhat jim nastavovat motivační systémy třídění. I Václavík vnímá jako zásadní přestat házet organické zbytky do popelnic na směsný odpad.