Pět samostatných krajských nemocnic v Pardubickém kraji přestalo od půlnoci na Nový rok 2015 existovat a nahradila je jediná firma. Nemocnice Pardubického kraje od svého vzniku plnila zadání politiků, které znělo:

Už žádné dluhy, už žádné tahání peněz z krajského rozpočtu na provoz.

To se zatím daří. Hospodářské výsledky nemocnice se vždy pohybovaly kolem nuly. Výjimkou byl loňský rok, kdy hospodaření společnosti vykázalo účetní zisk ve výši 237 644 tisíc korun.

Náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN) uvedla, že jde spíše o účetní vyrovnání vyplývající z kompenzačních vyhlášek než o reálný zisk, který by bylo možné využít. „Bylo by to skvělé, kdyby nám přebývaly peníze, které bychom mohli využít, tak to ale bohužel není,“ uvedla Matoušková. Na hospodaření většiny nemocnic v zemi měla kladný vliv pandemie covidu a s ní související příplatky za pozitivní pacienty.

Výroční zprávu, která bude obsahovat detaily, nemocnice ještě nezveřejnila. Nemocnice Pardubického kraje uvedla, že měla vyšší příjmy mimo jiné proto, že očekávala, že rok 2023 bude z hlediska nákladů podstatně komplikovanější, než jaký nakonec byl. Finanční plán na rok 2023 připravovaný v nemocnici v průběhu roku 2022 zohledňoval mimo jiné válku na Ukrajině a s ní související dopady a v té době stále ještě doznívající pandemii covidu19.

„Hospodaření společnosti tak bylo z pohledu aktuální situace na trhu, kde se skokově zvedaly ceny téměř ve všech oblastech, plánované na výrazně vyšší náklady, než jaké společnost nakonec vynaložila,“ uvedla mluvčí Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová. Nemocnice ušetřila zejména za energie a služby.

Hlavní faktor kladného hospodářského výsledku ale podle nemocnice byl jiný. „Největší dopad na hospodaření společnosti však mělo uzavření finančního vyúčtování se zdravotními pojišťovnami za roky minulé, kde se projevil výrazný vliv implementace kompenzačních vyhlášek, které byly aplikovány v důsledku reakce na dopady pandemie covidu-19,“ uvedla Semrádová.

Pardubický kraj loni nadále navyšoval kapitál nemocnice, aby byla schopna ručit za investiční projekty. Nemocnice loni dokončila stavbu centrálního urgentního příjmu Pardubické nemocnice za zhruba 2,5 miliardy korun, nový centrální urgentní příjem má i Orlickoústecká nemocnice.

Dlouhodobé výsledky hospodaření spojených nemocnic, které nepotřebují z rozpočtu kraje peníze na provoz, berou krajští politici jako důkaz, že spojení nemocnic do jedné firmy v roce 2015 bylo správným krokem.