Sky Bridge 721
Oblíbeným místem pro selfie na Dolní Moravě je visutý most Sky Bridge 721, který ročně navštíví statisíce lidí.
Horský resort na Dolní Moravě nabízí čím dál víc atrakcí. Nejčerstvější z nich je Sky Bridge 721, nejdelší visutý most na světě, který má příznačných 721 metrů a drží světový rekord. V provozu je od května 2022 a za první rok fungování jej navštívilo téměř 300 tisíc lidí.
Lávka spojuje hřebeny vrchů Slamník a Chlum a uchvátila i americký časopis Time. Jeden z nejznámějších světových týdeníků umístil most na svoji titulní stranu a zařadil ji mezi 50 míst na světě, která stojí za to vidět.
Další rekordní zápis Sky Bridge 721 obstaral akrobatický pilot Martin Šonka, který lávku v červenci 2022 podletěl za kniplem letadla Extra 300 SR. Kolem mostu se proháněl rychlostí až 350 km/h.
„Pod mostem jsem létal mnohokrát, v Česku to ale bylo poprvé. Věděl jsem, že je to skvělá lokace, kde se budu moct fantasticky vyřádit. Povedlo se mi několik akrobatických kousků - nešlo jen o samotný rovný podlet pod lávkou, ale dělal jsem okolo ní například tři loopingy za sebou a další figury,“ řekl tehdy Šonka.
Místo tak logicky nemůže uniknout ani lovcům selfie, kteří však své záběry pořizují z daleko bezpečnějších míst, nejčastěji zhruba někde v polovině lávky.
Stezka v oblacích
Dalším hojně využívaným spotem pro selfie záběry na Dolní Moravě je Stezka v oblacích.
Dalším hojně navštěvovaným turistickým místem v Pardubickém kraji je Stezka v oblacích, která je taktéž součástí Horského resortu Dolní Morava. Nachází se jen kousek od zmíněného visutého mostu Sky Bridge a opět nabízí pěkné výhledy do místní krajiny, které neuniknou „selfíčkářům“.
Stavba za zhruba sto milionů korun stojí na skalnatém hřebeni v masivu hory Slamník ve výšce 1 116 metrů nad mořem. Konstrukce z modřínového dřeva a ocelových prvků, která výrazně převyšuje okolní les, je spletí různě se prolínajících chodníků o celkové délce 750 metrů. Cesta je bezbariérová, na vrchol se pohodlně dostanou i lidé na invalidních vozících a s kočárky.
Pětapadesát metrů vysoká vyhlídka byla otevřena 5. prosince 2015. Z vrcholu lze vidět masiv Králického Sněžníku, dohlédnout se dá až na hlavní hřeben Jeseníků, Suchý vrch a Krkonoše se Sněžkou. Autorem díla je architekt Zdeněk Fránek.
Cestou dolů mohou odvážlivci sjet 101 metrů dlouhým tubusem tobogánu, další alternativou je druhá nejdelší evropská bobová dráha, nebo klasická lanovka.
Sochy významných osobností
Sem tam se lidé vyfotí na pardubické třídě Míru se sochou aviatika Jana Kašpara, tentokrát si snímek pořídil redaktor iDNES.cz.
Pardubická třída Míru a prostor před pardubickým nádražím prošly v uplynulých letech výraznou obměnou. Díky ní jsou jejich součástí sochy velmi výrazných postav pardubické historie, kterými jsou Janové Kašpar a Perner.
Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích a zemřel 2. března 1927 tamtéž. Šlo o průkopníka české aviatiky a jednoho z prvních českých pilotů. Proslavil se především dálkovým přeletem z Pardubic do pražské Chuchle, který se uskutečnil 13. května 1911. Kašpar tehdy vzdálenost 121 kilometrů překonal za 92 minut.
Socha jeho „kolegy“ z dopravy stojí o pár kilometrů dál před pardubickým nádražím. Zde lidé pořizují selfie s inženýrem a stavitelem železničních tratí Janem Pernerem.
