Navýšení počtu voličů zažila například Olomouc, kde se účast zvýšila o sedm procent, ve Městě Libavá ve stejném okrese to bylo o deset procent podobně jako třeba i ve Stříteži nad Ludinou na Přerovsku nebo v Jindřichově na Šumpersku.

„Volby rozhodla mobilizace regionů spíše vzdálenějších od krajských center a dále v příhraničních oblastech. V roce 2019 to bylo přesně naopak, tehdy volila velká města. Vidíme to nyní třeba na Jesenicku, v okolí Starého Města, ale i na Přerovsku, ve vnitřních periferiích,“ zhodnotil politolog z Univerzity Palackého Jakub Lysek, jenž data o volební účasti promítl do mapy republiky.

Výrazným efektem je úspěch koalice Přísaha a Motoristé a levicového uskupení Stačilo!. Naopak lepší čísla čekala SPD s Trikolorou. V kraji, odkud pochází předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová, sice koalice dopadla o něco lépe než celkově v celém Česku, očekávání však byla větší.

„Mrzí nás to, je to slušný výprask. Každopádně strany, které jsou v Evropském parlamentu v jediné euroskeptické frakci Identita a demokracie, v okolní Evropě extrémně posílily. Emmanuel Macron už na základě toho vyhlásil předčasné volby, tak by se měli politici chovat, když dostanou jasný signál,“ reagovala Majerová s tím, že její koalice se musí poučit a nachystat se na další volby.

Do těch krajských půjdou SPD s Trikolorou znovu společně, o plánech na rok 2025 začnou strany jednat na podzim.

SPD i Piráti ztrácí punc protestních stran

Ze čtvrtého místa věřil ve zvolení za STAN i starosta Dolních Studének na Šumpersku a náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň, nakonec ale marně.

Podle Lyska si však Starostové dali příliš ambiciózní cíle. „STAN i Piráti, kteří tentokrát kandidovali samostatně, jsou na svém nejtvrdším jádru voličů. STAN si sice oproti sněmovním volbám polepšili, jejich představy ale byly nereálné, tolik voličů tady ani není,“ dodal politolog.

Člen předsednictva Starostů a nezávislých a hejtman Josef Suchánek nicméně vidí výsledek pozitivně. „Místo jednoho dosavadního mandátu bude mít STAN dva. Dobrá práce!“ uvedl na sociální síti X.

SPD i Pirátům bylo k tíži, že pro protestně naladěné voliče už jsou zavedenou součástí politické scény.

„SPD už je tu dlouho, už jsou relativně umírnění, asi budou muset přijít s tvrdší rétorikou a novými tvářemi. I pro Piráty je to velký neúspěch. Jsou ale ve vládě, takže už nejsou bráni jako protestní strana, pro mladší generaci se stali součástí mainstreamu,“ řekl Lysek.

Může se opakovat čtyři roky starý scénář

Zejména u SPOLU, Pirátů a STAN mají podle něj volební stratégové nad čím přemýšlet. Už za tři měsíce se totiž konají krajské volby a příští rok se bude rozhodovat o novém složení Sněmovny. Varovná pro ně může být analýza volební účasti při stejné situaci u posledních eurovoleb následovaných volbami do krajských zastupitelstev.

„Trend byl, že ANO šlo dolů a koalice SPOLU a PirSTAN rostly. Mobilizoval se segment vzdělaných voličů, kteří byli naštvaní, protože tady byla dominance ANO a k tomu ve funkci prezidenta Miloš Zeman. Teď je situace opačná, máme převahu středopravicových stran a liberálního prezidenta,“ připomenul expert.

Významné může být, zda se Přísaha s Motoristy domluví i pro zářijové volby a dokáže využít vlnu podpory a mediální zájem. Jestliže se podle Lyska zaměří například na Přerovsko či Jesenicko, mohou v kraji uspět na úkor SPD.

„Pokud bude změna volební účasti v krajských volbách vypadat podobně jako v evropských, velmi pravděpodobně to pro sněmovní volby dopadne hodně podobně. Ve městech už k nárůstu volební účasti nedojde, ale pokud se tak stane na periferiích, sněmovní volby by to rozhodlo,“ odhaduje politolog.