S Hlineckem je spjata řada vynikajících českých malířů. Drsnou krajinu Českomoravské vrchoviny zvěčnil na mnoha svých obrazech v poetickém duchu krajinář František Kaván.
Ne všechna jeho díla jsou však známá. Je to i případ malého obrázku dřevěné horské chalupy na úbočí Krkonoš.
Krajináře Kavána připomene stezka, obrazy ukážou stejná místa před sto lety |
Jde o rané dílko mladičkého Františka Kavána z doby, kdy ještě studoval královéhradecké gymnázium a rozhodoval se, zda poslat své práce k posouzení Juliu Mařákovi, nastupujícímu šéfovi krajinářské speciálky pražské Akademie výtvarných umění.
František KavánNarodil se 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě u Jilemnice. V letech 1880 až 1888 studoval na gymnáziu v Hradci Králové, po složení maturity nastoupil na jednoroční vojenskou službu v Praze. V roce 1890 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval krajinářskou speciálku u profesora Julia Mařáka. Jeho spolužáky byli například Antonín Slavíček, Václav Březina, Jan B. Minařík, Bohuslav Dvořák, Ferdinand Engelmüller, Alois Kalvoda a další naši známí krajináři. Maloval především Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Na Hlinecku působil od roku 1904, kdy si ve Vítanově pořídil domek. Po dvou letech se odstěhoval, aby se v roce 1909 vrátil a zůstal tam až do roku 1922. V roce 1925 bydlel v roubené chalupě ve Svobodných Hamrech, do které se v roce 1932 nastěhoval další krajinář – Gustav Macoun. Zemřel v roce 1941 v Libuni, kde je i pochován. |
Drobná malba nazvaná Baráček patří do vůbec první etapy Kavánových prací, které se na trhu s uměním prakticky neobjevují. Budoucí krajinář malebný výjev mohl vidět kolem rodné Víchovské Lhoty. „Jde o vzácný nález muzeální a galerijní povahy,“ potvrzuje expert na Kavánovo dílo Michael Zachař.
Malý obrázek, který je datovaný do roku 1887, pořídilo městské muzeum a galerie v roce 2022 díky finanční podpoře ministerstva kultury. Obrázek získalo z původního vybavení domku ve Vítanově, v němž malíř na začátku 20. století pobýval. Od něj dům koupili současní vlastníci.
Restaurátorský zásah byl po tolika letech nezbytný. Tehdy jednadvacetiletý Kaván sáhl po mizerné malířské lepence a dokonce dva kartony slepil. „Plocha obrazu se prohýbala, museli jsme ji postupně tlakem vyrovnat a konsolidovat,“ říká restaurátorka Tereza Čádová, která se svým manželem na obrazu po několik měsíců na přelomu roku pracovali. Aby se karton znovu nepokroutil, má obraz díky restaurátorům nová pevná „falešná záda“.
Restaurováním prošel i stařičký rustikální rám obrazu. „Zatmelili a upevnili jsme polychromii a preventivně jsme ošetřili rám proti škůdcům,“ dodala Čádová. Obrázek také dostal novou vnitřní tmavou lištu, aby v rámu dobře „seděl“.
 |
Teď se Kavánův Baráček vrací do Městského muzea a galerie v Hlinsku v plné svěžesti. Jedno z prvních děl významného krajináře si bude moci na konci března prohlédnout i veřejnost. Dílo se stane součástí stálé expozice.
Městské muzeum a galerie v Hlinsku teď má více než desítku Kavánových obrazů. „Dva z těchto obrazů jsou v dlouhodobých výpůjčkách od jiných vlastníků a zbylé obrazy jsou ve sbírce Městského muzea a galerie Hlinsko. Část děl je ve stálé expozici, část v temperovaném depozitáři, kde udržujeme stálou teplotu příznivou pro obrazy,“ řekl kurátor výtvarné sbírky Jan Korbel.
