„Energetický regulační úřad (ERÚ) udělal od letošního 1. ledna to, že zvedl distribuční sazbu nejvíc právě pro uživatele tepelných čerpadel. Lidé se chovají odpovědně vůči životnímu prostředí, což odpovídá plánu dekarbonizace české vlády, ale nakonec na to doplatí, protože jim ERÚ zvyšuje poplatky,“ uvedl Petr Bareš, člen správní rady Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ).
Týká se to v kraji hlavně lidí, kteří si čerpadla pořídili z kotlíkových dotací. Když plzeňské hejtmanství zahájilo 1. října 2019 příjem žádostí do třetí vlny kotlíkových dotací určených na pořízení ekologického vytápění v domácnostech - s cílem rozdělit dalších 230 milionů korun, tehdejší krajská radní pro životní prostředí Radka Trylčová uvedla, že Plzeňský kraj patří k těm regionům, kde je enormní zájem o nejekologičtější, ale zároveň nejdražší, tepelná čerpadla.
Ta v druhé vlně totiž tvořila 52 procent pořízených zdrojů. Velký podíl Trylčová vysvětlila tím, že Plzeňský kraj patří obecně k bohatším regionům. Teď jsou ale někteří majitelé čerpadel překvapení zvyšujícími se sazbami.
Paní Jana z Plzně-severu, která si pořídila tepelné čerpadlo pro vytápění právě z kotlíkových dotací, zaplatila za období 22. března 2023 až 15. března 2024 za elektřinu 55 078 korun, z toho cena za spotřebovanou silovou elektřinu činila přes 42 458 korun s DPH, cena za distribuci a související služby téměř 12 420 korun. Letos si ale majitelka rodinného domu za elektřinu připlatí.
Nevítaná změna nastala pro 200 tisíc domácností
Ředitel AVTČ Jan Potucký uvedl, že cena za zajištění distribuce elektřiny, která je v rámci regulované složky finančně nejnáročnější položkou, letos vzrostla. Pro domácnosti, které elektřinou vytápějí dům, což znamená využití sazby D57d, byl ale nárůst nejvýraznější, a to z 376,39 na 804,23 koruny za MWh včetně DPH ve vysokém tarifu.
A z 217,78 na 530,09 koruny za MWh s DPH pak v nízkém tarifu. V České republice se to podle Bareše týká 200 tisíc domácností či firem, které si čerpadlo pořídily.
Mluvčí ERÚ Jan Hamrník uvedl, že pokud by stát nějakou skupinu odběratelů ´odměňoval´ nižšími regulovanými cenami, musela by jiná skupina mít ceny naopak vyšší. Regulátor totiž podle zákona musí v regulovaných cenách „zohlednit oprávněné náklady provozovatelů distribučních soustav, aby byl zajištěn jejich bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz.“ Tyto náklady pak rozděluje mezi všechny odběratele, respektive mezi ně rozděluje celkové náklady ponížené o subvence ze strany státu.
Podle Hamrníka se od 1. ledna zvyšovala regulovaná složka cen energií ve všech sazbách. Důvodem byly zejména vyšší náklady na provoz soustav, do kterých se promítají vyšší ceny elektřiny a plynu na volném trhu. Ty bezprostředně ovlivňují náklady na krytí technických ztrát v soustavách a v případě elektroenergetiky také ceny systémových služeb, které zajišťují udržování výkonové rovnováhy. „Zároveň byly pro tento rok ukončeny dotace, kterými vláda chránila domácnosti a firmy před nejhoršími dopady energetické krize,“ doplnil Hamrník.
Lobby plynařů a tepláren
Potvrdil, že navýšení regulovaných cen se projevuje nejvíce u zákazníků, kteří mají vysoký odběr elektřiny ze soustavy, typicky u těch, kteří používají elektřinu na vytápění. „Je to dáno tím, že primárně rostou ceny spojené s odebraným množstvím elektřiny, jako je složka ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (POZE), cena za systémové služby a také variabilní cena zajišťování distribuce elektřiny kryjící náklady na ztráty,“ dodal.
Za zvýšením sazeb týkajících se provozu tepelných čerpadel je podle Bareše lobby plynařů a lobby tepláren. „Teplárny chtějí 80 miliard korun z modernizačního fondu na industriální tepelná čerpadla velkého formátu, takže nechtějí, aby se jim zákazníci kvůli pořízení malého čerpadla odpojovali,“ uvedl.
„Když lidé začali šetřit vodou, vodárny zdražily stočné. V posledních dvou letech tu byl boom v oblasti tepelných čerpadel, velcí hráči typu ČEZ si řekli, čerpadláři mají extrémně nízký tarif, tak jim ho zvedneme úplně nejvíc a následně se zvýšila distribuční sazba, která v budoucích třech letech poskočí směrem nahoru ještě více,“ posteskl si Bareš. Míní, že se to odrazilo i na trhu, kdy prodeje tepelných čerpadel spadly od začátku roku na polovinu.
Podle něj se tím zabíjí ekonomika státu, kde je dnes nejvýhodnější koupit si kotel a házet do něj dřevo napadené kůrovcem. „Je to postavené na hlavu, když kotlíkové dotace měly vést k přechodu na ekologické vytápění,“ poznamenal Bareš.