Poklad u Jevíčka mohl patřit obchodníkovi. Skrýš měl promyšlenou, říká odbornice

  12:50
Byla to velká souhra náhod, když v září 2020 přišel za archeology litomyšlského muzea přímo k výzkumu muž s tím, že našel poklad. Když s ním jeli do Vysoké u Jevíčka jeho domněnku prověřit, původní skepse se změnila v nadšení - na místě nalezli přes sedm tisíc mincí ze 17. století, což je největší známý mincovní depot z tohoto období.

Náhodný nálezce objevil nejdříve 200 mincí, rozsáhlý výzkum nakonec ukázal, že v zemi u Jevíčka bylo přes 7 000. | foto: Regionální muzeum Litomyšl

Jeho hodnota přesahuje 14 milionů korun. V tehdejší době by si za něj člověk mohl pořídit stádo 40 krav.

Nyní dostal poklad i výpravný katalog, který necelými šesti sty tisíci financoval Pardubický kraj. Celé dva roky nález zpracovávali numismatici Moravského zemského muzea v Brně, další dva roky vznikala několikasetstránková publikace, která poklad popisuje.

„Je to výjimečný nález. Obsahuje hlavně drobné a střední nominály, jsou to mince z poloviny 15. století do druhé půlky 17. století. Starší mince byly platné v období 30leté války, takže je historicky v pořádku, že se tam objevily. Převažuje tříkrejcar, který se razil od 20. let 17. století. Byla to v 17. století ta nejoblíbenější mince pro běžné placení,“ řekla vedoucí numismatického oddělení brněnského Moravského zemského muzea Dagmar Grossmannová, která numismatický výzkum pokladu vedla.

V pokladu bylo zdokumentováno 12 zlatých a 7 088 stříbrných mincí. Ze zlatých mincí se dochovaly zahraniční dukátové ražby. V největším počtu se jedná o osm dukátů ze Spojených nizozemských provincií; dva dukáty pocházejí z německých zemí, v jednom kuse je v nálezu dukát polského města Gdaňsk a rovněž v jednom kuse benátský dukát. Z obchodních mincí, kromě těch zlatých, depot obsahuje i 48 stříbrných tolarových mincí, které jsou reprezentovány ražbami z Čech, Benátek, Milána, Saska, Nizozemí, Sedmihradska, Salcburského arcibiskupství a švýcarského města Sankt Gallen.

Mince pocházejí z mnoha evropských zemí, v největším počtu depot obsahuje mince z těch rakouských, dále mince slezské, české a moravské. Kromě vládních mincí poklad obsahuje i soukromé ražby, například Albrechta z Valdštejna, Karla z Liechtensteina, hrabat Šliků a další.

„Podle mého názoru byl majitelem pokladu majetný člověk a spíše obchodník, čemuž napovídají zlaté obchodní mince a velké stříbrné tolarové ražby. Jsme přesvědčeni, že se na místo vracel a k nastřádané hotovosti přidával další obnosy. Jeho skrýš je promyšlená, navíc velká část mincí pochází z období třicetileté války. Řada mincí pak pokračuje i za vlády Leopolda I.,“ řekla Grossmannová.

Mohlo se jednat o majetek jedné člověka, ale také o rodinný majetek uchovávaný přes generaci. Počátek střádání mincí je možno zasadit do období třicetileté války, do 2. poloviny 20. let 17. století, nejmladší mince v nálezu jsou z roku 1671, kdy ukrývání peněz do předem připraveného úkrytu skončilo.

„V té době řádila vojska, vojáci rabovali domy a vzali si všechno, co našli. Majitel chtěl mít hotovost v bezpečí, na místě, které musel mít označené, aby poznal, kde poklad má a kam se má vracet,“ popsala Grossmannová.

Kvůli pokladu si dali archeologové s rabovači málem po ústech

Poklad byl uložený ve dvou keramických tenkostěnných nádobách novověkého stáří. Výkopy pro nádoby s pokladem byly zahloubené pouze přibližně 40 cm pod současným povrchem.

„U první větší nádoby se ve vkopu okolo ní nacházely ploché kameny a u druhé menší nádoby byly kameny pod ní, přičemž na nich stála. Nádoby s pokladem jejich vlastník patrně nezakopal ve chvatu,“ popsal nálezovou situaci ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš.

Poklad byl ukrytý v místě severně od dnešní obce, v trati Za skálami. „Zlaté mince se našly jen v okolí menší druhé nádoby, která původně zřejmě obsahovala i pozlacený stříbrný prsten se dvěma kameny. Byl to prsten tzv. milostný či přátelský, kterým se vyjadřovala náklonnost k druhé osobě. Z historických map vyplývá, že prostor nebyl v dané době zastavěný. Ve druhé polovině 17. století patřil zřejmě majiteli biskupického panství. V blízkosti se nacházely pouze polní cesty,“ přiblížila okolnosti Jana Němcová, vedoucí Archeologického oddělení Regionálního muzea v Litomyšli.

V posledních letech se našli lidé v Pardubickém kraji několik významných nálezů historických pokladů.

„Takto významné nálezy Rada Pardubického kraje odměňuje darem pro nálezce i nad zákonnou povinnost. V tomto případě kulturně historická hodnota nálezu přesahuje 14,1 milionu korun a nálezci byla vyplacena odměna 560 tisíc. Byli bychom rádi, aby se všichni případní nálezci chovali do budoucna stejně, jako to udělat ten z Vysoké,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek. Podle zákona náleží nálezci suma deset procent z ceny nálezu. Nálezce si přál zůstat v anonymitě.

Zpráva o nálezu mincovního pokladu se na Svitavsku rychle roznesla, a tak na místo vyrazili také rabovači.

„Hned se to rozkřiklo. Začaly nájezdy rabovačů. Přijeli jsme na plochu, byli tam cizí detektoráři, vyhazovali jsme je, volali jsme policii. Honili jsme je kolem lesa. I když tam byla policejní páska, lezli tam i v době, kdy tam naši kluci pracovali. Chvílemi to vypadalo, že si dáme s prominutím po ústech,“ řekla Němcová.

Mincovní poklad bude mít své místo v Regionálním muzeu v Litomyšli. Soubor se nyní nachází ještě v Brně, kde se poklad stále zpracovává. „Bude součástí našich sbírek. V roce 2021 jsme ho už vystavovali, nyní toto neplánujeme,“ řekl Klimeš.