„Sochu pro Pardubice zhotovil akademický sochař Jaroslav Brož. Stavitel železnic stojí přímo v dláždění a denně jej tak budou potkávat lidé pospíchající na vlak. Zatím bronzový Perner dohlíží na rekonstrukci multimodálního uzlu, která spěje do finále,“ řekla po odhalení sochy v roce 2017 tehdejší mluvčí města Nataša Hradní.
Perner zahynul nešťastně 9. září 1845. Den před tím jel na Moravu v prvním voze za lokomotivou a po projetí choceňským tunelem sestoupil na schod vagonu. Narazil do označníku a utrpěl zranění hlavy a pravé ruky. Zemřel druhý den dopoledne.
Měsíční krajina
Zajímavým turistickým místem pro selfie je také Měsíční krajina na kopci Hřebeč na Svitavsku.
Vášniví turisté mohou pořídit selfie fotku Měsíční krajiny na kopci Hřebeč na Svitavsku. Červená značka na rozcestníku U Tety nabízí putování po Hřebečském hřbetu na sever nebo na jih. Terén je v obou případech velice přívětivý a mírný, prakticky bez převýšení, které by stálo za řeč. Ideální zejména pro kolo.
Bývalé doly na lupek v Hřebči už nějaký čas nefungují, přesto je kolem nich stále poměrně živo. Kromě konečné stanice Mladějovské úzkorozchodné dráhy, což je bývalá důlní železnice, nyní fungující jako turistická atrakce, je možné navštívit takzvanou Měsíční krajinu.
Jde o haldu hlušiny, která vznikla vytěžením odpadních materiálů z lupkových dolů. Časem díky dešti a povětrnostním podmínkám vytvořila útvar, připomínající povrch měsíce. Stala se tak sama o sobě vyhledávaným cílem fotografů.
Z místa, které se nachází přibližně v polovině Hřebečského hřbetu, je krásný výhled na Moravskou Třebovou a okolí. Turisty k němu doveze právě Mladějovská železnice, nebo značená naučná trasa s názvem Hřebečské důlní stezky, která vede okolo bývalých dolů i Měsíční krajiny.
Zřícenina hradu Oheb
Notoricky známé místo pro selfie nabízí pohled na přehradu Seč ze zříceniny Oheb na Chrudimsku.
Pokud hledáte tip na nenáročný víkendový výlet, jednoznačně se nabízí zřícenina hradu Oheb na Chrudimsku nedaleko Pardubic. Ikonické místo nejen pro selfie skýtá pohled na přehradu Seč, která je největší vodní nádrží Železných hor. Fotit se zde dá i chladných podzimních dnech.
Vlastní přehrada je dlouhá sedm kilometrů a objem zadržovaných vod se blíží k úctyhodným 22 milionům metrů krychlových vody. Stavba přehrady se neobešla bez zatopení území, na němž stávaly čtyři mlýny, čtyři pily, statek, hospodářské budovy i jedenáct obytných domů.
Zelená turistická značka stoupá asi 400 metrů za hrází po silnici až k rozcestníku Pod Ohebem. Vpravo zde odbočuje příkrá lesní cesta značená modrou značkou, která vede do kopce ke zřícenině hradu Oheb. Zdejší vyhlídky nabízejí nádherné výhledy na sečskou přehradu a zalesněný ostrov pod námi. Zajímavý je původ názvu hradu. Řeka se zde, stejně jako dnešní přehrada, stáčela prudce, téměř o 180 stupňů a to kolem skalního rulového výběžku. A právě podle tohoto „ohybu“ dostal hrad své jméno.
Zelená brána
Z pardubické třídy Míru lze také pořídit selfie s dominantou města Zelenou bránou.
Asi největší dominantou Pardubic je 59 metrů vysoká Zelená brána, která se tyčí nad samotným centrem města. Lidé si s ní pořizují selfie z již zmíněné nedaleké třídy Míru, ale také přímo z vyhlídky na věži, která je přístupná od března do listopadu v různou denní dobu za 50 korun.
Ještě nějakou dobu bude možné Zelenou bránu na selfie zachytit bez lešení. V letošním roce by totiž měla odstartovat její rekonstrukce. Dlouhé roky vyvstávala v Pardubicích otázka, zda by měla věž dostat novou omítku, nebo zůstat v aktuální podobě bez ní. Lidé se v referendu rozhodli pro druhou variantu.
