„Minerály jsem začal sbírat už jako student gymnázia, ale to bylo jenom několik kousků. Později na Vysoké škole báňské jsem potkal velkého nadšence do minerálů Petra Pauliše z Moravské Třebové a začali jsme spolu jezdit po nejrůznějších místech,“ popisuje Jedlička.
V 70. letech minulého století mohli kvůli omezením komunistického režimu kromě Československa jenom do Polska, NDR, Maďarska a Rumunska.
„V oblasti Sedmihradska v Rumunsku se naskytly unikátní ukázky minerálů barevných kovů. Dá se říct, že jde pro milovníky mineralogie o ráj,“ přibližuje.
Teprve po sametové revoluci mohl nadšenec vyrazit i jinam a nakonec objel prakticky celý svět. Minerály má nejen z Evropy, ale i z Kanady, USA, Jižní Ameriky či Afriky.
„Žil jsem tři a půl roku ve Spojených státech, tam jsem si hodně doplnil svou sbírku,“ podotýká Jedlička.
Cennost za desítky tisíc ho přišla na pár stovek
Z Ameriky má mimo jiné kousek meteoritu, kterého si velmi cení. „Normální člověk by do toho kamenu bez povšimnutí kopl. On ale přiletěl z vesmíru, dopadl do Arizony, kde je dnes obří kráter a takové úlomky tam ještě lze najít,“ vypráví.
Za skvostem ale musel slézt zhruba dvě stě metrů do kráteru a trpělivě kopat a hrabat, než se na něj usmálo štěstí.
ČNB představila zlatou minci věnovanou Olomouci, sběratelé už s ní obchodují |
Ani některé další cenné kousky nepatří k nejkrásnějším. Třeba antimonit ze Sedmihradska vypadá jako porostlý plísní. Přitom patří k nejcennějším kouskům sbírky.
Řadu unikátních exponátů získal žulovský nadšenec také na burzách. V 90. letech tam například koupil od ruského sběratele minerál s kouzelnickým jménem čaroit z oblasti Bajkalu.
„Byť jsou mu přisuzovány i uzdravující účinky, jeho pojmenování s kouzly a čárami nesouvisí. Je pojmenovaný podle řeky Čara na Dálném východě,“ vysvětluje Jedlička.
„Na světě byl jediný lom a v něm pouze jediná žíla. K nám ho přivezli Rusové v 90. letech, když se jim otevřely hranice. Kousek jsem tehdy koupil v Tišnově za stovky korun, dnes by to byly desítky tisíc, protože ta lokalita už neexistuje,“ dodává.
Objev z Javornicka si musel na uznání počkat
Nejvíc si ale cení minerálu, jenž pochází z jeho domoviny. Jde o zálesíit, který byl nalezen v oblasti Zálesí na Javornicku. V kameni jsou vidět maličké zelenomodře zbarvené jehlice minerálu, který je složen z vápníku, mědi, arzenu, vodíku, kyslíku a obsahuje i příměsi vzácných kovů.
Musela jsem se naučit, jak medvědy správně opravovat, říká sběratelka |
„Zálesíit byl poprvé celosvětově popsán v Brně. Ve stařinách na Javornicku jsme naplnili několik pytlů materiálu, z něhož vědci v Brně získali tento minerál, který jako první na světě popsal Jiří Sejkora,“ přibližuje Jedlička.
Poté dlouho trvalo, než novinku mezinárodní mineralogická asociace uznala jako samostatný druh. Později se objevil i na jiných nalezištích po Evropě, ale prvenství minerálu z oblasti Zálesí ani jméno už nikdo nezmění.
Žulovské kamenické muzeum představuje kromě sbírky minerálů též historii kamenictví na Jesenicku, nejrůznější kamenické výrobky, nářadí či náhrobky původních německých obyvatel, jež měly skončit na staveništi, ale byly zachráněny.
