Lanškroun se rozloučí s bývalou Teslou, nahradí ji nová výrobní hala - regiony.impuls.cz

Lanškroun se rozloučí s bývalou Teslou, nahradí ji nová výrobní hala

  15:44
Předměstí Lanškrouna se letos významně promění. V půlce března začne demolice budovy bývalé Tesly Lanškroun, která je výraznou dominantou tohoto desetitisícového města. Na jejím místě vyroste nová hala. Z věže byl zachráněn unikátní hodinový stroj.
Dělníci před demolicí Tesly zachránili starý hodinový stroj | (1:00) | video: iDNES.tv

Tesla Lanškroun byla ve své době známá daleko za hranicemi města. Chlouba socialistického průmyslu však už dlouhé roky na lanškrounské Nádražní ulici nic nevyrábí. Její budova, která prvotně sloužila jako tabáková fabrika, brzy už nebude existovat. Na místě zbouraného areálu má vzniknout nová hala společnosti LUX-IDent.

Bývalý areál Tesly Lanškroun, kde kdysi pracovalo až sedm tisíc lidí, v místních vyvolává silnou nostalgii. Budovou továrny, která byla postavena v roce 1874 a vzhledem k její velikosti by se s ní dal porovnávat větší zámeček, od konce války prošlo několik generací lidí.

„V Tesle jsem od roku 1968 dělal čtyřicet let revizáka. Mám na to tady hodně pěkné vzpomínky. Měl jsem kancelář v budově B, která je už několik let zbouraná. Říkáte, že to mají bourat celé? To jste mě překvapil,“ říká Květoslav Pala z Lanškrouna, který minulý týden kolem mohutné budovy procházel.

Český výletník: Kde mají pomníky tranzistor, rezistor a integrovaný obvod

Na demolici třípatrové budovy tvořené čtyřmi křídly a uzavřeným vnitřním dvorem se už rok a půl připravuje lanškrounská firma LUX-IDent, která areál v sousedství v roce 2023 pro svůj další rozvoj v elektrotechnické branži odkoupila. Budova zabírající plochu půl hektaru požadavky na současnou výrobu nesplňuje.

„Vnímáme, že pro Lanškroun a pro spoustu lidí je bývalá Tesla srdeční záležitostí, protože v ní dělali celý život. Před rokem a půl, kdy jsme budovu koupili, jsme věděli, že ji budeme muset odstranit. Budova je 150 let stará s řadou neduhů a pro potřeby elektrotechnického průmyslu zcela nevyhovující. Nemluvě o energetické náročnosti, která by nás svlékla donaha,“ řekl Michal Smetana, ředitel společnosti LUX-IDent, kterou v roce 2019 po téměř dvacetiletém působení koupil švédský technologický gigant Assa Abloy. „Naše výroba by na dřevěných stropech i s ohledem na jejich nosnost a požárně bezpečnostní předpisy fungovat nemohla,“ dodal.

Vizualizace nové výrobní haly společnosti LUX-IDent v Lanškrouně, která má vyrůst na místě zbourané budovy bývalé Tesly.

Firma se 180 zaměstnanci vyrábí radiofrekvenční čipy, které umožňují bezkontaktní identifikaci, otevírání dveří a implementují se do platebních, zákaznických či vstupních karet.

„Stejně jako Tesla vyráběla kondenzátory, tak my v silné tradici elektrotechnického průmyslu pokračujeme. Náklady na sanaci brownfieldu nedaleko centra města pro nás budou daleko vyšší, než kdybychom stavěli továrnu na zelené louce. Nám to přesto dává smysl. Demolicí nic nekončí, ale začíná něco nového,“ řekl Smetana.

Nová hala vyjde na 200 milionů korun

Firma chce na uvolněné ploše 13 tisíc metrů čtverečních postavit za zhruba 200 milionů novou halu, která umožní významně rozšířit výrobní sortiment a do budoucna zaměstnat dalších 70 lidí. V prvním čtvrtletí příštího roku má mít firma hotovou projektovou dokumentaci.

„Zatím nevíme, zda do výstavby půjdeme hned v příštím roce, nebo investici o rok posuneme,“ uvedl ředitel firmy.

Na řadě je teď demolice, která potrvá skoro půl roku. V současné době se třípatrová budova tvořená čtyřmi křídly a vnitřním dvorem vyklízí. Stavbu by 10. března měly za pomocí jeřábu začít od střechy rozebírat čtyři šedesátitunové bagry s demoličními nůžkami. Hotovo by mělo být do července.

Jako vzpomínka na slavnou minulost staré továrny zůstane zachován kovaný plot, který má projít renovací.

Na své si přijde i lanškrounské muzeum. Firma před demolicí věnovala městu více než 100 let starý věžní hodinový stroj, který je nejcennějším artefaktem celé budovy.

Lanškroun se hlásí k pomezí Čech a Moravy, tají to ve svém historickém názvu

„Hodiny pocházejí z roku 1913, kdy byla dostavěna věžička s hodinami. Kdy naposledy odbíjely, nevíme, ale rádi bychom stroj nechali zrenovovat. Je ve velice pěkném stavu a má přesah do historie města. Zhotovil ho lanškrounský hodinář Ignaz Kobsa, který byl prvním držitelem automobilu v Lanškrouně,“ přivítal doslova poklad z půdy Jaroslav Čada z lanškrounského muzea.

Hlavní tovární budova bývalé Tesly Lanškroun byla postavena mezi lety 1873 až 1888 pro účely státní tabákové továrny, kterých bylo v Čechách sedm. Například v roce 1898 zde bylo vyrobeno více než 100 milionů kusů doutníků a více než 91 milionů kusů cigaret, což představovalo 5 698 metráků tabáku. Zdejší továrna v tomto roce měla třetí nejvyšší produkci doutníků v rakouské tabákové režii.

Za okupace nahradily tabák kondenzátory

Za německé okupace v roce 1944 byla tabáková fabrika přebudována na výrobu kondenzátorů pro válečné účely. Došlo k tomu po vybombardování závodu firmy Siemens a Halske v Berlíně.

Po válce mělo být zařízení těchto závodů zabráno Sovětským svazem jako náhrada válečných škod. Vzhledem k nedostatku firem specializujících se na výrobu pasivních součástek si Československo prosadilo, aby lanškrounská fabrika byla z reparací vyňata. Lanškrounský závod specializovaný na výrobu kondenzátorů, rezistorů, potenciometrů a hybridních integrovaných obvodů jako Tesla Lanškroun fungoval mezi lety 1946–1990.

Kobsovy věžní hodiny

Jaroslav Čada z lanškrounského muzea si prohlíží zachráněný hodinový stroj z roku 1913.

Hodinový stroj na věži tabákové továrny v Lanškrouně, který nyní převzalo lanškrounské muzeum, byl vyroben v roce 1913. Ciferník nese jméno Ignaze Kobsy (1865–1925), který pocházel z Lanškrouna a byl známý nejen jako hodinář, ale také jako výrobce spotřebních zboží, sloupových hodin a gramofonů (oboje je k vidění v lanškrounském muzeu). Katalog jeho výrobků se však do dnešních dnů nedochoval.

Kobsa měl také vliv na další generaci hodinářů. Například jeho prasynovec Arnošt Horna se stal hodinářem, který nabral zkušenosti už před druhou světovou válkou ve Francii. Po válce se vrátil do Československa, začal vyrábět vlastní náramkové hodinky v Horce na Chrudimsku.