Bez plavek a šnorchlu. S průzkumem rybníku v Plzni pomohl podvodní dron

  13:26
Vůbec poprvé nemuseli vodohospodáři kvůli průzkumu vodních rostlin v Seneckém rybníku v Plzni do plavek a zdlouhavě šnorchlovat křížem krážem ve vodách. Pomohli jim totiž odborníci z týmu Drony SIT, kteří do vody ponořili podvodní dron. Jejich mise byla rychlá a přesná.

Odborníci z městské organizace Drony SIT pomocí malé ponorky prozkoumali v rybníce výskyt a druhové složení vodní vegetace, jejíž vyvážený stav je spolu s optimálním nasazením ryb důležitý pro dobrou kvalitu vody ke koupání.

Mise byla z pohledu vodohospodářů úspěšná. Z provedeného monitoringu zjistili, že v Seneckém rybníce není nutné biomasu redukovat sečením jako v případě Velkého boleveckého rybníka.

„Rostliny osidlují dno ve skupinkách, někdy třeba dva druhy dohromady, například stolístek s růžkatcem. Ty mohou kořenovat ve dně a rostou ve vodním sloupci. Bývají zde i nízké rostliny do deseti centimetrů výšky jako například bahnička jehlovitá a úpory, které rostou na dně v písku a odčerpávají z rybníka živiny, a tak čistí vodu a zabraňují přemnožení sinic. Někomu mohou rostliny vadit, ale pro dobrou kvalitu vody je jejich přítomnost nezbytná,“ vysvětlila botanička Zdeňka Chocholoušková.

Biologové při kontrole Seneckého rybníka v Plzni tentokrát nemuseli do plavek a zdlouhavě šnorchlovat křížem krážem ve vodách. S monitorováním jim pomohla podvodní ponorka od specialistů z Drony SIT.

Inspekce také potvrdila přítomnost celkem velké populace vodní masožravé rostliny bublinatky jižní, která do svých pastiček v podobě váčků loví korýše a drobný plankton.

K podvodní misi použili plzeňští dronaři ponorku BlueROV2. Původně tento stroj pořizovali pro inspekce mostních konstrukcí a především pilířů, které stojí ve vodě.

„Disponuje šesti motory, dva z nich kompenzují výšku, čtyři zajišťují rotaci a pohyb. Řídíme ji maximální rychlostí jeden metr za sekundu, což je optimální vzhledem ke zvíření dna a zhoršené viditelnosti. Připojena je na ovládací kabel, protože bezdrátový signál bychom v hloubkách, kam se potřebujeme dostat, ztratili. Maximální vzdálenost, kam s ní můžeme plout, je limitována délkou komunikačního kabelu, a ta je 100 metrů,“ popsal Josef Navrátil, ředitel Drony SIT.

Prozradil, že nejtěžším úkolem pilota bylo obkroužit rostliny tak, aby se vegetace nedostala do motorů. „Zde objevené rostliny jsou většinou olistěné nahoře, což může představovat problém. V příští inspekci se zaměříme na pohyb více u dna, čímž eliminujeme zamotání vegetace do motorů,“ plánuje Navrátil.

Ponorku využili vodohospodáři už při kontrole výpusti Velkého boleveckého rybníka a není vyloučené, že ji použijí také pro průzkum dalších rybníků Bolevecké rybniční soustavy.

Podle náměstka primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleše Tolara je kvalita vody v plzeňských rybnících důležitá, protože k nim míří hlavně v létě hodně obyvatel města a turistů.

„S použitím podvodních dronů zjistíme nejen druhovou skladbu vegetace pod hladinou, ale i jejich množství, a to přímo ze břehu. Teď jsme si metodu ověřili v teplé vodě. Spolupráce s Drony SIT bude ale neocenitelná hlavně v době, kdy je voda studená. Naši experti, kteří rostliny v rybnících sledují, se nebudou muset brodit s technikou v rybníce, ale vše budou jen sledovat na záběrech z kamery podvodního dronu,“ popsal Tolar.

Průzkum je důležitý hlavně pro to, aby se správně nastavil management rybí obsádky. „Průběžně provádíme i kontrolní odlovy, protože potřebujeme najít rovnováhu mezi velikostí ryb a množstvím rostlin pod hladinou. Všechny tyto informace nám pak umožní dobře nastavit parametry pro dobrou vodu,“ doplnil informace vedoucí vodního hospodářství a rybářství Správy veřejného statku města Plzně.