Olomoucká zoo se pochlubila novou levharticí, smlsla si na králíkovi - regiony.impuls.cz

Olomoucká zoo se pochlubila novou levharticí, smlsla si na králíkovi

  12:10
S levharticí mandžuskou jako novým přírůstkem olomoucké zoologické zahrady se poprvé seznámili návštěníci. Mladá samice do zoo na Hané přicestovala až z Kanady. Teď jí skončila měsíční karanténa, mohla se tedy vydat na první průzkum nového domova. Ten si zpříjemnila spořádáním králíka.
Olomoucká zoo se pochlubila novou levharticí | (0:33) | video: iDNES.tv

Novému přírůstku jsou tři a půl roku. Má posílit chov ohroženého druhu. Jeho počty ve volné přírodě se pohybují už jen kolem poslední stovky jedinců. Olomoucká zoo věří, že samice Zima brzy utvoří chovný pár s novým samcem.

Brzy k ní přicestuje z Německa,“ podotkla ošetřovatelka Kateřina Šteckerová.

Zoo na Svatém Kopečku chová levharty mandžuské od roku 2001 a doposud se tu narodilo a podařilo odchovat dvanáct mláďat.

„Přesun geneticky vzácného jedince z jiného kontinentu je velkým přínosem pro celý chov tohoto druhu v Evropě,“ podotkla zooložka Jitka Vokurková.

„Spolupráce se zámořskou zoo v Granby je na velice dobré úrovni, kolegové nám poskytli všechny důležité informace včetně videosekvencí týkajících se veterinárního tréninku s tímto zvířetem. Budeme na jejich práci navazovat. Už teď po krátké době je ale zřejmé, že si samice naše chovatele oblíbila,“ dodala Vokurková.

Domovinou levhartů mandžuských je Dálný východ, kde obývají nedotčené oblasti lesů. Jde o nejseverněji žijící poddruh levharta skvrnitého, jenž dokáže přežít jak extrémní horka, tak velmi chladná období.

Návštěvníci olomoucké zoologické zahrady si už mohou ve výběhu prohlédnout novou samici levharta mandžuského.

Jeho srst může v zimě dorůstat délky až sedm a půl centimetru. Typickým znakem je světlejší zbarvení s velkými rozetami a hustě osrstěný dlouhý ocas.

Loví v noci, kořist si odnáší na skrytá místa, někdy si s ní vyleze i na strom. Zoologické zahrady mají na záchraně populace těchto levhartů významný podíl, zbývající jedince ve volné přírodě bude muset v budoucnu podpořit právě spojení s populací z chovů v zajetí, aby se obnovila genetická diverzita druhu.

Autor: