Ještě v roce 2020 se zdálo, že nová dálnice D35 bude končit před a za Litomyšlí. „Nedokážu si představit, že by to prodlení bylo větší a že by dálniční obchvat Litomyšle nevznikl. Všichni řidiči z České republiky by nás sežrali za to, co jsme tady předvedli,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Když jste v roce 2020 podali žádost o územní rozhodnutí na úsek kolem Litomyšle, bylo ŘSD odpůrci bombardováno ze všech stran. Panovala ve vás obava, že pokud se příprava v té době nepohne, bude to pro Litomyšl znamenat velký průšvih?
Vnímal jsem, že územní rozhodnutí nemusí dopadnout. Zpočátku to vypadalo beznadějně, neboť odpor samospráv a spolků byl veliký. Situace přerostla do osobní roviny, takže kolegové ze Správy Pardubice už neměli moc možností, jak ji dál řešit.
Patová situace během územního řízení byla přesně ten okamžik, kdy jste na sebe vzal roli moderátora a člověka, který se do jednání aktivně vložil a s odpůrci hledal kompromisní řešení. Angažujete se takto osobně často?
Na D35 to bylo v případě Litomyšle poprvé, ale podobně se snažím hledat cestu k řešení s odpůrci severní části Pražského okruhu. Snažím se pravidelně s těmi lidmi jednat a hledat řešení. Setkávali jsme se prakticky každý měsíc a ve výsledku jsme se domluvili, za což jsem nesmírně rád, a všem bych za to rád poděkoval.
Malý krok pro lidstvo, obří pro Litomyšl, chválil starosta. A stavba obchvatu začala |
Co by hrozilo, kdyby jednání nedopadla?
Mohli jsme se hádat o každý pozemek, protože těch vlastníků, kteří s navrženým řešením nesouhlasili, bylo hodně, takže by to vše končilo vyvlastněním, ale ten proces by byl nekonečně dlouhý. Asi by to ve výsledku taky dopadlo, ale ta pachuť místních by byla veliká a dálnice by stála možná o tři až čtyři roky později. Nedokážu si pak představit, co by se dělo v Litomyšli, když by provoz z dálnice ústil do města.
Velkým strašákem byl požadavek odpůrců na posunutí trasy. Jak jste je přesvědčil?
Šlo o vůli se domluvit. Pomohla metoda cukru a biče. V něčem jsme mohli ustoupit, na druhou stranu museli pochopit, že s trasou se hýbat výrazně nedá. Pokud by k tomu došlo, na rovinu jsem jim říkal, ať vzhledem ke stabilizované trase v zásadách územního rozvoje na obchvat Litomyšle na minimálně dalších deset let zapomenou. Všechno změnit včetně nového posudku vlivu stavby na životní prostředí by vyvolalo ohromné zpoždění.
Poznají řidiči jedoucí po dálnici, že úsek u Litomyšle je ve srovnání s jinými úseky v něčem jiný, či dokonce atypický?
Myslím, že to běžní řidiči nepoznají. Bude to standardní dálnice s protihlukovými stěnami a pásy zeleně. Oproti původnímu návrhu bude mít o něco málo větší sklon či více protihlukových stěn. Snažili jsme se vyhovět zemědělcům, a tak například zářezy nebudou tak hluboké, aby zábory bonitní půdy byly co nejmenší. To si vyžádá stavbu opěrných zdí. Není to však nic, co by na jiných dálnicích nebylo.
Stavby silnic a dálnic rychle mění kraj, příští roky dávají naději Pardubicím |
Kdyby nebylo společného územního rozhodnutí a stavebního povolení pro tento úsek, začala by stavba zkraje roku 2025?
Myslím si, že ne. Vydání samotného územního rozhodnutí by nás zase zdrželo. Museli bychom vytvářet dokumentaci pro stavební povolení a další věci. Stačilo, jak bylo složité bez územního rozhodnutí vyvlastňovat některé pozemky. Naštěstí to kolegové zvládli docela relativně v krátkém čase. Během územního řízení se mohlo zase stát cokoliv. V době, kdy jsme byli s odpůrci trasy domluveni a memorandum podepsáno, tak vůči stavebnímu povolení vystoupilo sdružení ochranářů ze Šumperka. Ve výsledku jsme se s jejich námitkami vypořádali, podepsali další memorandum, aby stavba mohla být finálně povolena.
