Muž spadl na kovovou tyč, probodla mu plíce. V nemocnici ho zachránili

  9:34,  aktualizováno  11:15
Jen díky velkému štěstí unikl smrti Radovan Kučera z Bochoře na Přerovsku, když při česání třešní spadl ze žebříku rovnou na kovovou tyč, která mu propíchla hrudník a prošla oběma plícemi. Aby záchranáři mohli pacienta přepravit do nemocnice, museli hasiči nejprve tyč co nejšetrněji zkrátit.

Záchranu vážně zraněného muže umožnila blesková a účinná spolupráce záchranné služby a profesionálních hasičů. Ve Fakultní nemocnici Olomouc potom boj o život pacienta zdárně dokončili specialisté několika klinik.

Příběh Radovana Kučery začal trháním třešní. Pokračoval však hororově, pádem na kovovou tyč, která pronikla skrz naskrz hrudní dutinou.

„Propíchla obě plíce a jen o milimetry minula srdce, aortu, tracheu, jícen a další životně důležité orgány,“ popsal mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Následovala rychlá reakce záchranářů a hasičů, převoz do Fakultní nemocnice Olomouc, pětihodinová operace a po dvoutýdenní hospitalizaci návrat domů.

„Lékaři se shodli, že s takovým raritním případem se ve své praxi dosud nesetkali,“ sdělil Fritscher.

Tyč nejprve chtěl sám vytáhnout

Radovan Kučera se rozhodl využít nabídku kamaráda, aby si na jeho zahradě ve Vlkoši natrhal pár třešní. Jeden košík už měl plný a chtěl ještě natrhat ovoce pro dceru.

„Tak jsem si žebřík přesunul, vylezl jsem, zavěsil jsem si košík na poslední šprušli a když jsem měl košík plný ze tří čtvrtin, říkal jsem si, že to stačí. Chytil jsem se žebříku, abych z háčku sundal košík a chtěl jsem slézt dolů. A v ten moment se žebřík smekl nebo vyvrátil a já letěl dolů,“ vybavuje si osudové okamžiky.

Při nekoordinovaném pádu narazil bokem hrudi přímo na kovovou tyč, která podpírala malý stromek. Betonářská výztuž pronikla tělem.

„Pravým bokem jsem ležel na zemi, nohy natažené za sebou, jednu ještě zaklesnutou v žebříku. Kamarád se synem přiběhli a hned volali záchranku a hasiče. Já si tu tyčku chtěl sám vytáhnout, ale kamarád mě naštěstí odradil,“ vzpomíná s vděkem na duchapřítomnost svého přítele.

Záchranka dorazila na místo jedenáct minut po zavolání. Zdravotníci zajistili základní životní funkce pacienta a vyčkali na příjezd hasičů, kteří museli tyč zkrátit.

„Podle velitele přicházely v úvahu tři možnosti: flexa, hydraulické nůžky a střihač pedálů. S ohledem na charakter zranění a co nejméně bolestivý postup zvolili hasiči střihač pedálů s ruční hydraulickou pumpou, kterou mohli nástroj lépe jemně ovládat. Omezili vibrace i nechtěný pohyb tyče uvnitř těla,“ vysvětlila mluvčí krajských hasičů Lucie Balážová

Pak záchranáři pacienta naložili do sanitky a vezli ho do olomoucké nemocnice. Na operačním sále se pak v půl osmé večer potkali odborníci z několika klinik.

Chirurgové se překonávali

Kombinovanému kardiochirurgickému hrudnímu výkonu ještě předcházelo endoskopické vyšetření, které provedl Pavel Sychra z II. interní kliniky - gastroenterologické a geriatrické.

„Jeho pomoc pro nás byla zásadní. Věděli jsme díky tomu, které orgány jsou poškozené a do jaké míry. Pan Kučera měl obrovské štěstí, protože tyč prošla hrudníkem, třetím mezižebřím, propíchla obě dvě plíce a v podstatě ležela na aortě. Stačilo několik milimetrů a už by mu nebylo pomoci,“ popisuje stav pacienta chirurg Martin Kaláb.

Hrudník lékaři otevřeli netypickým způsobem. „Používá se spíše u polytraumat nebo transplantací srdce a plic. Otevře se celá pleurální dutina, tedy prostor obklopující plíce. Zvolili jsme tento maximalistický postup proto, abychom mohli kontrolovaně vytáhnout kovovou tyč a taky abychom dohlédli na možné krvácení,“ vysvětluje lékař Josef Chudáček.

Před samotným vytažením tyče lékaři zrevidovali všechny orgány, tyč namazali speciálním gelem a s napětím čekali, jestli a kde začne pacient krvácet. „Byli jsme na to nachystaní. Krev mohla téct v podstatě odkudkoliv. Výkon jsme proto prováděli na kardiochirurgickém sále, kde byl pro případ krize připravený mimotělní oběh,“ dodává Kaláb.

Radovan Kučera se na JIP probudil druhý den po operaci, a přestože musel překonat zánět způsobený proniknutím rezavé tyče do útrob, po dvou týdnech jej v nemocnici mohla vyzvednout dcera a odvézt jej domů.

„Nemám slov. Doktoři mají zlaté ruce, jsem jim moc vděčný. Děkuji všem, kteří mě zachránili,“ neskrýval dojetí.