Po několikaletém útlumu se některým městům v Pardubickém kraji letos podaří rozjet výstavbu nových cyklostezek. Ta nejsledovanější na východě Čech propojující Pardubice a Hradec Králové však mezi nimi nebude.
Bezpečnějšího spojení se jako první dočkají cyklisté a chodci mezi Lukovou a Lanškrounem. Svazku obcí Lanškrounsko se podařilo z dotačního titulu IROP získat 20 milionů korun na stezku dlouhou 2,71 kilometru.
Kde se v kraji budou stavět cyklostezky
Seznam projektů měst a obcí, které se rozhodl podpořit dotacemi Pardubický kraj. Krajský příspěvek přitom dosahuje maximálně půl milionu korun. Zdroj: Pardubický kraj |
Není to první stezka, kterou se podaří poměrně rychle postavit. Dobrovolný svazek má za sebou v posledních pár letech cyklostezky do Albrechtic, Rudoltic, Žichlínku a Sázavy. Klíčem k poměrně rychlé přípravě je mimo jiné fakt, že na rozdíl od hustě obydlených oblastí v Polabí se majetkoprávní vztahy k pozemkům daří vypořádávat poměrně rychle. U cyklostezky do Lukové byla velká část parcel obecních a další úsek vlastnilo zemědělské družstvo, se kterým se obec dohodla na směně za jiné pozemky.
To u cyklostezky z Pardubic do Hradce Králové se výkupy moc nedaří. Kvůli problému s pozemky mezi Kunětickou horou a Ráby projektanti dokonce zvažovali, že hrad obejdou z druhé strany.
Ani to se však nakonec nepodařilo. „Je tam sice málo využívaná místní komunikace, asi by to stavebně šlo, ale problém byl opět s pozemky,“ vysvětlil před nedávnem bývalý krajský radní a dnes radní města Pardubice René Živný.
Současnému stavu nesvědčí ani fakt, že cyklostezky se nepovažují za veřejně prospěšnou stavbu, což obcím nijak nenahrává. Pokud se vlastníci pozemků vzepřou, nemají na ně žádné páky.
A zatímco termín dokončení cyklostezek do Hradce Králové nedokáže nikdo odhadnout, z Lanškrouna do Lukové budou mít na přelomu nového roku hotovo. Cyklostezka za 24 milionů korun bude začínat na hranici města a u obce Luková bude končit u podjezdu hlavního železničního koridoru na Olomouc.
„Součástí stavby bude i prodloužení chodníku v ulici Husova od ulice Čelakovského až k začátku stezky a také odpočinkové místo zřízené v půlce trasy u sochy Ecce Homo,“ sdělila z lanškrounské radnice Petra Klementová.
Z Koclířova bezpečně do Svitav
Do konce roku se zahájení další bezpečnější alternativy k přetížené silnici mají dočkat i lidé z Koclířova, kteří dojíždějí za prací a do škol do Svitav. Svitavská radnice na tři kilometry dlouhou stezku získala evropskou dotaci ve výši 27,6 milionu korun. Většina trasy je naplánována podél stávající silnice I/34.
Končit má na okraji Koclířova, kde cyklisté od Svitav mohou bezpečně pokračovat po navazující cyklotrase na Hřebečovský vrch nebo do Dětřichova. S pozemky je to opět jednoduché. Většinu vlastní město Svitavy, obec Koclířov nebo svitavská farnost.
„U cyklostezky čekáme každým dnem na dodání finální projektové dokumentace, abychom mohli zahájit soutěž. Na podzim by se mělo začít stavět,“ řekl starosta Svitav David Šimek. Podél cyklostezky vznikne i lipové stromořadí čítající 133 stromů.
„Na hranici katastrů chystáme unikátní zastavení, které připomene, že místem prochází hlavní evropské rozvodí a historická hranice Čech a Moravy,“ dodal Šimek k cyklostezce za 32,5 milionu, která má být dokončena napřesrok.
Labská cyklostezka přidá dva kilometry, do Kuksu se pojede bezpečněji |
Cyklostezku pro náročné chtějí zahájit v Hlinsku. Přes dva kilometry dlouhá trasa s výškovým převýšením více než 100 metrů má propojit Hlinsko a Jeníkov. Na rozdíl od jiných projektů nemusí město řešit výkupy pozemků vůbec.
„Jsou výhradně ve vlastnictví Hlinska nebo Jeníkova. Nehrozí tedy, jako v jiných případech, brzda od soukromých vlastníků v podobě neochoty prodat pár metrů pozemku,“ sdělil starosta Hlinska Miroslav Krčil. Město připravuje žádost o dotaci tak, aby stavba mohla být zahájena v příštím roce.