Bude snahou ŘSD stavbu obchvatu Litomyšle co nejvíce urychlit, aby prodleva mezi zprovozněnou dálnicí od Ostrova byla co nejmenší? Termín máte stanoven na srpen 2027.
Samozřejmě by bylo fajn, kdyby se nám podařilo urychlit termín zprovoznění tak, aby řidiči z nového úseku od Džbánova najeli ve stejném termínu na úsek kolem Litomyšle. Termín je to ale relativně napjatý. Aby to pro zhotovitele a pro nás bylo zajímavé, dokázal bych si představit zprovoznění na konci roku 2026, ovšem to vzhledem k obtížnosti dané stavby nepředpokládám. Rozhodně ale nebudeme upozaďovat otevření předešlých úseků. Půjdou do provozu tak, jak budou dostavěny. Pokud se podaří dálnici od Džbánova zprovoznit na konci příštího roku, tak ten skluz, který na začátku vypadal, že bude několikaletý, bude de facto jen několik měsíců.
Dálnice D35: V Pardubickém kraji je vidět v celé své trase, i díky archeologům |
U Němčic vzniknou automatickou závorou zabezpečené služební vjezdy a nájezdy pro vozidla zimní údržby. Neočekáváte po zprovoznění tlak ze strany České Třebové a Ústí nad Orlicí, že budou chtít z těchto služebních sjezdů udělat plnohodnotné nájezdy? Je zde ve výhledu možné zbudování MÚK?
Sjezdy a nájezdy, které tam postavíme, budou využívat jak naše vozidla zimní údržby, tak technika vysoutěženého koncesionáře, který bude stavět úseky mezi Opatovcem a Mohelnicí a zároveň bude mít na starosti údržbu dálnice mezi Janovem a Opatovcem. Co se týče plnohodnotné křižovatky, musí si to ujasnit hlavně okolní města a obce včetně Pardubického kraje. To, že křižovatka součástí dálnice nebude, bylo rozhodnutí města Litomyšle v nějaké době.
Nemusí však být konečné.
Uvidíme, jak se postoj ke křižovatce do budoucna změní. Nechci ale být tím, kdo bude říkat, zda křižovatka bude nebo nebude. Žádný další boj už nechci zažít. Domluvili jsme se, že u Litomyšle bude dálnice bez křižovatky a případně budeme čekat na změnu stanoviska. Pak jsme samozřejmě připraveni ji dostavět. Technicky by to samozřejmě možné bylo.
Netrápí vás nedostatek odpočívek na D35? Vypsali jste zakázku na prezentační materiál pro představení a projednání stavby odpočívky Mikuleč. Stále jste tedy neustoupili z budování této odpočívky?
Mikuleč není mrtvá. Snažíme se odpočívku prosadit alespoň na jedné straně mezi stávající silnicí I/35 a dálnici D35. Ta by mohla být reálná. Obecně postavit odpočívku v území je velký problém a je jich na D35 málo. Mezi Opatovicemi a Časy jsme také měli plán postavit odpočívku, kterou jsme nakonec museli zrušit. Staré Město také nechce odpočívku.
Zato bude u Hrušové.
Ano, ale ne nijak velká. Je to ohromný boj. Máme jen dvě velké odpočívky, a to Dolní Roveň a Staré Město s tím, že tam je proti ní velký odpor, což je pro dálnici špatně. Snažíme se i s pomocí prezentací přesvědčovat starosty, že jsou odpočívky potřebné a nemají žádné negativní dopady. Velké odpočívky by měly být mezi sebou vzdálené 40 až 50 kilometrů. V Německu také nejsou velké odpočívky po deseti kilometrech.
Vizualizace dálničního obchvatu Litomyšle:
