Na zemi klečí žebrák a prosí. Do tváře mu není vidět, to pes, který ho doprovází, žádá očima kolemjdoucí, aby vhodili peníze. To je první série obrazů, kterou lidé uvidí, druhá je intimnější, až snová. Petr Nikl na ní zachytil své děti ve spánku a ve chvílích zasnění. Výtvarník si je chtěl zvěčnit, protože pobývají v zahraničí.
„Tato výstava je inspirací a produktem toho, co jsem dělal pro pardubický zámek,“ řekl Petr Nikl, jenž na zakázku vytvořil obrazovou portrétní galerii nejvýznamnějších Pernštejnů.
Nikl se sérií obrazů se žebráky a jejich psy nechal inspirovat na Karlově mostě, kde v době covidu neprocházeli turisté, daleko víc však do popředí vystupovali žebrající lidé.
„Nemyslel jsem, že to rozvedu do takové série, ale pak se mi ti psi tak zalíbili, že jsem si je za covidu v klidu fotil. Něco jsem žebrákům dal, oni nevěděli, že se stanou námětem mých obrazů. Pro sebe jsem si nazval tuto sérii Náhradní tváře,“ přiblížil Nikl.
V té době ještě na zakázku pro pardubický zámek dokončoval portréty Pernštejnů do zámeckého okruhu věnovaného tomuto slavnému šlechtickému rodu. U poloviny jeho zástupců však nevěděl, jak vypadají, i zde musel vytvořit náhradní tvář a dosadit ji k muži se zubří hlavou ve znaku.
„Použití atypického ‚televizního‘ formátu pláten zdůrazňuje výjimečný status zobrazených osob, ale zároveň stírá přirozenou uvolněnost a sociální kontaktnost,“ upřesnil kurátor výstavy Radek Wohlmuth.
Pracovní název Náhradní tvář tedy trefně postihl i Niklovy dokončovací práce na portrétech Pernštejnů. Proto se na výstavě objeví i tito šlechticové. Kromě nich však ještě návštěvníci poznají i Niklovu rodinu. Malíř přenesl na plátno své děti v sérii nazvané V limbu. Na plátno ztvárnil svou dceru a syna, když spí nebo v zasnění.
„Zpřítomnil jsem si tak své děti, protože syn je v Americe a dcera v Anglii. Na různých výletech jsem si fotil, jak spí. Po dokončení obrazů Pernštejnů jsem měl náladu pokračovat v realismu. Spojujícím prvkem sérií je i jakási nehybnost, v níž se nacházejí všichni aktéři na obrazech.
Portréty jsou vždy mým intimním rozhovorem s tvářemi portrétovaných. U zavřených očí se nelze ubránit představě, co vše se může za zavřenými víčky odehrávat. Obrazy by měly vždy obsahovat nezodpověditelnou otázku, pak mají šanci přesáhnout svou dobu i svého tvůrce,“ řekl Nikl. Jak uvedl, za zásah do soukromí mu potomci nevyčinili.
Výstava je poslední v těchto hospodářských budovách. Pak je převezmou stavebníci a na podzim začnou měnit na návštěvnické centrum.
„Přeměna je předmětem velké soutěže pod evropskými dotacemi. Na podzim se začne předávat staveniště,“ řekl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. Přeměnu má na starosti tým architekta Petra Všetečky.