Do obnovy nádrží se pustily například Lesy ČR, které od roku 2019 prosazují program Vracíme vodu lesům.

„Cílem je zmírnit dopady klimatické změny a následky sucha – zadržujeme vodu v krajině, zpomalujeme její povrchový odtok, snižujeme riziko povodní a zvyšujeme biodiverzitu,“ nastínila mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

7 fotografií

V kraji se podařilo obnovit vodní nádrž v lokalitě U Pily nedaleko Loštic na Šumpersku. Náklady přesáhly sedm milionů korun.

„Obnovili jsme vodní nádrž, která zanikla, čímž se do krajiny vrátila stálá vodní plocha,“ podotkl vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Přemysl Šrámek.

Úprav se dočkal i vodní tok Podhrádek, který odborníci rozšířili a snížili jeho spád i kapacitu koryta. „Dosáhlo se tím častějších rozlivů vody do nivy a také zpomalení odtoku z území, čímž jsme podpořili zadržování vody v krajině,“ dodal Šrámek.

Na Jesenicku schází podzemní voda. Hory tam vytvářejí srážkový stín

Podél toku vznikl biokoridor s desítkou tůní a zelení. „Letos plánujeme v kraji zahájit práce na dalších dvou nádržích a čtyři další jsou v projektové přípravě. Z drobnějších investic v regionu na osmi lokalitách chceme vybudovat zhruba 15 tůní s celkovou plochou téměř tři tisíce metrů čtverečních, připravujeme i další revitalizace koryt vodních toků,“ nastínil vedoucí odboru.

Povrchovou vodu využívá polovina obyvatel

Také vodohospodáři sázejí na přírodě blízká opatření a vracejí tokům jejich původní charakter. Za poslední dekádu v povodí Moravy uskutečnili projekty za více než 700 milionů.

„Nejznámějšími a nejrozsáhlejšími akcemi jsou revitalizace několika kilometrů Bečvy nad Hranicemi podél obcí Černotín, Skalička a Ústí nebo renaturace (proces obnovující členitost koryta – pozn. red.) Moravy nad Olomoucí u Štěpánova,“ nastínil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

„Rovněž sem patří přírodě blízká protipovodňová opatření a revitalizace Desné v Rapotíně, Vikýřovicích a Petrově nad Desnou či II. A etapa protipovodňových opatření v Olomouci nad mostem ve Velkomoravské ulici, která získala i ocenění jako úspěšné adaptační opatření v zastavěné části města,“ doplnil.

Tato opatření mají podpořit přirozené funkce krajiny, zpomalit odtok vody z území a umožnit rozliv mírnějších povodňových vod. „Netvoří však účinný protipovodňový systém měst a obcí,“ zdůraznil Chmelař.

Tyto přírodě blízké úpravy je tak podle odborníků vhodné kombinovat s technickými opatřeními, která již budou mít přínos i pro obyvatele.

„Kromě protipovodňových opatření jde o akumulaci vody v malých i velkých nádržích, která umožní další využití člověkem. Z žádného mokřadu se voda na pitnou neupravuje, kdežto na povrchové vodě z vodárenských nádrží je závislá polovina obyvatel České republiky,“ vyzdvihl mluvčí Povodí Moravy.

Obce zachovávají požární nádrže, přestože hasiči častěji využívají hydranty

Příkladem kombinace technických a přírodě blízkých úprav je komplex protipovodňových opatření Olomouce či protipovodňová opatření v Pobečví, kde je připravovaná boční suchá nádrž Skalička doplněna revitalizací Bečvy nad Hranicemi.

Stačí i jednoduché projekty

Podle Víta Slezáka ze Správy CHKO Jeseníky mohou mít pozitivní dopady na zadržení vody v krajině i jednoduché projekty.

„Může se jednat o vhodné úpravy lesních cest nebo o prosté ponechávání mrtvé dřevní hmoty v lesích. Tato drobná opatření realizovaná na velkých plochách by měla v součtu největší vliv na zadržování vody,“ popsal.

Pokud pokácené kmeny zůstanou ležet napříč svahem, zbrzdí odtok vody a zároveň ji do sebe nasají. CHKO Jeseníky ale chystá i větší projekty.

„Jedná se o přerušení starých melioračních kanálů, které dodnes odvádějí vodu z lesů navazujících na rašeliniště. Zde bude efekt zadržení vody nesrovnatelně větší než v případě tůní,“ míní Slezák.

Jiné zdroje vody než déšť a sníh Česko nemá

Vrátit vodu krajině se snaží i soukromníci. Třeba olomoucký podnikatel, investor, politik a vlastník lesů Richard Benýšek v areálu Běleckého mlýna na Prostějovsku. Za svůj projekt získal zlatou medaili v soutěži Pestrá krajina.

„Zkouším si v praxi, zda správně vnímám, co krajina potřebuje. Protože potom zjistíte, že když si vodu v krajině udržíte, najednou v době, kdy tady všechno pět let trpí suchem, jsme byli oázou bioaktivity,“ přiblížil před časem pro MF DNES.

Lidé nám lesy drancují, přemýšlejme o houbařských lístcích, vyzývá podnikatel

„Nejkrásnější je, že tato voda nikomu nechybí, protože vodní prvky se naplňují v době, kdy je jí hodně, a jinak by naprosto bez užitku odtekla do Černého moře,“ dodal.

Ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Petr Janál vysvětluje, že Česko je střechou Evropy, protože sem nepřitéká žádná řeka.

„Jediná voda, se kterou můžeme hospodařit, je ta, která spadne na naše území. Když ji necháváme vodními toky odtéct, připravujeme se o cenný přírodní zdroj,“ zdůraznil. Podle něj je potřeba bránit se suchu i nyní, kdy je podle portálu Intersucho riziko v regionu minimální.

„Aktuální dostatek vody by nás neměl odvést od řešení problému sucha a stejně tak bychom v dobách nedostatku vody neměli zapomínat na povodně. Oba extrémy je potřeba nahlížet z dlouhodobého hlediska, protože nejenže nezmizí, ale budou čím dál palčivější,“ varuje.