Dodatkové značky řidiče matou, cyklistům vadí časté přerušování stezek

Olomoucký kraj patří z pohledu nehodovosti k těm bezpečnějším. I tak se samozřejmě musejí mít řidiči a další účastníci provozu na pozoru, jejich bystrost navíc prověřuje také někdy zapeklité dopravní značení. MF DNES přináší výběr míst, kde je dobré dávat pozor.

Cyklista jedoucí po cyklostezce z místní části Temenice do Šumperka musí dávat opravdu bedlivý pozor na značky. | foto: Rostislav Hányš, MF DNES

Na některých místech v kraji totiž dopravní značení situaci spíš komplikuje, než naopak. Znají to hlavně cyklisté.

Značky na Pernštýnském náměstí v centru Prostějova upravují povolení vjezdu a určují pravidla pro parkování. Mají několik dodatkových tabulek s výjimkami, které ale řidiči často nepřečtou nebo přehlédnou. Někdy jsou z toho nepříjemné situace.

„Problémy tam vznikají zejména v době, kdy jsou na náměstí akce a jsou tam ještě značky navíc, které zakazují vjezd a stání úplně. V běžném provozu se jedná spíše o jednotky případů, kdy lidé značení nerespektují,“ zhodnotil ředitel prostějovské městské policie Libor Šebestík.

Dodal, že vedení města už situaci řeší. Vjezd na náměstí by mohla v budoucnu regulovat jiná opatření, jako jsou například závory, mechanické sloupky nebo kamery.

Nový systém parkování, který o konkrétní podobě opatření rozhodne, Prostějov teprve připravuje. Na začátku roku si radnice k tomuto účelu nechala zpracovat odbornou studii, z jejíchž dat bude při přípravě vycházet.

Rozjezd, brzda a pořád dokola

Cyklisté zase znají situaci, kdy musejí brzdit, sotva se rozjedou, ačkoli jedou po rovné cyklostezce souběžně z hlavní silnicí. Podle zákona ale nemají při přejíždění vedlejších cest a vjezdů přednost.

Je tomu tak například při jízdě mezi Líšnicí a Újezdem na Šumpersku. I před vjezdem na pole tak stezku z každé strany ohraničují dvě modré značky s bílým piktogramem kola značící začátek a konec cyklostezky.

Podle krajského koordinátora BESIP Miroslava Charouze je to nevhodné, protože cyklostezka je takto přerušena na mnoha místech a přitom se dá předpokládat, že na polních vjezdech a výjezdech pro zemědělskou techniku příliš rušno nebude. Přehršel značek cyklisty mate.

„Jedete poli a každé odbočení pro nějaký traktor je začátek a konec cyklostezky. Připadá mi to směšné, protože v polích se dá předpokládat, že ten traktor jede třeba jednou za týden, a takových značek tam je nasekaných za tisíce,“ uvedl Charouz.

Stejných případů je v kraji mnoho, a to i v zástavbě, například na cyklostezce propojující místní část Temenice se Šumperkem. Na několikasetmetrovém úseku jsou hned čtyři přerušení kvůli přípojným komunikacím. Dvě směrem k sídlišti, další k výrobní firmě a poslední k supermarketu.

„Obecně není dobré, když je cyklostezka často přerušovaná. Pokud je to nezbytné, přimlouval bych se za úpravu značení,“ říká.

„Místo opakovaných začátků a konců cyklostezky by bylo dobré namalovat před odbočkou značku Dej přednost v jízdě na silnici, protože ta říká zcela jasně, co musí přijíždějící udělat. Navíc značek na sloupech je opravdu hodně a cyklista může některou přehlédnout. Když je na zemi, tak ji má přímo na očích,“ vysvětlil Charouz.

Hrozí tlačenice

Mít se na pozoru je dobré i při projíždění Zikovou ulicí v Olomouci. Po rekonstrukci před dvěma lety lidé upozorňují, že zorientovat se není snadné. Auta jedou střídavě po tramvajových kolejích a mimo ně, kolaři zase chvíli po cyklostezce a chvíli v silnici.

„Stezky pro cyklisty v křižovatce mají minimální rozměry, takže při větším počtu jezdců můžou nastat vzájemné tlačenice. Někde je tolik svislých značek, že prostor připomíná spíše dopravní hřiště,“ zmínil Petr Daněk (STAN), který se profesně věnuje urbanismu a plánování městské mobility a je členem olomoucké i krajské dopravní komise.

Stejně tak se Olomoučané sžívají s červenými pruhy, které od léta propojují tržnici se Smetanovými sady přes autobusové nádraží. Chodci je však využívají jako chodník a cyklisté zase nedávají přednost autům. Kromě psychologického dojmu, že jde o vyhrazený pás, také nevěnují pozornost trojúhelníku namalovanému na zemi.

Nastat ovšem mohou i úsměvné situace, třeba když dělníci na jaře v Mohelnici otočili při stříkání šablony Pozor, vjezd písmeno J. Firma za několik dní chybu opravila.

Úprava značek jako folklor

Lidé také někdy dopravní značky upravují, jako třeba v Blanické ulici v Olomouci, kde někdo značku zákaz vjezdu všech vozidel doplnil o postavu, která tak zdánlivě nese bílý pruh. Změna značení je však přestupek, případně trestný čin.

Někdy lidé také tvoří vlastní značení. Například v Nezamyslicích na Prostějovsku lze poblíž koupaliště najít na soukromém pozemku před hostincem mimo silnici za živým plotem značku zobrazující zhroucenou postavu s dodatkovou tabulkou, na níž je nerovným písmem varování před opilci ve vozovce.

Autoři: ,