Za posledních takřka deset let proběhly v Pardubickém kraji nejrozsáhlejší záchranné archeologické výzkumy, jaké se na tomto území kdy konaly. Díky rekordním investicím do nových silnic a dálnic archeologové měli možnost nahlédnout do lidmi dávno zapomenuté minulosti.
Mezi lety 2017 až 2023 prozkoumali plochu, která odpovídá desetině území rozlohy Pardubického kraje, pro lepší představu jde o území srovnatelné s velikostí 683 fotbalových hřišť.
Výzkumy odhalily historii skrytou pod 11 dálnicemi a silnicemi o celkové délce 91 kilometrů. A jelikož se další staví, už tak velká čísla ještě narostou.
„V tuto chvíli máme v depozitářích více než 200 tisíc archeologických nálezů přímo spojených s výstavbou dálnic. Pro představu stejné množství nálezů pardubické muzeum získalo za posledních 140 let. Nám se je podařilo nashromáždit za několik málo let. Předpokládáme, že vlivem rozrůstající se sítě silnic a dálnic počet nálezů ještě zhruba o třetinu naroste. Hotov je archeologický výzkum kolem Litomyšle a loni na podzim začaly další archeologické práce od Opatovce po Staré Město,“ řekl vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Zavoral.
Nejstarší studna i šperky. Výstava ukáže, co našli archeologové pod silnicemi |
Ačkoli archeologové se stále bez rýčů, lopat, štětečků a špachtliček neobejdou, pomáhají jim čím dál víc i moderní nedestruktivní metody. I když ani ty nejsou všespásné. Ukázalo se to třeba na obchvatu Slatiňan, kde i přes použití různých predikčních modelů, které nepředpokládaly rozsáhlé nálezy, archeologové nakonec narazili na velmi významné lokality a na jednom místě zmapovali osídlení trvající bezmála sedm tisíc let.
Zaniklou kulturní krajinu pomáhá dnes odhalovat třeba letecká archeologie, laserové skenování terénu či georadary. Jejich vhodná kombinace pak dokáže v terénu odhalovat celé vesnice, opevnění i cesty.
„Ve Slatiňanech jsme sice věděli, že tam něco bude, ale nikdo nečekal, na jak velké naleziště narazíme. To byla opravdu extrémní situace, která se nikde jinde neopakovala. Zachycené nálezy jsou datovány od neolitu, tedy z doby 5500 před Kristem přes eneolit, starší a mladší dobu bronzovou až po 5. století našeho letopočtu. Nezachytili jsme pouze jen několik kratších historických údobí. Co se v této době stalo, nevíme,“ řekl Zavoral k průzkumu, který posunul nejstarší zmínky mnoha obcí do dávné minulosti.
Výstava Exit 91 ve Východočeském muzeu v Pardubicích mapuje archeologický výzkum pod významnou částí již zprovozněných nebo rozestavěných silnic a dálnic v Pardubickém kraji.
Někdy však stačí k objevení nálezu opravdu málo a nejsou k tomu potřeba ani bagry.
„Při močení kousek od výzkumu nám u Vlčnova jeden pracovník objevil v hlíně bronzové šperky,“ uvedl jako příklad vedoucí archeolog pardubického muzea. Podobné objevy jsou spíše vzácností, mnohé lidské aktivity se odehrávaly přímo na povrchu a další stopy osídlení zmizely třeba za socialismu, když je odstranila hluboká orba. Problémem je třeba i eroze půdy způsobená právě stmelováním polí.
Dary v hrobech
V místech, kudy dnes řidiči jezdí po chrudimském obchvatu, byly nalezeny také dva významné hroby ze stěhování národů. Mimořádné dochované kosterní nálezy jsou staré 1 500 let a patřily zhruba 40letému muži a 35leté ženě. V hrobech byly nalezeny dary, které jim dali pozůstalí na jejich poslední cestu. Mezi nimi je kromě opaskové spony nebo skleněného poháru původem ze Sýrie také meč z nepravého damašku, který byl v té době vysoce kvalitní a drahou zbraní určující vyšší postavení ve společnosti.
Na Chrudimsku našli neporušené hroby muže a ženy z doby stěhování národů |
„Zajímavostí je, že spona nalezená v hrobě ženy byla o 150 let starší než samotný pohřeb. Lze se tedy domnívat, že se jednalo o nějaký druh starožitnosti či rodinného dědictví. Dalších mnoho informací nám poskytlo například rentgenové snímkování, využití počítačové tomografie či podrobný antropologický průzkum,“ dodal Zavoral. Ostatně těmto dvěma hrobům archeologové věnovali speciální péči a v brzké době ve velmi významném vědeckém periodiku bude zveřejněna odborná studie.
Samotný výzkum nevypovídá vše. Ačkoli jde o unikátní sondu do doby našich předků, zkoumané území má u dálnic na šířku jen zhruba třicet metrů.
Pod trasou budoucí dálnice D35 mezi Janovem a Opatovcem probíhal v roce 2022 archeologický výzkum. Dnes je v tomto úseku dálnice již plně rozestavěná.
„Kdyby se o deset metrů vedle stavěla další nová dálnice, tak najdeme jiné věci a třeba také velmi cenné. To je jen důkazem toho, jak mnoho toho ještě o své minulosti nevíme a co vše je skryto pod zemí. Kromě nálezů nám však přibývá informací o výskytu člověka a o způsobu, jakým proměňoval krajinu. Rozbory pylů a zbytků rostlin ukrytých například v zásypech studní ukazují, že člověk krajinu dost významně měnil od nejstarších dob neolitu,“ uvedl archeolog.
Takových studní se pod dálnicemi a silnicemi našlo osmnáct. Doslova poklad, jehož objev prolétl v roce 2018 všemi odbornými časopisy po celém světě, byl nález nejstarší dřevěné exaktně datované studny na světě. Pochází z období neolitu a v roce 2018 ji odhalili během stavebních prací v Ostrově. Solitérní stavba byla pod zemí ve třímetrové hloubce více než sedm tisíc let.
Originál konzervovali experti z fakulty restaurování pardubické univerzity tím, že jej na 16 měsíců naložili do cukerného roztoku. Odborníci z Archeoparku Všestary u Hradce Králové pak zhotovili přesnou repliku, kterou je možné zhlédnout na výstavě EXIT 91.
Tři dřevěné desky přímo ze studny ze šestého tisíciletí před naším letopočtem jsou společně s těmi největšími archeologickými unikáty až do ledna příštího roku vystaveny v zámeckém Kaňkově sále Východočeského muzea v Pardubicích.
„Výstavou jsme chtěli ukázat, co je smyslem archeologie. Že nejsme pouze ti, co zdržují stavby, ale že vše má svůj smysl a přínos pro každého z nás. Damašenský meč, syrské sklo, prastaré vesnice, cesty a další nálezy jsou unikátnosti, které by bylo škoda nechat bagrem zničit,“ dodal Zavoral, podle kterého muzeum nemohlo s výstavou čekat na dokončení všech archeologických výzkumů.
„To bychom výstavu nikdy neuskutečnili. Ještě letos bude spuštěn třeba výzkum pod jihovýchodním obchvatem Pardubic,“ vysvětlil a připomněl, že unikátní sonda do minulosti se bude možná za pár let opakovat při stavbě jednoho z ramen vysokorychlostní železnice.
