Byl to zážitek, na který se nezapomíná. Psal se rok 2008 a vozataj Petr Vozáb překonal počet za sebou zapřažených koní. Před ním jich poklusávalo dvaadvacet.

Hlasatel na kladrubském závodišti tehdy požádal publikum o klid a lidé jen obdivně sledovali, jak do arény vjel předlouhý živý řetěz dvaadvaceti zapřažených starokladrubských běloušů. Majestátně defilovali před ztichlým publikem. Potlesk byl zakázán, aby některého z koní nevylekal a zvířata se nesplašila.

8 fotografií

Nejdál od kozlíku šel nejspolehlivější hřebec Generale Aversa XLIX, kterému se v hřebčíně říkalo Majda. K němu Vozáb promlouval a hřebec poslouchal. Zaručoval klid a poslušnost, kterou přenášel na další zapřažené starokladrubáky.

Komisaři z agentury Dobrý den, která kontroluje pravost pokusu o rekord, přepsali tehdejší zápis Jiřího Kocmana. Za měsíc přijedou znovu. To se bude snažit Vozábův rekord překonat jeden z nejzkušenějších českých vozatajů Jiří Nesvačil junior.

Pokusí se ukočírovat čtyřiadvacetispřeží klabonosých koní. Před vozatajem však stojí úkol hned dvojnásob obtížný. Nejenže bude zapřahat a kočírovat o dvojici koní navíc, vedle sebe však bude stát vždy jeden bílý a jeden vraný kůň, tedy starokladrubský bělouš a slatiňanský vraník. Takže koně, kteří „nebydlí“ spolu. Zatímco bělouše hřebčín chová v Kladrubech nad Labem, vraníci musí přicestovat ze Slatiňan. Zvířata se musí sžít vedle sebe.

„Čtyřiadvacetispřeří, tedy 12 bílých a 12 vraných koní, zapřáhneme dopředu pouze jednou, a to na veřejnou generální zkoušku, poté v programu slavnostního dne,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek.

Neobvyklý zážitek bude v Kladrubech k vidění 14. září na tradiční akci hřebčína nazvané Kladruby naruby. „Hlavní je mít kvalitní tým kolem sebe. Tohle sám nezapřáhnu,“ říká Jiří Nesvačil junior. Jen samotné zapřahání, tedy strojení koní do postrojů a řazení koní za sebe do zápřeže, odhaduje na hodinu.

Žádný velký trénink zkušený vozataj, který letos skončil na Světových jezdeckých hrách v německých Cáchách se svým čtyřspřežím na 19. místě, nepředpokládá.

„Jeden trénink, abychom například doladili délku opratí, aby lidé z týmu věděli, co mají dělat,“ říká Jiří Nesvačil junior. Nejtěžší bude podle něj vybrat a nakombinovat koně k sobě tak, aby se vedle sebe snesli a ještě navíc spolupracovali. Jasno má však v tom, že rekordní zápřež dominového efektu (vraník s běloušem) vytvoří z valachů a zejména z hřebců. Klisny by zde byly pro „pánské čtyřnohé osazenstvo“ spřežení rušivým elementem, který by hřebce mohl nežádoucím způsobem odvádět od soustředění.

Koně nemůže předvést na nádvoří, tam by se dlouhý špalír koní nevešel, vyjede s nimi na závodiště. Klusem. „Krokem se chodit nemůže, protože v kroku se koně špatně ovládají, nemají takový kontakt a pak se celé spřežení vlní,“ řekl Nesvačil.

I on si stejně jako Vozáb do první řady vybral jednoho ze svých nejlepších koní, které s sebou bere i do zahraničních soutěžních klání. Po trase mu budou z bezpečnostních důvodů nápomocni členové týmu, a to nejen kvůli nenadálým událostem, ale třeba také kdyby došlo k přehození opratě.

Při přípravě těsně před rekordem se zavřou brány na nádvoří, aby zapřahání probíhalo v klidu a bez diváků. Ti uvidí až finále na závodišti. Selmickou bránou a pastvinami přijede vozataj na kolbiště před diváky.

„Musí být ticho. Drtivá většina koní v zápřeži jsou sportovci, takže aplaus s nimi hraje,“ vysvětluje Nesvačil. Pro rekordní zápřež museli sedláři hřebčína připravit speciální opratě pro první dvojici koní, které měří 35 metrů. Ke každému páru vede levá a pravá oprať, všechny řemeny dohromady měří kolem 300 metrů a váží 52 kilogramů. Vozataji se během jízdy pronesou, i když část jejich váhy bude ležet na koních.

Pokud se vše povede, objeví se rekordní zápřež v nové Knize českých rekordů, která vychází jednou za tři roky. Nová publikace s nejčerstvějšími rekordy vyjde na podzim. „O zápřeži víme, pokud se povede, stihneme ji ještě do nového vydání zařadit,“ řekl Miroslav Marek z agentury Dobrý den.