Potvrdil to šéf spolku Zlatohorsko kraj pokladů Jiří Juráš. „Při pohledu na areál po povodni jsem sám nevěřil, že letní turistickou sezonu stihneme, ale udělali jsme na obnově spoustu práce, takže turisty o návštěvu našeho skanzenu v letošním roce neochudíme,“ slibuje Juráš.
Podle něj byly nejzásadnější terénní úpravy, protože na řadě míst bylo plno naplavenin, jinde zase hluboké průrvy. „Terén se čistil od naplavenin, nebo naopak zavážel. Tok říčky Olešnice, který měl po povodni tři ramena, jsme vrátili do jeho původního koryta,“ popisuje postup prací Juráš.
Průrvu poblíž repliky historických zlatorudných mlýnů už Zlatohorští nevyplňovali. „Před povodní tam byl prudký břeh bez přístupu k Olešnici, teď místo upravujeme tak, že vzniká jakási náplavka. Areál to určitě oživí,“ vyzdvihuje.
Mlýny zachránili
Všem se ulevilo, když voda loni v září neodnesla zlatorudné mlýny, podemlela však terén pod nimi. „Bylo poměrně náročné materiál pod dřevěnými konstrukcemi doplnit a zhutnit, ale podařilo se,“ vyzdvihuje Juráš.
V současnosti se koná soutěž na výstavbu nového závodiště pro soutěže v rýžování zlata. To původní odnesla voda. „Do měsíce bychom ji chtěli mít vyhodnocenou, tradiční klání v rýžování zlata by se mělo v létě odehrát už v novém závodišti,“ upozorňuje šéf spolku.
Škoda 450 milionů korun. Jeseník vyčíslil řádění loňské povodně |
Přiznává přitom, že dubnové otevření skanzenu pro turisty se neobejde bez určitých omezení. „Nebudou ale nijak zásadní,“ slibuje.
Letos bude také poprvé k dispozici technika pro sčítání návštěvníků. „Za letní sezonu budeme mít přesná čísla. Jde nejen o ty, kdo třeba navštíví repliky historických objektů nebo si budou zkoušet rýžování, ale taky ty, kteří jenom areálem projdou. Sám jsem zvědav, kolik jich za sezonu bude,“ doplňuje Juráš.
Zlatohorské motivovala sbírka
Starosta Zlatých Hor Milan Rác (nez. ) uvedl, že velkou motivací pro urychlenou obnovu skanzenu je výtěžek veřejné sbírky, byť z pohledu nákladů šlo spíše o symbolickou pomoc.
„Výtěžek sbírky je zatím zhruba 200 tisíc korun. Dostali jsme ale také jeden milion od Nadace ČEZ,“ vyčísluje starosta.
Odhady na celkové náklady na obnovu skanzenu činí pět a půl milionu korun. V současnosti nese hlavní zátěž radnice, část nákladů podle starosty Ráce pokryje pojistka. Město také žádá o dotaci.
Pomoc přišla i z jihu Afriky
Jiří Juráš připomněl, že do Zlatých Hor přišla také finanční pomoc od účastníků loňského šampionátu z Jihoafrické republiky. „Šlo o tisíce korun. Jakákoli pomoc je pro nás velkou motivací a děkujeme za ni,“ podotýká zlatohorský starosta.
Ředitel destinačního managementu Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak označil zlatokopecký skanzen za jednu z klíčových atrakcí Jesenicka. Vyzdvihl, že se daří při obnově areálu postupovat tak rychle.
Obyvatele vyplavené Bělé potěšili dobrodinci, přivezli cukroví i dárky |
„Zlatohorští to vzali za správný konec. Čím dřív se podaří areál obnovit, tím dřív tam potečou peníze. A určitě to ocení i návštěvníci Jesenicka, protože zlatokopecká tradice Zlatých Hor je nesmírně atraktivní téma. Je dobré, že nebudou odjíždět zklamáni,“ oceňuje.
Místní chválí i šéfka Sdružení měst a obcí Jesenicka a starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (nez.). „V postupu prací je vidět obrovská zapálenost a nadšení do obnovy. Ostatně jako všude na Jesenicku, kudy prošla zničující povodeň,“ řekla Blišťanová.
Jedinečná turistická atrakce
Areál ve Zlatých Horách na Jesenicku je jedinečnou turistickou atrakcí. Nachází se v něm například funkční replika zlatorudných mlýnů poháněných vodou, zhotovených podle dobových nákresů.
Návštěvníci si mohou prohlédnout také repliku dřevěného hornického srubu. K objektu neodmyslitelně patří i zvonička. Ta symbolizuje „pivní zvonec“, který zavedl pro tamní horníky vratislavský biskup Jakub ze Salzy v 16. století. Město totiž tehdy bylo součástí biskupství.
Po zazvonění se horníci mohli těšit na dávku zlatavého moku. Na přístupové cestě k hornické osadě stojí dřevěná replika strážní věže, která slouží jako vyhlídka.
V blízkosti hornické osady se nachází závodiště, kde se konají soutěže v rýžování zlata. Loni krátce před zničující povodní tam proběhl světový šampionát v rýžování zlata.
V areálu je také funkční replika tavicí pece. Do ní se od zlatorudných mlýnů převážela podrcená ruda, aby se tepelnou úpravou a pomocí chemických procesů oddělilo zlato.