O sedmnáct metrů vyšší než nejvyšší kostelní věž světa v německém Ulmu. I taková je co do porovnání výškových staveb nová štíhlá a pracovitá rekordmanka v Žipotíně na Svitavsku. Redakce iDNES.cz měla možnost do útrob obřího větrníku během jeho slavnostního dokončení nahlédnout.

Moderní větrná elektrárna s instalovaným výkonem 4,2 megawattu drží hned tři rekordy. Nejenže je to u nás dosud nejvyšší a nejvýkonnější stroj uvedený do provozu, ale také jde o elektrárnu nové generace, která zatím v Česku nikde jinde nestojí.

21 fotografií

Jeden takovýto větrník totiž vyrobí stejné množství energie jako dvě starší elektrárny se zhruba polovičním výkonem. „Od podzimu loňského roku, co je elektrárna v provozu, jsme stihli vyrobit 4 tisíce megawatthodin elektřiny, což odpovídá roční spotřebě dvou tisíc domácností. Počítáme, že za rok na tomto stroji vyrobíme zhruba 11 milionů kilowatthodin (11 GWh, pozn. red),“ řekl Martin Hofman, generální ředitel společnosti S&M CZ, která elektrárnu postavenou v loňském roce provozuje.

Už návštěva pod tubusem elektrárny s kolosálními lopatkami je zážitkem, který stojí za to. A stavit se zde může každý, kdo projíždí po silnici I/35 mezi Mohelnicí a Moravskou Třebovou.

Velká část obyvatel si podle průzkumů myslí, že větrníky jsou příliš hlučné a ve velkém zabíjí ptáky. Ale i když člověk stojí pod elektrárnou, daleko víc k němu proniká hluk z frekventované silnice než svist obřích lopatek. „Elektrárna je v provozu od konce roku a zatím ke mně nepřišla jediná stížnost na hluk, a to první domy od elektrárny stojí zhruba 600 metrů. A ptáci? Za téměř 20 let, co stojí menší větrné elektrárny, jsem tam neviděl mrtvého ptáka,“ tvrdí Milan Křivánek, starosta obce Gruna, pod kterou místní část Žipotín spadá.

Obec z elektráren těží

Vesnice s více než 240 obyvateli, která si díky vylepšenému rozpočtu z elektráren mohla dovolit postavit třeba novou splaškovou kanalizaci, vodovod či víceúčelové hřiště, si ještě polepší. S novým větrníkem za zády bude do rozpočtu inkasovat milion korun.

Ale to už se chystáme do útrob elektrárny, do které se vstupuje oválnými dveřmi. Než v postrojích s karabinami a přilbou na hlavě vystoupáme miniaturním výtahem pro dva lidi do výšky 109 metrů, kde se nachází otočná gondola s veškerou technologií, musí technik větrnou elektrárnu kvůli bezpečnosti odstavit. Během slavnostního zahájení provozu elektrárny to provozovatele minulý pátek nemuselo ani moc mrzet. Přestože dopoledne pršelo, rychlost větru podle čidel na displeji ovládacího panelu k elektrárně dosahovala jen 1,7 m/s.

Výtahem jsme zhruba za pět minut nahoře. V gondole, která ze země vypadá velká, to vevnitř připomíná menší rodinný domek. Většinu místa zabírá transformátor, který mění vyrobenou energii na 22 kV přímo do sítě. Nechybí prstencový generátor s chlazením a oproti předchozí generaci nová technologie nepotřebuje převodovku, což z elektrárny dělá jednodušší a efektivnější stroj.

„Dneska není vítr, je to dobré. Ale už jsem tady byl při rychlosti větru 25 m/s, a to pak vítr vychyluje věž klidně o metr. To je pak cítit hodně,“ říká servisní technik David Štěpánek.

Dozvídáme se, že elektrárna dodává maximální výkon už při rychlosti větru 13 m/s. „Při sedmi osmi metrech za sekundu, což je tady nejběžnější rychlost větru, dokáže vyrábět okamžitým výkonem 3,8 až 4 MW. Nad 13 m/s elektrárna přibržďuje a natáčí lopatky tzv. do praporu, aby měly co nejmenší odpor proti větru,“ dodává technik. Limitem pro elektrárnu jsou nárazy větru o rychlosti 28 m/s, kdy chytrý počítačový systém elektrárnu odpojí od sítě.

Stačí, když trochu fouká

A jaká rychlost větru stačí k roztočení tří 70 metrů dlouhých listů, z nichž každý váží 24 tun? Velice malá. List rotoru připomínající křídlo letadla začíná nabíhat při téměř neznatelném větru o rychlosti 2,8 m/s. „Při 3 m/s dokáže vyrábět 500 kW, což vůbec není špatné,“ vysvětluje technik, který musí být připraven i na nouzové situace.

Přímo v gondole otevírá ocelový poklop, pod kterým je více než stometrová propast vedoucí k zemi. Nouzový únikový východ slouží také pro dopravu nářadí i náhradních dílů, které se nevlezou do výtahu. „Tamhle v tom soudku máme 180metrové lano pro slaňování. Na to se nedá připravit. Ale kdyby tady hořelo, nic jiného by mi nezbývalo,“ odpovídá David Štěpánek na otázku, zda si tudy umí představit z elektrárny odcházet.

U Žipotína vyrostla největší větrná elektrárna, lopatky měla za pět hodin

Pohyb na střeše gondoly ve výšce zhruba 115 metrů nad zemí není nic pro slabé povahy. Přestože má člověk na rovné střeše elektrárny povznášející pocit, stačí jen nepatrný pohled na obrovský list vrtule halící se nad našimi hlavami do mlhy a všudypřítomné mravenčení těla je tady. A není divu, rozpětí lopatek rotoru je 138 metrů. Přestože toho kvůli mlze nebylo po dobu naší návštěvy moc vidět, za dobrých klimatických podmínek je z věže vidět do dalekého okolí.

Ačkoli jde o stavbu v nejbližším okolí nepřehlédnutelnou, vyhovuje všem legislativním požadavkům. „Hledali jsme místo, které by bylo přijatelné nejen z hlediska životního prostředí, ale i z hlediska krajiny a jejího rázu, a přitom by zároveň odpovídalo technickým požadavkům,“ řekl Roman Bukáček, odborník na aplikovanou krajinnou ekologii a projektování v krajině.

Více než pět let připravovaný projekt, který měl původně stát 140 milionů korun, zdržel covid i problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Investici, která se vyšplhala na 180 milionů korun, podpořilo zhruba čtyřicetimilionovou evropskou dotací také ministerstvo průmyslu a obchodu.

Podle Martina Hofmana bylo nejtěžší zodpovědné orgány přesvědčit o přínosu celého projektu. „Všichni se na náš projekt dívali tím způsobem, že je to první věž v Česku, a nevěděli, co od toho očekávat. Jednoduchá nebyla jen legislativa. Servisní technici od Enerconu několik měsíců ladili technologii, aby šlapala tak, jak má. Dnes můžeme říct, že máme to nejlepší, co současný trh nabízí,“ řekl Martin Hofman, který v Žipotíně plánuje organizovat dny otevřených dveří pro veřejnost.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz