„Jedná se o nalezená zátiší, která na mě působila tajemně,“ zve k návštěvě výstavy její autor.
Na jedné z fotografií je v dálce kostelík, v popředí louka s kruhem, který vypadá jako stín. „Není to stín, je to kruh, který tam vyrostl. Nevím, jestli tam dříve něco stálo nebo kruh vytvořila nějaká rostlina. Je to v zátočině u řeky v Rabštejně nad Střelou, kde příroda nebo mimozemšťané vytvořili tajemství,“ popisuje Chaloupka. Vystavené fotografie jsou podle něj hrou s imaginací diváka, který na izolovaných věcech může rozvíjet vlastní pohledy.
Na další fotografii je zmuchlaná plastová hračka s hlavou Mickey Mouse. „Šel jsem lesem, kde to bylo krásné, byla tam pohoda, klid, nikde nikdo a najednou jsem na zemi spatřil zmuchlaný, vyfouklý plastový míč s Mickey Mousem. V té chvíli mě napadlo, že je to symbol zániku civilizace. Neviděl jsem totiž jen plast, ale ještě něco horšího, stav po hře, kdy si děti hrály s míčem, ten přispěl k nějakému štěstí, splnil svoji funkci a teď v trávě umírá a zůstane tam pravděpodobně napořád a bude tam i poté, co umřeme, možná i s tím šklebem Mickey Mouse. Ten vidíme jenom my, lidé, ale pro zvíře je to možná dobré, protože tam může prožít život třeba šťastná broučí rodina,“ filozofuje nad dalším ze snímků.
Hledání krásy v chaosu
Na jiném je blátem pocákaná fotografie Michala Tučného. „To je hodně stará fotografie, ještě z doby, kdy jsem studoval na Sutnarce. V blátě ležely zbytky novin s fotografií zpěváka postříkané blátem. Přišlo mi to jako blátivá tečka za minulostí, ani ne tak zpěváka, ale za mými vzpomínkami,“ nastínil fotograf Chaloupka.
Přistupuje k fotografii, kterou nazývá autoportrét ve skle. „Vypadá manipulovaně, ale není to tak. Focená je v zoo, kde mají nádrže s rybami, zrovna tady je parma. Je to můj odraz ve skle, kde mám na obličeji roušku, protože je to na začátku covidu,“ popisuje fotograf hodně povedený snímek, nad kterým divák také může popustit uzdu imaginaci.
Tajemnou krásu Chaloupka našel i v informační tabuli stojící před Západočeským muzeem v Plzni, kterou vyfotografoval zezadu. „Stín a prudké světlo proti na mě působily útočně, zkusil jsem to vyfotit a fotka se mi líbí, protože je neklidná, nervózní,“ vypráví fotograf.
„Mirek je reportér, ale toto je něco, co bychom mohli nazvat jeho volnou tvorbou. Má výrazné, zajímavé vidění, takže v prostředí, kde se pohybuje, nachází věci, kterých si normální člověk nevšimne,“ říká kurátor výstavy Radovan Kodera. „Fotograf pracuje i se symbolikou, takže člověk si může snímky vyložit různě,“ přiblížil Kodera.
Druhou část výstavy tvoří fotografie křovisek vyfocených z různé vzdálenosti. „Tato část výstavy je mým hledáním krásy v chaosu. Vycházím z dětského snu, který se mi čas od času vrátí, kdy ležím v zamřížované postýlce a v té postýlce je ještě něco hustějšího než křoví, něco jako vlasy, chlupy a já se tím nemůžu prodrat,“ vypráví Chaloupka, pro kterého je křoví i symbolem svobody.
