„Vědecká“ dvojčata publikují články v odborných časopisech a jedno z nich už dokonce za svůj výzkum dostalo prestižní ocenění.
Uhlíkové tečky, které zkoumá doktorand a vědecký pracovník olomouckého Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Michal Langer, by se mohly v budoucnu používat například v medicíně.
„Nejsou toxické, jsou stabilní ve vodě, a hlavně pěkně svítí. Daly by se zavést do lidského těla a mohly by ukázat, kde se nachází nádor. Nebo je lze využít pro hledání nemocí z dechu pacienta,“ popisuje Michal.
„Navíc je fascinující, že i přes více než dekádu intenzivního výzkumu na celém světě dodnes přesně nechápeme, proč uhlíkové tečky svítí. Počítačové experimenty, které v této oblasti provádím, pomáhají odhalovat roušku tohoto tajemství,“ doplnil.
Další projekt, na němž spolupracoval, jsou solární koncentrátory. „Mohou to být sklíčka, která na sobě mají tenký film. Když na něj svítí slunce, absorbují záření, a to se koncentruje na hranách. Tam mohou být solární články, které sluneční záření přemění na čistou elektrickou energii,“ říká.
To by se podle něj dalo v budoucnu používat na všechna okna a tím by budovy mohly být energeticky soběstačné.
Rostislav zkoumá vlastnosti nových materiálů
Jeho bratr Rostislav, také doktorand a vědecký pracovník institutu CATRIN, se v rámci výzkumu zabývá počítačovými simulacemi. Zkoumá vlastnosti nových materiálů ještě předtím, než jsou v laboratoři vyrobeny.
„Prozkoumávám především grafen, což je supertenká vrstva grafitu, který najdeme například v tužce. Hlavně tedy modifikuji jeho vlastnosti. Takové materiály by se mohly používat pro nová datová úložiště či pro ukládání elektrické energie,“ vysvětluje Rostislav.
Když byli bratři Langerovi ještě na střední škole, šlo jim všechno a sami nevěděli, kam se jejich cesty budou ubírat. Pro nanotechnologie se rozhodli až na poslední chvíli.
„Řekli jsme si, že je to perspektivní obor, nikdo o tom totiž nic moc neví, a navíc skýtá velký potenciál něco v něm dokázat. Tím, že jsme se přihlásili na nanomateriálovou chemii, jsme udělali moc dobře. Díky tomu se teď podílíme na světové vědě,“ popisuje Rostislav.
Michal získal prestižní ocenění
Michal už se dokonce se svým výzkumem umístil na třetím místě letošního ročníku Cen Jean-Marie Lehna, kterými francouzské velvyslanectví spolu se společností Solvay oceňuje mladé vědce v oblasti chemie.
„Jedná se o celonárodní soutěž a ocenění mého výzkumu považuji za obrovský úspěch,“ komentoval to mladý vědec s tím, že velkým zážitkem pro něj bylo i setkání s Jean-Marie Lehnem, nositelem Nobelovy ceny z roku 1987.
Oba doktorandi byli po dobu studia na několika pobytech a stážích v zahraničí. Rostislav prožil Erasmus ve španělské Tarragoně a v rámci stáže na doktorském studiu byl půl roku ve Vídni. Michal měl možnost získat zkušenosti na univerzitě v Chicagu a společně se zúčastnili letní školy na Sicílii.
„Nabyli jsme spoustu znalostí a mohli spolupracovat se špičkovými vědeckými centry, odkud máme vzácné kontakty. Ale přineslo nám to i zážitky, na které budeme vzpomínat až do konce života, a také jsme se více osamostatnili,“ shodují se bratři.
Oba si přejí dál dělat nejen špičkovou vědu a publikovat odborné články, ale hledat pro své objevy reálné využití a tím alespoň trochu měnit svět k lepšímu.
