Například Bor u Tachova chce díky solárům snížit náklady na provoz městských budov a sdílet elektřinu i s dalšími budovami.

Zajímavostí investice CTParku (CTP) je fakt, že firma zřídila fotovoltaickou elektrárnu v Boru bez dotace. Instalaci dvou fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 8,1 MWp vybudovala na ploše dvou střech dohromady čítajících 115 000 čtverečních metrů. CTP do projektu vložila 230 milionů korun v rámci podpory přechodu na čistou energii.

V CTParku Bor dosahuje jedna střecha výkonu 4 MWp a druhá pak 4,1 MWp, čímž obě přesahují výkon dosud největší střešní fotovoltaické elektrárny v Česku na střeše objektu Amazon v Kojetíně, která má výkon 3,951 MWp. Získanou energii CTP prodává nájemcům a energetické společnosti ČEZ ESCO, se kterou navázala spolupráci v loňském roce.

V kraji vzrůstá zájem o solární energii, panely ale nelze připojit všude

Obě elektrárny budou ročně vyrábět elektřinu, která odpovídá spotřebě více než tří tisíc domácností. „Za příznivých klimatických podmínek pokrývá fotovoltaika během dne téměř celou spotřebu elektrické energie v CTParku Bor, který má zastavěnou plochu zhruba 620 tisíc čtverečních metrů. Naším dlouhodobým cílem je mít vybrané parky energeticky nezávislé,“ vysvětluje Martin Pirkl, vedoucí správy majetku pro Českou republiku a Slovensko.

CTP má více než 13 let zkušeností s instalací a provozováním fotovoltaických elektráren na střechách svých parků v České republice. Aktuálně dosahuje kumulovaný výkon všech fotovoltaických elektráren CTP v ČR 44 MWp. Do roku 2030 plánuje CTP vytvořit na střechách svých hal v Česku střešní fotovoltaické elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 250 až 300 MWp, což odpovídá výkonu malého jaderného reaktoru.

Energeticky soběstačná chce být také Vodárna Plzeň

V areálu čističky odpadních vod Vodárny Plzeň by se měla na střechách provozních objektů fotovoltaická elektrárna o výkonu zhruba 250 kWp také objevit. „Cílem je dosáhnout energetické soběstačnosti,“ uvedla mluvčí Vodárny Plzeň Dana Veselá.

Tomáš Čechura bydlí v Plzni-Bolevci v panelovém domě. Jeho střecha je od loňského podzimu celá pokrytá solárními panely. Panelák z přelomu 80. a 90. let minulého století s 20 byty je jedním z mála v kraji, kde fotovoltaika je. „Myslím, že takových domů bude přibývat, ploché střechy paneláků si o to přímo říkají,“ uvedl již dříve Čechura.

Ne všude v regionu se ale dají solární panely připojit. Problémem jsou totiž spekulativní žádosti o připojení, které způsobují, že další subjekty nemají šanci. Tuto situaci energetici hlásí v okresech Domažlice, Klatovy, Tachov, kde mají zájemci omezenou možnost připojit k distribuční soustavě větší fotovoltaickou elektrárnu.

Lepší elektřinu sdílet než prodávat

Omezení na připojování výroben se tedy týká pouze hladiny vysokého a velmi vysokého napětí. „Na hladině nízkého napětí, kam patří hlavně malé fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů, stále připojujeme bez zásadního omezení,“ nastínila mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Solární boom v Česku zrychluje. Za půlrok se toho postavilo víc než za loňsko

Mezi ty, kteří zareagovali rychle a rezervovali si výkon v síti, je Bor u Tachova. Jak uvedl místostarosta Jan Andrle, město si kapacitu zablokovalo už loni, když si požádalo o dotaci na fotovoltaické elektrárny. Nyní už je jisté, že město dotaci dostane. „Díky ní by se návratnost investice měla pohybovat kolem pěti let,“ řekl Andrle.

Solární panely by se měly objevit na škole, školce, jídelně u školky a sokolovně. „Nyní začínáme projektovat, až bude projekt hotový, budeme ho realizovat, na výstavbu máme pět let,“ dodal Andrle. Cílem je podle jeho slov snížit provozní náklady městských budov a případně sdílet přebytečnou elektřinu s dalšími objekty, například s poliklinikou či městským úřadem. „Prodej vyrobené elektřiny není totiž úplně výhodný, lepší je elektřinu sdílet v rámci města,“ přiblížil Andrle.