Už více než rok pardubičtí politici mluví o tom, že nechají zbourat „Bobra“. Tedy starou zchátralou budovu v dukelském lesoparku, ve které se v minulosti konaly diskotéky nebo v ní působily sportovní kluby. Radní sice zvažovali, že by se dům mohl přestavět na útulek pro opuštěná zvířata, ale nakonec i kvůli odporu tamních obyvatel vyhrála demolice.
„Místo bývalé restaurace Bobr v lesoparku na Dukle bude relaxační zóna. Roky opuštěný a zdevastovaný objekt zbourá město letos,“ řekl na konci dubna starosta městského obvodu V a radní Pardubic Jiří Rejda z hnutí ANO a doplnil, že město na likvidaci objektu vyčlenilo 12 milionů korun.
Drtivá většina z této částky však nakonec zůstane na účtech radnice. Do vypsané soutěže se přihlásilo poměrně velké množství firem a cena výrazně spadla. Ze 14 nabídek se přitom ani jedna neblížila hranici 12 milionů. Nejdražší zněla na sumu kolem osmi milionů. Nakonec ovšem demolice vyjde jen na necelé dva miliony korun bez daně. Rozdíl tak činí u poměrně malého projektu téměř deset milionů korun.
„Musím říct, že mne ten rozdíl zarazil. Samozřejmě, že to je příjemná zpráva, ušetřili jsme hodně peněz. Ovšem ten rozdíl oproti projektu města je zásadní,“ uvedl primátor Pardubic Jan Nadrchal z hnutí ANO.
Údiv nad výsledkem veřejné soutěže neskrýval ani jeho náměstek a stranický kolega Jan Hrabal, který má na starosti investice. „Už když jsme demolici schvalovali, zdálo se mi 12 milionů docela dost. Ovšem těžko jsme sumu mohli na radě rozporovat. Pokud vám to předloží projektant s kulatým razítkem, těžko se s ním začnete přít,“ uvedl Hrabal.
Opozice se divila
Na druhou stranu například z opozičních lavic se na demolici Bobra snášely občas dotazy, ze kterých bylo cítit, že se politikům suma nezdá. Jedním z nich byl zastupitel za KDU-ČSL Vít Ulrych. „Rozdíl mezi cenou za demolici v projektu a cenou vysoutěženou je opravdu velmi vysoký. I na této veřejné zakázce se ukazuje, jak důležité je mít otevřená výběrová řízení pro maximum uchazečů. Město může pak ušetřit hodně peněz,“ uvedl Ulrych.
Další opoziční zastupitel Filip Sedlák z hnutí Naše Pardubice také opakovaně částku kritizoval. A podle něj jde o závan starých pořádků, které panovaly na magistrátu před podzimní razií policie. Při té kriminalisté pozatýkali 19 lidí včetně bývalého primátora a tehdejšího radního za ANO Martina Charváta a několika úředníků spojených právě s odborem majetku a investic, který má podobné zakázky v popisu práce.
„Takové spojení se vyloženě nabízí. O demolici se mluvilo hodně dlouho a připravovala se ještě před zásahem policie. Ten rozdíl je natolik velký, že těžko věřit v nějakou náhodu či nedoraz,“ uvedl Filip Sedlák, který je často kritizován radními za přílišnou ostrost svých postojů.
Ovšem v tomto případě mu za pravdu dává třeba i radní za Společně pro Pardubice František Brendl. „Demolice se určitě chystala ještě před zatýkáním. Taky z toho příběhu cítím závan starých pořádků. Doufám, že se na radnici už nikdy nevrátí,“ uvedl Brendl.
Podle dostupných zdrojů se demolice bývalé diskotéky chystala téměř dva roky. První zmínka o projektu je ze zasedání rady, které se konalo těsně před komunálními volbami v září 2022. Tehdy politici vyčlenili peníze na přípravu projektu demolice. „Nerozumím tomu, proč byla tak dlouhá prodleva od schválení částky na projekt po výběrové řízení na demolici,“ řekl k tomu Vít Ulrych, který tehdy v radě ještě seděl.
Memento z Tyršáků
Pikantní na celé akci je také to, že pardubická radnice ji zhruba po deseti letech zažívá už podruhé. Něco podobného se totiž stalo při demolici nedostavěného torza haly ČSTV na kraji Tyršových sadů. Likvidace torza by podle výsledků první výběrové soutěže město vyšla na zhruba dva miliony korun. Ovšem když majitel firmy Kovošrot Jarý Petr Jarý přes MF DNES upozornil na to, že stavbu lze odstranit mnohem levněji, magistrát vypsal druhou soutěž a v ní vítězná firma naopak nabídla, že Pardubicím zaplatí přes sto tisíc korun za získané železo.
„Tehdy jsem ještě na radnici nebyl, ale mockrát jsem o tomto příběhu slyše. Je to tady téměř legendární. Věřím, že u demolice Bobra se jednalo spíše o chybu při projektu nebo o změny na stavebním trhu,“ řekl primátor Nadrchal.
„Ty příběhy jsou hodně podobné,“ doplnil i nejdéle sloužící pardubický zastupitel Petr Klimpl z ODS, který svůj první mandát získal v roce 2002.
V roce 2013 celá záležitost zlomila vaz do té doby nedotknutelnému šéfovi odboru majetku a investic Jiřímu Čáňovi. Ten sice oficiálně odešel z radnice na svou žádost, ale bylo patrné, že na něj byl kvůli veřejné zakázce vytvořený silný tlak, aby šel.
„Celou věc jsem pečlivě prozkoumal a z mých zjištění je patrné, že Jiří Čáň udělal zásadní chybu v tom, že zakázku nevyvěsil na internetu. V tom bylo jeho pochybení,“ uvedl v roce 2013 tehdejší i dnešní tajemník magistrátu a přímý nadřízený Čáně Michal Zitko.
Právě on tehdy dostal od vlivného úředníka na stůl žádost o rozvázání pracovní smlouvy. „Je datována k poslednímu březnu a já ji nemám důvod nepodepsat. Panu Čáňovi vyhovím,“ dodal tehdy Zitko, který už předtím úředníkovi zaslal vytýkací dopis.
Po listopadovém zásahu policie, který se z velké části soustředil právě na odbor majetku a investic, si politici i úředníci dávají na veřejné zakázky větší pozor. „Řekl bych, že i bez ohledu na to, že to pověst města poškodilo, je dobře, že se to stalo. Už to vlastně chtělo,“ dodal Brendl, který ještě jako opozičník často a hlasitě kritizoval poměry na radnici.
Za pravdu mu částečně dává pohled do policejního spisu, který se týká listopadového zatýkání na radnici i v městských firmách. „Trestná činnost při zadávání veřejných zakázek statutárním městem Pardubice je páchána dlouhodobě a systematicky s vysokou mírou konspirace a sofistikovanosti,“ napsali kriminalisté.
