Jak zmiňovalo sedmatřicáté číslo nezávislého týdeníku Stráž na Vysokomýtsku, v roce 1897 Veis podnikl jízdu do hlavního města tehdejšího Rakouska-Uherska. A to už podesáté. Vzdálenost na vysokém kole zvládl urazit za pouhý den.
„Je to neuvěřitelný výkon, ale není nemožný. Volil zřejmě nejkratší cestu, auta tehdy nebyla, takže trasa 230 kilometrů se ušlapat dala. Den má v létě 14 hodin, lidé v té době byli fyzicky velmi zdatní,“ řekl ředitel vysokomýtského Regionálního muzea Jiří Junek, který jízdu na vysokém kole připravil a sám se jí účastní.
Spolu s ním vyjelo ve středu ráno z Vysokého Mýta dalších 13 nadšenců, kteří se hodináře Veise pokusí napodobit. Cestu do Vídně si rozložili do tří dnů. Všichni jedou na historických replikách vysokých kol, 150 let staré originály jsou vzácné, navíc by jízdu nemusely vydržet.
„Já mám kolo od kyjovské firmy Měsíček. To je rolls-royce mezi vysokými koly. Jeho velikost je 54 palců, tedy větší velikost. Nemá převody a prakticky ani žádnou brzdu s výjimkou jedné malé na předním kole. Ta se používá jen při dojezdech, když chce cyklista seskočit. Když chci zpomalit, brzdím protitlakem nohou, větší borci slezou vzadu na stupačku nad malým kolečkem. Druhou nohou toto malé kolečko brzdí. Chce to ale kvalitní obuv,“ řekl Junek.
První den chtějí cyklisté ujet 150 kilometrů přes Svratku do Moravského Krumlova, kde přespí. Pak budou pokračovat na kraj Vídně. Trasa už nebude tak kopcovitá a je také o 30 kilometrů kratší. Třetí den je už symbolický.