Výsadkový pluk v Chrudimi má zpoždění pět let, překážkou je nedostatek vojáků

  15:36,  aktualizováno  15:36
Armáda pro 43. výsadkový pluk v kasárnách v Chrudimi staví za stamiliony korun nové budovy a nakupuje techniku. Stále ale chybí to nejdůležitější – vojáci ochotní zde sloužit. Přilákat nové by mohl náborový příspěvek, který vzroste až na jeden milion korun.

Když před pěti lety vznikl z chrudimského výsadkového praporu pluk, armáda oznámila, že na začátku roku 2026 bude mít jednotka plnou operační schopnost. Posílení útvaru typu komando, který je schopný provádět úderné operace, ale probíhá zatím pomaleji, než se původně čekalo.

„Plná operační schopnost 43. výsadkového pluku byla posunuta na rok 2031,“ řekl MF DNES tiskový mluvčí výsadkového pluku Pavel Pojman.

Chrudimský výsadkový pluk modernizuje, vojáci dostali auta i cvičiště

Ráno řidiči na silnici mezi Chrudimí a Pardubicemi pravidelně mohou vidět běhat vojáky, kteří si na frekventované silnici vylepšují fyzičku. Před kasárnami s cedulí „Zákaz fotografování“ parkují na rozbláceném poli desítky aut vojáků.

To je ostatně známka toho, že se jednotka rozrůstá. I skutečnost, že za plotem je vidět hrubá stavba budovy štábu a jeřáb. V kasárnách 43. výsadkového pluku u silnice směrem na Slatiňany se nyní staví i centrální sklad a garáže. Z naplánovaných akcí za více než 900 milionů jsou hotové dílny, opravená jídelna a na budově u silnice také přibylo další patro.

Pokud jde o investice, vše jde podle pluku víceméně podle plánu. Pokud jde o naplnění jednotky, přiznává potíže. Pluk by měl mít podle dříve zveřejněných údajů v lednu 2026 přes 1 300 výsadkářů. Kolik jich má nyní, sdělovat nechce.

„Žádné údaje o počtech ani procentuálním naplnění pluku neposkytujeme. Je pravda, že s personálem máme problémy jako celá armáda. Přírůstek nových lidí je průměrně osmdesát za rok, ale potřebovali bychom jich víc, protože je zde přirozená fluktuace. Někteří už mají odsloužená léta a odcházejí do civilu, jiní přecházejí k jinému útvaru nebo končí z rodinných důvodů,“ uvedl Pavel Pojman.

Na začátek 31 tisíc čistého

Podmínky pro vstup jsou zde v porovnání s ostatními útvary přísnější. Uchazeči musí prokázat perfektní zdravotní stav, úspěšně absolvovat výběrové řízení a výsadkáři sloužící v bojových jednotkách také musí zvládnout ještě dvanáctitýdenní výcvik pro bojovníky a osmitýdenní pro zabezpečení a štáb.

Podle armádních tabulek si bezdětný nováček vydělá minimálně 31 tisíc čistého, k tomu dostane tři tisíce na bydlení. K tomu může získat další příplatky a benefity.

Ve středu Senát schválil zvýšení benefitů pro vojáky. Až na jeden milion korun se má zvýšit jednorázový náborový příspěvek ze současného maxima, které je 250 tisíc korun. Cílem je podle ministerstva obrany podpořit doplnění početních stavů armády a udržení současného personálu.

Army friendly. Chrudim sází na vojáky, chce využít peněz pro nový pluk

„Za současného stavu může armáda jen těžko konkurovat nabídkám soukromého sektoru,“ řekla při schvalování ve Sněmovně ministryně obrany Jana Černochová z ODS.

Armáda chce do roku 2030 zvýšit počet profesionálních vojáků z 24 na 30 tisíc a v záloze mít 10 tisíc lidí. Až jeden milion korun by mohli noví vojáci získat jednorázově nejdříve po uplynutí tříměsíční zkušební doby.

K benefitům, které novela navyšuje, patří stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí. Novela také předpokládá snížení nároků na trestní bezúhonnost pro vstup do armády.

Armáda snížila nároky na nováčky

Armáda podle Pojmana nováčkům cestu do elitní jednotky ulehčila. Není například už tak striktní při posuzování zdravotního stavu adeptů. Ti, kteří by se například kvůli vyššímu tlaku mezi výsadkáře nedostali, nyní už razítko ve vojenské nemocnici získají. Zdravotní stav už nehraje velkou roli při přijímání IT odborníků, opravářů či jiných specialistů.

„Asi před dvěma roky jsme snížili požadavky u fyzických testů. Když jsme měli hodně zájemců, tak jsme si chtěli vybírat. Teď těch lidí máme méně, ale zase máme čas si je vytrénovat. Nepotřebujeme například, aby udělal 25 shybů, stačí když jich udělá deset,“ řekl Pojman.

Červené barety jsou elita. Technika ale zaostává, říká nový velitel

V praxi to funguje tak, že když nový voják nastoupí do Chrudimi z Vyškova po takzvaném základním výcviku, musí splnit výběrové řízení. „Na to má tři pokusy. To je ten čas na to, aby se zdokonalil ve své fyzické kondici,“ uvedl Pavel Pojman.

Výběrové řízení, které se koná čtyřikrát ročně, i díky tomu zvládne zhruba osmdesát procent zájemců. V minulosti to nebyla třeba ani polovina. Armáda už schválila další investice do Chrudimi. Přibudou zde garáže pro lehká bojová vozidla, v plánu je i rekonstrukce haly pro výcvik výsadkářů na chrudimském letišti. A pak novinka, kterou výsadkáři hodně ocení. „Podstatně se zjednoduší mytí zablácených vozů. Vyroste tu krytá myčka,“ uvedl Pojman.