Na zaplavených lokalitách odborníci kromě labutí a racků pozorovali už i spoustu vzácných druhů.
„Rozsáhlá vodní plocha, která zde vznikla, přilákala vodní ptactvo a dravce, protože nové ‚jezero‘ je plné ryb, které přinesla velká voda. Je to teď velká atrakce. Jezdí sem ornitologové i z větších vzdáleností, protože se tady objevilo asi dvanáct druhů ptactva včetně racků,“ potvrdil ředitel firmy Solagro Marcel Špaček, který na zatopených plantážích ve Skrbni na Olomoucku ve velkém pěstuje jahody.
Nové laguny na polích však po zářijových povodních vznikly napříč regionem. „Kromě Olomoucka je další také na Přerovsku, kde mezi Kojetínem a Bezměrovem vznikla několik kilometrů dlouhá a půl kilometru široká obří vodní plocha. Vyskytuje se tam spousta tzv. bahňáků, což jsou ptáci vázaní na mělké vody, a pro ornitology je to doslova ráj,“ pochvaluje si Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku, který už „ulovil“ první rarity.
„Teď se tam jezdí na břehouše rudého, což je vzácný bahňák ze Skandinávie, který žije až za polárním kruhem. Vyskytuje se tam také tenkozobec opačný a kulíci bledí, kteří hnízdí v arktické tundře a na Moravě je jejich výskyt naprostou raritou,“ vysvětluje ornitolog.
Břehouš rudý patří v ptačí říši k nejlepším a nejvytrvalejším letcům a díky aerodynamickému tvaru těla se mu někdy přezdívá „stíhačka“.
Ptáci si na polích pochutnávají zejména na žížalách a dalších živočiších, kterých je v kvalitní úrodné půdě dostatek. „Voda žížaly donutí vylézt z hloubky na povrch a v tom bahně je pak ptáci sbírají a vytahují svými zobáky. Někde se mohou na poli objevit i uvázlé ryby, když je v okolí třeba vyplavený rybník, nebo je na pole zanese řeka,“ popisuje Šafránek.
Dokud budou mít co žrát nebo se výrazně neochladí, ptáci podle ornitologů u prostřeného stolu zůstanou a nemají důvod odlétat.
Kolihy velké jsou lákadlem
Vzácné druhy na zaplavených plantážích mezi Horkou nad Moravou a Skrbní na Olomoucku pozoroval také ornitolog Martin Jurečka. Běžné pozorovatele podle něj už z dálky na poli upoutají hejna velkých racků bělohlavých a labutí.
„Tahákem pro birdwatchery (pozorovatele ptáků) je však skupina devíti kulíků bledých, kteří se u nás každoročně na tahu zastavují, ale zřídkakdy v tak velkém počtu. Atraktivní jsou i čtyři kolihy velké, které v Česku hnízdí jen v počtu několika párů, takže setkání s nimi potěší každého milovníka přírody,“ popisuje ornitolog.
Kromě těchto velkých bahňáků jsou podle Jurečky na poli k vidění i drobnější jespáci obecní a kulíci píseční, kteří hnízdí v arktické tundře a přes Moravu každoročně protahují.
Sokoly v Jeseníkách hlídají fotopasti. Samici, která seděla na vejcích, ulovil výr |
„Pestrou nabídku druhů doplňuje velké hejno čejek chocholatých, které na sebe upoutají pozornost svým typickým letem a voláním,“ doplnil ornitolog.
O uplynulém víkendu byly u Skrbně pozorovány i čtyři elegantní husice liščí, které hnízdí na jižní Moravě, ovšem na střední Moravě jsou jen občasným hostem.
Extrémní deště a povodně 2024 |
Zatímco ornitologové vzhledem k tomu, že tah ptáků ještě nekončí a rozlivy jsou rozsáhlé, vyhlížejí ještě další vzácné objevy, farmáři z lagun na svých pozemcích příliš radost nemají.
„Vůbec netuším, kdy voda opadne, bude to asi ještě na dlouho. Ovšem to, co je pod vodou, je ztracené,“ říká Marcel Špaček ze Solagra. Příští rok tak bude samosběr jahod na zatopených plochách s otazníkem. „Budeme muset vysazovat nové sazenice a potom rok potrvá, než začnou plodit, takže plody se budou sklízet až v roce 2026,“ vysvětluje Špaček.