Když před dvěma měsíci generální ředitel ŘSD Radek Mátl na sociální síti X informoval o výběru sdružení, které postaví půlkilometrový tunel Homole, Boris Čillik z tunelářské firmy TuCon tuto zprávu sdílel s anglickým dovětkem: Velká výzva začíná!
Slovenská společnost je součástí sdružení tří stavebních firem, které zakázku za necelé dvě miliardy získaly. Ražba tunelu bude v její režii.
 |
Zatímco stavba šestikilometrového úseku dálnice v rovinatém terénu v ničem nevybočuje, stavba více než půlkilometrového dvoutubusového tunelu v jediném kopci široko daleko bude mnohem náročnější než jakákoli jiná ražba připravovaného tunelu v Česku.
Tuneláři mají před sebou de facto jen tři stavební sezony, během nichž se v tendru zavázali, že tunel v obtížných geologických podmínkách do konce roku 2026 zprovozní.
Stavbu tunelu sice zahájili na začátku minulého týdne slavnostním poklepem na základní kámen, gros tunelových prací se však rozjede až na podzim. Ještě předtím stavbaři musí nevelký kopec s nadmořskou výškou 307 metrů, který je vlastně dvojkopcem a v jehož sedle vede dálniční přivaděč ke stávající silnici I/35, pro ražbu připravit.
Zjednodušeně řečeno – horniny musí v trase tunelu zpevnit injektážemi pomocí cementových směsí, aby nízké a nestabilní nadloží tunelu vydrželo samotnou ražbu a nepropadlo se i se silnicí. Výška nadloží v ražených úsecích se totiž v závislosti na terénu pohybuje od 8,5 metru do 24 metrů, což není moc.
„Čeká nás ještě doplňkový inženýrskogeologický průzkum, abychom si byli jisti, že trysková injektáž z povrchu bude tou nejvhodnější metodou. Razit pak budeme tunelovými bagry a jen v případě, že by opravdu pevnost hornin byla příliš vysoká, použijeme trhací práce,“ řekl Boris Čillik, zástupce firmy TuCon, se kterou Eurovia pro její bohaté zkušenosti spojila síly.
Zkušenosti z Evropy
S ražbou tunelů má slovenská firma zkušenost po celé Evropě. Podobně nestabilní horniny jako u Homole slovenští tuneláři zažili při stavbě tunelu v Ženevě. A dopadlo to dobře.
Daleko jednodušší stavbu hloubeného tunelu, u kterého by stavbaři mohli nejdříve odstranit nadloží nad tunelem a poté jej dodatečně zasypat, u Homole zakázal posudek na životní prostředí (EIA).
„Je to složitá stavba, zejména z hlediska velmi nízkého nadloží, které je z nestabilních a málo pevných hornin. Ale současné technologie umožňují ražbu zvládnout úspěšně. Myslím si, že by neměl být zásadní problém ani se spodní vodou. Právě kvůli tomu, aby nenabrala jiný směr proudění, prověřujeme, zda trysková injektáž bude tou nejvhodnější,“ dodal ředitel organizační složky společnosti TuCon v Česku.
Jelikož stavba běží v režimu Design and Build, ve kterém vítěz soutěže postupuje podle projektu, který si sám namaluje, na plné obrátky se v těchto dnech pracuje hlavně v projekčních ateliérech. Technologové dokončují realizační dokumentaci s konkrétními postupy a v běhu jsou všechny schvalovací procesy.
Přípravné práce na tunelu mají začít už brzy. První části tunelu jak ze západní, tak z východní strany jsou navrženy a řešeny jako hloubené. Jejich výstavba bude prováděna v otevřené stavební jámě v délkách od zhruba 50 do 110 metrů.
„Také to nebudou jednoduché záležitosti. Jsou to hlavně zemní práce s tím spojené. Se zajištěním rozvolněných a málo pevných hornin se počítá i v této části stavby,“ řekl Michal Šumpík, ředitel závodu Čechy východ společnosti Eurovia CS a dodal, že projektová dokumentace k ražbě tunelu by měla být hotová na podzim.
Ražba dvou tunelových rour, tzv. Nová rakouská tunelovací metoda, kdy se nejedná o ražbu, ale o postupné odtěžování jednotlivých částí tunelu, je naplánovaná na rok a půl.
Ještě před zprovozněním tunelu Homole by se v srpnu 2026 mělo ulevit i obci Stradouň, přes kterou se denně valí tisíce aut. ŘSD totiž před tunel vyústí dálnici od Ostrova po provizorním, zhruba sto metrů dlouhém napojení na stávající silnici.
„Budeme s dálnicí o trochu napřed před tunelem, takže tím Stradouni ulevíme. Minimálně dvě stavební sezony stavba dálnice zabere,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
V trase souvisejícího zhruba šestikilometrového úseku dálnice Eurovia vybuduje čtyři mostní objekty, 778 metrů dlouhou protihlukovou stěnu a nadjezd. Součástí stavby budou také čtyři ptačí zábrany v celkové délce 50 metrů. Zemní práce na dálnici také nebudou úplně jednoduché. Na stavbaře čekají rozsáhlé přeložky inženýrských sítí, zejména plynu a místních komunikací.
