Ekodukt místo tunelu na úseku VRT Moravská brána I se místním nelíbí. Přerovsko si hájí svou krajinu, která by měla ustoupit na úkor kolejí. Moderní a rychlé železnici se přitom nijak nebrání.
Vysokorychlostními tratěmi (VRT), po nichž se mohou vlaky hnát rychlostí 320 kilometrů v hodině, se chce stát udržet na železniční mapě Evropy a zároveň zefektivnit cestování po Česku.
První z nich by podle odhadů Správy železnic (SŽ) mohla být novostavba železnice Moravská brána. Předpokládané zahájení stavby je v roce 2026, uvedení do provozu v roce 2032.
„VRT Moravská brána by měla začínat u Brodku u Přerova, projet mezi Čekyní a Vinary, vydat se k Prosenicím a dál na sever do Ostravy. Určitě bude debata o úpravách a trasování, aby měla trať co nejmenší negativní zásah do území, a naopak měla dopad na rozvoj území,“ shrnul ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na nedávné besedě v Přerově, kde ji pořádala tamní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
Nynější tratě už nestačí
„V současné době stará Ferdinandka (trať Přerov – Ostrava, pozn. red.) i ostatní konvenční koridorové trati praskají ve švech. Nevejde se sem žádná další regionální osobní doprava a zároveň dopravci mají zájem posilovat nákladní spoje. Jedině vybudování železnice v nové stopě umožní, aby část dálkové dopravy přešla na vysokorychlostní trať a uvolnila prostor,“ vysvětlil ministr.
Přerov přínos VRT uznává, zároveň je však skeptický k umístění trati. Shodne se na tom dokonce i koalice s opozicí.
„Obyvatele severních částí Přerova, tedy Předmostí, Vinar, Čekyně a dalších, vysokorychlostní trať enormně zajímá. Pro nás je Čekyňský kopec a okolí poslední kousek celistvé krajiny. Jinak je tu rozparcelovaná hlubokým příkopem dálnice, tratí a silnicemi na Olomouc a Ostravu. Zdejší přírodu navíc využívá celé město. Mám přání, aby vedení města bojovalo za tunel,“ vystoupila opoziční zastupitelka Helena Netopilová (Společně pro Přerov).
Radnice už stejný postoj avizovala před časem, v únoru například rozhodla, že požádá dopisem ministra Kupku.
„První věc, co jsme udělali, bylo usnesení rady města, kdy navrhujeme vypuštění spojky Brodek–Prosenice. Pojďme se zatím bavit o modernizaci koridoru z Brna, to pro nás má rozhodně význam. O napojení Olomouce se bavme třeba až s budování VRT Haná,“ vyzval náměstek přerovského primátora pro dopravu Tomáš Navrátil (ANO) Správu železnic, ať úsek Moravské brány nyní neřeší nebo rovnou zvolí variantu tunelu. Ten je však drahý na stavbu i na provoz.
SŽ už na první připomínky před časem zareagovala a projekt upravila. „Není tady žádný velký kopec, pod kterým by mělo z hlediska vedení trati význam vytvořit několikakilometrový tunel. Proto se bavíme o jiných technických řešeních. Kompromisem mezi vedením trati po povrchu a v tunelu je vybudování jednoho či dvou ekoduktů, které zajistí průchodnost části kopce využívaného jako odpočinkové zóny,“ řekl náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí Marek Pinkava.
Míjí vrchol i areál
Dodal, že trasa VRT míjí vrchol Čekyňského kopce a o několik stovek metrů i oddychovou zónu. Stejně tak se vyhýbá i známému motokrosovému areálu.
Nepotěšil tím ale přítomné starosty obcí Buk či Prosenice. „Změny se k nám dodnes nedonesly. Naše zastupitelstvo dál podporuje variantu tunelu od Prosenic po dálnici. Ani starosta Prosenic nic neví. VRT bude blízko obce, jsme zasaženi i hlučnou dálnicí. Měla by být věnovaná značná pozornost variantě tunelu a ochraně roky zde žijících generací. VRT podporujeme, ale ať jsou ošetřené vzhledem k lidem v okolí,“ pronesl starosta Buku Jaroslav Vrtělka (nez.).
Zástupci SŽ ujistili, že dotčené obce znovu navštíví a návrhy proberou i s veřejností. Spolupráce dotčených stran ohledně železnice na Přerovsku by teď mohla být intenzivnější.
„Přislíbeno bylo předložení ekonomického posouzení variant,“ uvedla Seitlová k myšlence tunelu.
Kupka zdůraznil, že bez kompromisů to nepůjde. „Příprava stavby neskončí ani posudkem EIA (zkoumá vliv stavby na životní prostředí, pozn. red.), jehož součástí je i veřejné projednání. Pak bude následovat příprava detailního projektu, kde se řeší třeba i šíře ekoduktu. Výsledkem EIA klidně může být tunel. Správa železnic však zároveň musí vyhodnocovat ekonomickou schůdnost projektu,“ nastínil ministr.
28. února 2024 |