Plán se výrazně dotkne také Olomouckého kraje, který je významným producentem dřeva.
„Loni se v České republice vytěžilo 18,5 milionu kubíků dřeva, z toho se vyvezlo do zahraničí 5,1 milionu kubíků surového dříví,“ vyčíslila zástupkyně mluvčího ministra zemědělství Tereza Kubálková. Vývoz vytěženého dřeva do zahraničí přitom dlouhodobě kritizují zpracovatelé dřeva.
„Velcí zahraniční investoři díky svým možnostem určují ceny suroviny na trhu, dřevo od nás vozí ke zpracování do svých velkých závodů v zahraničí. Část pak zpracovanou, už za mnohem vyšší ceny, vozí zpět,“ uvedl viceprezident Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu Robert Babuka.
„Mnoho domácích zpracovatelů dřeva se kvůli tomu dostává do nevýhodné situace,“ doplnil. Jeho slova potvrzuje například Jan Vařeka, předseda představenstva Pily Javořice ve Ptení na Olomoucku.
Dřevo má zůstat na zpracování v Česku
„Když zůstane více dřeva tady a zde se taky zpracuje, bude to jenom dobře,“ přeje si. Pila ročně zpracuje statisíce kubíků kulatiny na řezivo. „Dřevo se od nás vyveze v surovém stavu, něco pořezané, ale je potřeba více firem, které ho budou dál zpracovávat a dají mu vyšší přidanou hodnotu,“ nastínil.
S ohledem na pravidla evropského trhu ale vláda nemůže vývoz dřeva přímo omezit. „Lze toho dosáhnout nepřímo pomocí stimulace výroby v tuzemsku,“ přiblížila Kubálková s tím, že klíčová má být podpora dřevostaveb.
„Primárním cílem je podporovat využívání dřeva zejména ve stavebnictví, zpracování dřeva s vyšší přidanou hodnotou, a tím zvyšovat domácí poptávku po surovém dříví a vytvářet podmínky pro to, aby se vlastníkům lesů dařilo ve vyšší míře dřevo dodávat místním zpracovatelům,“ zdůraznila.
Dřevostaveb přibývá
Jejich množství v Česku roste. Ukazují to například i statistické údaje v počtu nově postavených rodinných domů. „V roce 2000 byl podíl dřevostaveb jen 1,4 procenta, v roce 2022 už to bylo 14,1 procenta,“ porovnala Kubálková s tím, že cílem je, aby v roce 2035 činil jejich podíl už čtvrtinu.
Stavebníci plány vlády vítají. „Je pěkné, že chce stát podpořit výstavbu dřevostaveb, ale problém je v tom, že zde na trhu není dostatek kvalitního sušeného řeziva,“ upozornil Marek Šimáně, ředitel olomoucké firmy HP Domy, která se zaměřuje na dřevostavby.
„Proto musíme většinu materiálu dovážet ze zahraničí. Často jde o dřevo, které je od nás vyvezeno buď surové, nebo jen pořezané a další zpracování se už odehrává v Rakousku či Německu,“ poukázal.
Podle něj u nás není dostatek kapacit k sušení dřeva, které jsou nutně potřeba. „Je to ale příliš energeticky náročné a u nás je drahá elektřina, takže je zde málo takových provozů. Konstrukční sušené řezivo se tak musí dovážet. Řešením této otázky se musí začít, ale to souvisí s energetickou politikou státu,“ vysvětlil.
Podle něj potrvá dlouho, než se dostaneme ve zpracování dřeva například na úroveň Německa či Rakouska. „Pokud se to ovšem vůbec někdy podaří,“ poznamenal. Pro srovnání: ve zmíněném Rakousku již dnes činí podíl dřevostaveb mezi rodinnými domy 30 procent.
Brzdou jsou normy
Velkou brzdou jsou podle producentů dřevostaveb platné normy, které neumožňují stavět ze dřeva vyšší budovy kvůli nebezpečí požáru. „Přitom například protipožární lepené dřevo velmi dobře odolává ohni,“ poukazují stavitelé.
I to by se podle úředníků mělo změnit. „Pracujeme například na vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví,“ předeslal vedoucí tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk rovněž vítá snahu státu dát dřevu vytěženému v lesích Olomouckého kraje vyšší přidanou hodnotu.
„Situaci, kdy z regionu míří na hranice jedno nákladní auto za druhým naložené kulatinou, je třeba omezit. Když se dřevo v surové podobě vyveze, musíme je potom už zpracované draze dovážet. Nehledě na výraznou ekologickou stopu,“ upozornil Švamberk.
Kamiony naložené kulatinou jsou často přetížené, při vážení je odhalí policisté. Jen na Jesenicku od dubna do poloviny prázdnin přistihli dvě desítky přetížených vozidel, což byl téměř každý třetí kontrolovaný náklaďák. Přetížené vozy navíc způsobují velké škody na tuzemských silnicích.