iDNES.cz

V pěti nemocnicích Pardubického kraje chybí lékaři, opozice chce změny

  15:18
Do krajských nemocnic za poslední čtyři roky přišly miliardové investice, na druhé straně je stále více slyšet personál nespokojený s finančním ohodnocením, chybějí lékaři i zdravotní sestry, lidé řeší potíže s parkováním. Zejména lídři opozičních stran před krajskými volbami naléhají na změny v řízení nemocnic.

Před čtyřmi roky byl plán jasný. Pět nemocnic Pardubického kraje zaspalo dobu, modernizace měla velké zpoždění. V Pardubicích vznikl nový centrální urgentní příjem a jeho skromnější verze i v Ústí nad Orlicí.

Nemocnice Pardubického kraje také dokázaly udržet vyrovnané hospodaření. Všech pět nemocnic Pardubického kraje už přešlo na nový jednotný klinický informační systém. Jenomže chybějí zaměstnanci, personální potíže už mají přímý dopad na pacienty. Například v Chrudimi byla v létě 2022 uzavřena lůžková část interny kvůli nedostatku lékařů, loni se znovu otevřela, ale s menším počtem lůžek.

Podle hejtmana Martina Netolického (3PK/SOCDEM) chybějí lékaři v celé zemi. Nedaří se to napravit ani každoročním navyšováním mezd, situaci neprospěla loňská novelizace zákoníku práce.

Krajské nemocnice jsou téměř čtvrt miliardy v zisku, je to nejvíc historii

„Pokud posčítáme veškeré výdělky vždy na konkrétního lékaře, tak nejenom že jsme srovnatelní, ale jsme určitě nad průměrem České republiky,“ uvedl Netolický.

Za hlavní problém krajského zdravotnictví považují chybějící lékaře i další politici, kteří vedou letošní kandidátky. „Proto je důležité stabilizovat stávající personál a chránit ho více před přetížením a syndromem vyhoření, tedy vytvářet takové pracovní podmínky, abychom byli dobrým zaměstnavatelem. Konkrétně to může být podpora ve vzdělávání, benefity, poradenství a prevence syndromu vyhoření,“ uvedla náměstkyně hejtmana Michaela Matoušková (STAN). Za důležité pokládá i zefektivnění administrativních procesů ve zdravotnictví využitím umělé inteligence.

Je třeba zlepšit atmosféru a také využití lůžek

Lídr ODS a TOP 09 Ladislav Valtr poukazuje na personální nestabilitu nemocnic, ale všímá si i jiných aspektů zdravotnictví. „Krajské nemocnice nelze posuzovat jen ekonomickými ukazateli, ony nemusí generovat žádné velké zisky, vyrovnané provozní hospodaření stačí. Musí ale léčit lidi v potřebné kvalitě a čase. Proto se zajímám také o vývoj objemu a struktury zajišťované péče. V ukazatelích typu počtu hospitalizovaných pacientů či procenta využití lůžek pak u některých nemocnic slabší čísla nacházím,“ uvedl Valtr.

Pavel Šotola, který vede kandidátku Koalice pro Pardubický kraj, kromě personálních potíží nemocnic považuje za důležité řešit i možnosti parkování u nemocnic. U krajské nemocnice to podle něj katastrofálně nestačí.

„Dále také považuji za potřebné zlepšení mezilidské atmosféry v nemocnicích, a to jak pro pacienty, aby nebyli stresováni a cítili se zde příjemně a v dobrých rukou, tak i pro zdravotníky, aby mohli svoji náročnou práci dělat s chutí, bez vyhoření a s lidskou empatií,“ dodal Šotola.

Pardubické nemocnici kolaps nehrozí, většina lékařů své výpovědi stáhla

Opoziční hnutí ANO a Piráti mají ke zdravotnictví více výhrad. „Nemocnice se modernizovaly, otázkou je, zda poměr investic v jednotlivých nemocnicích je správný a nevytváří nerovnováhu, která se podepisuje na zájmu personálu do takové nemocnice jít,“ uvedl lídr ANO Dušan Salfický.

Špatná personální politika je podle něj nejen na úrovni lékařů, ale i managementu, problematická je komunikace vedení se zdravotnickým personálem. Nový informační systém nemocnic označil za nedokonalý a pomalý, rezervy vidí v zajištění osobního zázemí pro lékaře a sestry, například vhodného ubytování či míst v mateřinkách.

Lídr Pirátů Daniel Lebduška považuje mzdové poměry zdravotníků za nepřehledné. „Nemocnice nyní hospodaří s přebytkem, kdy nemalá část příjmu je investována do personálních nákladů. Otázkou zůstává, proč oproti jiným podobně hospodařícím zdravotnickým zařízením jsou personální náklady tak vysoké a zda jsou finance využity tam, kde mají. Dlouhodobě upozorňujeme na fakt, že nejde jen o finanční příjem, ale o to, zda jsou dobře zajištěny i ostatní podmínky,“ uvedl Lebduška. Za největší nedostatek považuje personální problémy, konkrétně komunikaci mezi managementem a zaměstnanci, chybí mu motivační programy či benefity.

Autoři: ,
zpět na článek