Nebylo pochyb o tom, že většina lidí konzervativně dala přednost dnešnímu stavu. Byť po většinu své historie měla brána omítku. O tu přišla až v roce 1912. Pro holé zdivo hlasovalo 22 984 lidí, tedy téměř 73 procent oprávněných voličů.
Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a doplněna typickým zastřešením. Nástavba byla vybudována z horniny znělce a věž byla s předbraním omítnuta.
Sportovní Park Pardubice
Tisíce lidí každý rok navštíví tradiční akci Sportovní park Pardubice v parku Na Špici, kde je ideální místo pro selfie před dřevěnou lávkou přes Chrudimku.
Nedílnou součástí Pardubic je už osm let tradiční letní akce Sportovní park Pardubice. Koná se v parku Na špici na soutoku Labe a Chrudimky. Tradiční selfie zde lze pořídit především před dřevěnou lávkou přes Chrudimku.
Akce vznikla v roce 2016 v návaznosti na letní olympiádu v brazilském Riu. Především má za úkol přitáhnout malé děti ke sportu. Ratolesti mohou v parku celý den obíhat různá stanoviště, kde se prezentují jednotlivé sportovní kluby z Pardubic i okolí. Další součástí zhruba týdenního programu jsou i nejrůznější běžecké závody na zemi i přes vodu.
Letošní ročník opět spojený s olympiádou v Paříži byl navíc rekordní. Zapojilo se do něj 100 tisíc lidí. „Podle všeho rekord padl. Měli jsme totálně obsazené všechny doprovodné běhy, velká účast byla i na přeběhu přes lávku na Labi, jen na sociálních sítích nás sledovalo denně něco mezi 60 a 70 tisíci lidí. Byli jsme na hraně kapacity areálu,“ řekl šéf celé akce Pavel Stara.
Díky tomu, že sportující děti mají své hrací karty, na kterých se elektronicky označuje jejich účast na stanovišti, pořadatelé mají k dispozici poměrně přesná čísla. „Podle těchto dat víme, že se během devíti dnů akce denně účastnilo v průměru 10 až 12 tisíc dětí. Rekord z jednoho stanoviště je 700 pípnutí denně. To už je za devět hodin provozu vlastně maximum možného. Zájem byl skutečně veliký,“ dodal Stara.
Velká pardubická
Žokej Lukáš Matuský zvítězil na Mr Spexovi, pak se fotil s fanynkami.
S galerií plnou nejen selfie fotek lidé často odcházejí i z nejslavnějšího dostihového závodu na světě Velké pardubické. S fanoušky se někdy fotí i samotní vítězové závodu.
Když v roce 2022 Velkou pardubickou podruhé vyhrál žokej Lukáš Matuský, nadšeně bral do rukou mobilní telefony aplaudujících návštěvníků a ochotně s nimi sdílel svou radost z vítězství. Spousta fanoušků za ním jen demonstruje, jak lidé na pardubickém závodišti propadnou kouzlu dostihů a radují se s vítězem.
Hipodrom však nabízí i další stylové kulisy, které ani nemusí napovídat, kde že si lidé pořídili nový fotografický úlovek. Pěkné selfie mají lidé z tribun. Běžící koně na pozadí nebo jen samotný areál s majestátním Taxisovým příkopem, travnatým oválem či oranicemi... A pěkný portrét je na světě.
Mnozí lidé a zejména ti, kteří na hipodrom zavítají poprvé, se nechávají zvěčnit se sochou Josefa Váni. Bronzová socha v životní velikosti slavného žokeje vznikala v roce 2010 v Polsku, tamní sochař Jerzy Bokrzycki si pozval osminásobného vítěze Velké do ateliéru, aby ho dobře vypodobnil. Socha se pak odlévala ve slévárně v Horné Kalné.
Bronzový dvojník Josefa Váni měří 157 centimetrů a hledí a bičíkem ukazuje směrem k obávanému Taxisovu příkopu. Socha stojí před hlavní tribunou, lidé jí říkají Pepa. Je to také dobrý orientační bod, když se potřebují lidé někde potkat. Toto místo je zaručené.
