„Od 1. listopadu zde budou k dispozici už pouze bezhotovostní služby, budova bude trvale uzavřena. V roce 2026 se plzeňská pobočka uzavře úplně. Omezení provozu vychází z plánu reorganizace České národní banky (ČNB),“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vlčková k pobočce v Plzni. „Týká se to i poboček ČNB v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích.“
Dnes byla mezi posledními na pobočce v Plzni Marcela Procházková z Mariánských Lázní, která si byla vyměnit prošlou bankovku v hodnotě 200 korun. „V Penny v Mariánských Lázních mi ji vrátili. Když jsem ji v té samé prodejně chtěla udat, dostala jsem informaci, že je neplatná,“ popsala seniorka. Když se prý ohradila, že ji vrátili v této prodejně, dostala odpověď, že si musí dávat pozor. Vypravila se tedy na výlet do Plzně za sestřenicí a spojila vše s návštěvou místní pobočky ČNB.
„Dnes je pobočka v provozu poslední den?“ divila se a poznamenala, že tedy má štěstí. Lidem, kterým by se něco podobného mohlo stát, poradila, aby sledovali bezpečnostní proužek na bankovce, protože ty prošlé mají jen uzoučký.
Jak uvedla Vlčková, v budově ČNB v Plzni nyní pracují nižší desítky zaměstnanců v oblasti platebních služeb pro klienty ČNB a v dohledu nad finančním trhem. „Kvůli celkové reorganizaci související s digitalizací v oblasti platebních služeb zanikne na jednotlivých pracovištích ČNB celkem 43 pracovních míst, část z nich se týká pracovníků v Plzni,“ dodala mluvčí.
Budova ČNB v Plzni v Husově ulici byla vybudována v roce 1994. Nyní splnila svůj úkol a co nevidět bude na prodej. Potvrdila to mluvčí ČNB. V současné době probíhají přípravy na prodej budovy. Stejně tak jako objektu v Ústí nad Labem.
„Konkrétní data v tuto chvíli nejsou stanovena. Součástí příprav na prodej je také zpracování posudku, který stanoví cenu v místě a čase obvyklou. Prodej bude probíhat v souladu s péčí řádného hospodáře, tedy zcela transparentním a veřejným výběrovým řízením. Naším cílem bude prodat budovu za nejvyšší možnou cenu,“ poznamenala mluvčí.
Zajímavá postmoderní stavba
Historik architektury Petr Klíma, který budovu dobře zná, uvedl, že se jedná o zajímavou postmoderní stavbu. „Je to poměrně kvalitní architektura, která má co říci o době před třiceti lety, kdy vznikla. V době vzniku se jednalo o soudobou architekturu. Budova ztělesňovala poměrně silný názor na architekturu, který odpovídal té době,“ popsal Klíma.
Podle něj by nabídka mohla oslovit třeba některou z velkých firem. „Je to dítě devadesátých let se vším, co tenkrát k bankovním budovám a pojišťovnám patřilo - materiály, které nebyly úplně levné, ale které na druhou stranu mají nějakou kvalitu a trvanlivost,“ popsal s tím, že banky a pojišťovny měly peníze na to, aby podobné domy na začátku 90. let stavěly.
Klíma míní, že stavba má v dějinách plzeňské architektury svoje místo i proto, že výtvarná díla a interiérový design byly organickou součástí celku. „Kdyby interiéry měl někdo upravit, o část kvalit ten dům přijde. Není to ale kulturní památka, takže ten, kdo dům bude chtít využít, má právo interiéry předělat tak, že budou třeba stejně kvalitní. Kdybych byl ale v pozici toho, kdo o tom může rozhodovat, určitě bych přemýšlel o tom, jak je možné interiéry zachovat,“ nastínil Klíma.
Jak dále připomněl, stavba v podobném architektonickém duchu vznikla naproti ČNB v Plzni. Jedná se o budovu České spořitelny s výraznými zelenými okny u náměstíčka v Divadelní ulici. „Je to menší budova, ale obě stavby v místě vytvářejí zajímavý dobový dialog,“ nastínil. Další podobnou stavbou byl podle Klímy třeba i nový úřad práce v Kaplířově ulici.
ČNB už před deseti let nabídla budovu v Plzni městu, ke 31. květnu 2014 se totiž pobočka transformovala na územní pracoviště a počet pracovníků klesl o 38. Radnice ale postupně odmítla nákup, pronájem a nakonec i bankou navržený bezúplatný převod objektu, který měl být ještě minimálně pět let z velké části obsazený.
Jak informovala ČTK, město původně zvažovalo, že by tam soustředilo roztroušená pracoviště magistrátu a zvýšilo komfort pro obyvatele. „Všechna by se tam ale nevešla. Dům je projektován pro luxusní banku. Je krásný, má nádherné vnitřní prostory. Ale využitelnost kanceláří a služeb pro občany není příliš pravděpodobná,“ uvedla tehdy městská radní Helena Matoušová.
