Orel mořský zahnízdil v Brdech, po letech se tu vylíhlo mládě

  8:18
Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR mají důvod k radosti. Orel mořský totiž po třech letech vyvedl mládě v Brdech. Ochranáři už ptáče okroužkovali a budou sledovat, kam se vydá. Orlí pár zahnízdil v chráněné krajinné oblasti na vysokém statném stromu a je dobře ukrytý.

V hnízdě ukrytém vysoko v korunách stromů v CHKO Brdy snesla samice orla mořského v zimních měsících jedno vejce. Je to první známé hnízdění orla mořského v CHKO Brdy po třech letech. | foto: Bohumil Fišer

„Samice orla mořského snesla v zimních měsících jedno vejce. Zahřívala ho něco málo přes měsíc. Samec ji střídal pouze ve chvílích, kdy si letěla obstarat potravu. Mláděti se daří, proto ho už bylo možné okroužkovat. Je to první známé hnízdění orla mořského v Chráněné krajinné oblasti Brdy po třech letech,“ uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vedoucí správy CHKO Brdy Bohumil Fišer řekl, že mladé orly ochránci kroužkují buď přímo na hnízdě, nebo je v pytli spustí z hnízda dolů na zem, tam je okroužkují, a pak mladé ptáky opět čeká cesta ve vaku do hnízda.

„Kroužkování snášejí v klidu, jen málokdy mají potřebu útočit. Vylézt na orlí hnízdo ale dokáže jen zkušený stromolezec, jako jsou v tomto případě ornitologové Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš a Lubor Křížek z darujkridla.cz. Musí si obléct lezecké popruhy, dát na nohy drapáky a vydat se do výšky,“ vylíčil Fišer.

Impozantní hnízdo na vrcholku stromu

Orli jsou zdatní stavitelé, ve vrcholech vysokých a těžce přístupných stromů skládají hnízda z větví, drnů a trávy. Nestaví pokaždé nové, vracejí se do nich i opakovaně. Běžné hnízdo měří v průměru 1,5 metru. Jenže po letech využívání a dobudovávání může vrstva větví, travin a drnů dosáhnout výše i dvou metrů.

Fišer dodal, že u takového dostavovaného hnízda není problém, aby vážilo i půl tuny. „Pro takovou váhu je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ podotkl Bohumil Fišer.

Kroužkování ptáků umožňuje odborníkům sledovat jejich další pohyb. Tato metoda přispěla například k tomu, že mládě orla mořského, které dostalo od ochranářů značku na nohu v Brdech v roce 2015, se o dva roky později pohybovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které se vylíhlo ve hnízdě v Brdech v roce 2019, zachytil fotograf o rok později na jihu Čech na Třeboňsku.

Podle lidí z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR není pojmenování orel mořský pro tohoto dravce příliš výstižné. „Neobývá jenom mořská pobřeží, ale i vnitrozemské sladké vody. K vidění je v okolí velkých řek či jezer a rybníků. V Evropě byl koncem 19. století jako „škodná“ téměř vyhuben. Ochrana ve většině evropských států od 70. let minulého století umožňuje postupný nárůst populace, a ptáci se tak vracejí i do někdejších hnízdišť. V České republice teď hnízdí kolem stovky párů ročně,“ vysvětlila Šůlová.

Samice orlů mořských jsou větší než samci. Váží kolem sedmi kilogramů, samci mezi čtyřmi až pěti kilogramy. Rozpětí křídel sice mají až 2,5 metru, ale podle odborníků nejsou dobrými letci. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v zimě tvoří mršiny. Orel v přírodě plní významnou sanitární funkci.

Autor: