Zvažme snížení věku trestněprávní odpovědnosti, říká k útoku školní inspektor

  18:00
Na základní škole v Domažlicích dnes jedna z dívek zaútočila nožem na spolužáky. Proč to udělala, se zatím neví. Každopádně se to stalo ve třídě, ze které kvůli špatnému prospěchu propadla. „Debata o trestněprávní odpovědnosti a o tom, jestli v určitých oblastech nesnížit věkovou hranici, je na stole,“ říká v rozhovoru pro MF DNES náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce Karel Kovář.

Kdy bude mít Česká školní inspekce o domažlickém případu informace? Bude to brzy?
Někdy nás policie kontaktuje hned a vyzve nás ke spolupráci, nikdy se ale nestává, že bychom případy šetřili zároveň. Nejprve oni událost vyšetří, my pak budeme šetřit atmosféru ve škole. Budeme zjišťovat, jestli se události dalo předejít, jestli k nějaké eskalaci nedošlo už na konci školního roku. Jestli třeba dívka neunesla nějakou složitou životní situaci, jestli přišla do školy s rozhodnutím, že něco udělá: Teď je ale třeba udělat vše pro to, aby se situace ve škole zklidnila, protože tam bude vládnout panika.

Zpráva školní inspekce, kterou o škole dáte dohromady, neslouží asi jen jedné škole, ale i jiným, nebo ne?
Ano. K podpoře prevence je hodně nástrojů. Školy mají možnost spolupracovat nejen s poradnami, ale i s policií, která organizuje školení, to se koná i v režii neziskových organizací. Školy musí připustit, že je lepší využít zkušeností těchto institucí, které se specializují na problémové případy. Pak z nich mohou ve spolupráci s psychology vycházet při hledání řešení.

Vletěla do třídy s nožem a bodala. Asi se šla mstít, míní žáci o útoku ve škole

Dá se říci, že školy na periferiích prevenci podceňují na rozdíl třeba od velkých měst? Existují rozdíly? Narážím na to, že Domažlice jsou maloměsto.
O problémech svých žáků by měl nejvíce vědět třídní učitel. Patří sem třeba informace o tom, jestli se nerozvedli rodiče, jestli nedošlo k nějaké velké změně, což může být příčinou toho, že je dítě apatické nebo že se mu zhoršují známky. Inspekce tlačí na to, aby ve škole panovala pozitivní atmosféra, protože pokud se dítě čehokoli bojí, třeba toho, že se mu spolužáci budou smát, napadat ho, natáčet či fotit, nic se nenaučí. Schovává se pak v ulitě a pokud to dospělí neidentifikují, nevybudují bezpečné kanály, díky kterým se může dítě někomu svěřit, je to problém. Děti by měly vědět, že když se svěří výchovnému poradci či svému učiteli, že se vše vyřeší v jejich prospěch a ne, že se toleruje agrese a čeká se, až se věc vyřeší sama. Škola musí mít nastavené mechanismy, že se o problémech dozví.

Školačka v Domažlicích pobodala dva spolužáky, po ošetření se děti léčí doma

Vy ale určitě víte, že ve školách často rozhodují rodiče a školy se jim podřizují. Myslím tím rodiče agresorů.
Na každé škole je situace něčím zvláštní, proto při každém šetření klima ve škole zjišťujeme. Ptáme se na to žáků i učitelů, ale v mezidobí, když tam inspekce nepůsobí, by prevenci školy neměly podceňovat a měly by zjišťovat od žáků, jestli se ve škole cítí bezpečně.

Je na stole otázka snížení věku trestní odpovědnosti?
Vedli jsme teď velký dialog ohledně strategie podpory mládeže. Pracuje na ní ministerstvo školství. Padlo i to, že mladí lidé nejsou součástí obecného dialogu. Probíraly se i praktické problémy, jedním z nich byl fakt, že mladí nemohou mít živnostenský list, byť řada žáků třeba v oblasti IT by už od 16 let podnikala. Je tendence pustit mladé od 17 let s dozorem řídit auto. Debata o trestněprávní odpovědnosti a o tom, jestli v určitých oblastech nesnížit věkovou hranici, je tedy na stole. Je mi to blízké. Jestli to má nějaká rizika, která nedohlédnu, nevím. Ale proč by mladí nemohli v 17 letech volit?

Důvodem agresivního chování mohou být i sociální sítě. Mělo by dojít k jejich omezení?
Jedna z nejliberálnějších, progresivních zemí Irsko uvažuje o úplném zákazu mobilů a sociálních sítí do 16 let. Důvod je ten, že na děti to má tak špatné dopady ve věku, kdy se mají učit mluvit a přemýšlet a nepřebírat pasivně výplody sociálních sítí. Děti jsou kvůli sledování sociálních sítí navíc kvůli tomu ve škole unavené, nevyspalé, efektivita výuky pak klesá. Na sítích roste také podíl informací různé kvality, které děti konzumují. Ukazuje se ale i to, že sítě ještě zvyšují rozdíly mezi vrstevníky. U dětí nadanějších z vyšších sociálních vrstev, které sociální sítě využívají ve svůj prospěch, dozvídají se tam nové věci, rozvíjejí se tam v cizích jazycích, získávají náskok před dětmi v druhém spektru, které tráví čas na sociálních sítích pasivně zíráním na vtipná videa, která ale nemají vzdělávací obsah a nic nového z nich dítě nepochytí.

Jde o to, jestli sociální sítě nevnuknou dětem myšlenku na agresivní chování vůči někomu druhému.
Je důležité zjistit, co děti sledují. Velkým rizikem je kyberšikana. Ta strašně rychle může vzniknout ve smyslu, některé věci najednou vědí všichni, což jsou pro děti velmi těžké situace. Pokud i země jako Irsko o zákazu uvažují, nemůžeme říci, že je to problém, který se našich dětí netýká.