Sdílená kola mají v Plzni jezdit od jara, provozovatele zatím ale nevybrali

  10:36
V Plzni chystají už třetí tendr na bikesharing. V prvním kole firmy překročily finanční limit a do druhého kola se nikdo nepřihlásil. Město se proto znovu zamyslí nad podmínkami výběrového řízení. Sdílená kola by měla začít po městě jezdit od jara.

Lidé z iniciativy KolemPlzne.cz servisují a ukládají k zimní přestávce kola používaná k bikesharingu v Plzni. (4. prosince 2016) | foto: Petr Eret

V Liberci se podařilo vybrat poskytovatele sdílených kol na první pokus, v Českých Budějovicích se žádné výběrové řízení nekonalo a sdílená kola i koloběžky tam jezdí.

V Plzni se připravuje již třetí kolo výběrového řízení. „Znovu se zamyslíme nad podmínkami výběrového řízení, nechci o pět milionů korun roční dotace na bikesharing, které jsou v rozpočtu alokované i na příští léta, přijít,“ uvedl náměstek primátora Aleš Tolar ze STAN.

Město po provozovateli bikesharingu chce 160 mechanických a 40 elektrických kol, která budou jezdit ve čtyřech z deseti městských obvodů, a prvních 15 minut bude mít cyklista zdarma. „Věřím, že od jara budou sdílená kola v Plzni jezdit,“ uvedl Tolar. Odborníci ho kritizují za to, že Plzeň by měla mít k dispozici ne 200, ale 400 kol, která by měla jezdit po celém městě, aby část lidí nebyla diskriminovaná. Tolar uvádí, že pokud bude zájem, počet kol se zvýší.

Vladislav Rozsypal, vedoucí oddělení samosprávných vyjadřování libereckého magistrátu říká, že na severu Čech se podařilo vybrat firmu v prvním kole. Nyní službu poskytuje Nextbike. I když je Liberec reliéfem města podobný Plzni, rezignovali prý na elektrokola a všech 150 kol tvoří ta mechanická při prvních 15 minutách zdarma. Jízdy zdarma pak tvoří zhruba 90 procent výkonu.

Město se sto tisíci obyvateli, což je zhruba 60 procent Plzně, dává do bikesharingu zhruba 1,7 milionu korun za rok, když další milion přispívá podle Rozsypala kraj. Ani v Liberci kola nejezdí po celém městě, ale odhadem na třech čtvrtinách. Podle Rozsypala je to škoda, protože část obyvatel je o sdílení ochuzená, ale s částkou, která na to byla městem určená, se víc výkonu zajistit nedá.

„Našich 150 kol je málo, potřebovali bychom pokrýt i okrajové části města, kde jsou lidé ze sdílení vyřazení a oprávněně se ptají, proč jsou vynechaní. To se pak těžko vysvětluje. Potřebovali bychom alespoň 300 kol,“ poznamenal Rozsypal. Nevýhodou je podle něj fakt, že na trhu sdílených kol je malá konkurence a de facto mezi sebou soutěží jen dvě firmy – NextBike a Rekola.

Pokud omezením sdílení kol na malé území, postrádá to smysl

Právě Rekola poskytují sdílená kola v Českých Budějovicích. Jak uvedl Tomáš Kubeš, vedoucí odboru správy veřejných statků magistrátu v Českých Budějovicích, radnice na provoz neposkytla ani korunu. Jediným příspěvkem byla městská prostranství na vybudování bikových stání, která Rekola vybudovala z dotace. Systém postrádá režim 15 minut zdarma.

„Zdarma není nic, stejně to vždy musí někdo zaplatit,“ poznamenal Kubeš z města, kde se tedy žádné výběrové řízení nekonalo a i bez finanční injekce se poskytovatel stovek sdílených kol našel.

Na rozdíl od Plzně se ale jedná o rovinatý, k cyklistice předurčený terén, kde jezdí na kole téměř každý. Firma si podle zájmu sama rozhodla, kolik kol do města pustí. A jezdí se zde po celém jeho území. „Pokud sdílení kol nebo koloběžek omezím na malé území, tak postrádá smysl,“ uvedl Kubeš s tím, že právě lidé z okrajových částí sdílené kolo či koloběžku rádi využívají třeba při jízdě do práce. Ve městě jsou k dispozici i sdílené koloběžky. Ty Plzeň odmítá.

„Bereme je jako službu pro lidi, protože o koloběžky je zájem,“ sdělil Kubeš s tím, že si ale muselo město firmy vycvičit tak, aby koloběžky neležely různě po městě, ale aby je poskytovatelé služby uklízeli. A také se omezila rychlost jízdy. Pravidla se prý dodržují, protože firmy se bojí, že město službu zakáže. „Když lidé místo autem jedou na koloběžce, je to ideální stav,“ dodal Kubeš.