Klimatické závazky jsou příležitost, domnívá se ředitel Komerční banky

  15:22
Klimatické závazky přinášejí Česku jednu z největších obchodních příležitostí za poslední dekády. Je o tom přesvědčen předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Z názvu Green Deal se snaží odstranit ideově politickou nálepku i s pomocí příběhů firem z plzeňského regionu.

Generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

„Nejdůležitějšími aktéry příběhu s názvem Green Deal jsou firmy s nejvyššími komíny,“ říká s nadsázkou. Třeba významný výrobce keramických obkladů a dlažeb firma Lasselsberger kvůli energeticky náročné výrobě přechází na zelené formy výroby energie. Dokonce kvůli tomu přetváří postup výroby.

Co pro podnikání Komerční banky (KB) znamená Plzeňský kraj?
Pro Komerční banku je zásadním místem, protože tu máme přímo v Plzni jednu z největších poboček a máme tu koncentrovaná i další pracoviště. Komerčka se zrodila na začátku 90. let jako korporátní banka. Plzeň je pro nás důležitá, protože je skoro až učebnicovým příkladem toho, jak se tu na velmi dlouhé tradici, jako například u Škodovky, zrodily velmi progresivní podniky. Díky nim může kraj najít novou cestu prosperity.

Jsme přitom braní jako kraj montoven.
To pravda určitě není. V Plzni je totiž spousta podniků, které vytvářejí vysokou přidanou hodnotu.

Můžete uvést příklady?
Určitě je to Škoda Transportation, se kterou KB dělá obchody a podporuje ji v rámci financování už od roku 1992. Je to krásný příklad společnosti, která vytváří finální výrobek a celá přidaná hodnota se vytváří tady v Plzni. Současně je to jeden z největších exportérů v České republice a je to jeden z největších zaměstnavatelů pro Plzeň a okolí. Naplňuje všechny body... .

...kvůli nimž není montovnou?
Ano. A my jsme jednou z největších bank, která s nimi pracuje jak v oblasti financování nových investic, financování pracovního kapitálu pro výrobu nových vlaků nebo tramvají, tak financujeme jejich export.

Berete to jako nerizikovou oblast financování?
Není neriziková. Byznys Škody Transportation je velmi cyklický a velmi záleží na tom, jak roste a klesá poptávka po jejich výrobcích. Obvykle musí vyhrát přísná výběrová řízení buď v České republice nebo na úrovni krajů nebo na úrovni měst a obcí či v zahraničí, takže určitě to není podnikání bez rizika.

Když jim poskytujete úvěry, do rizika tedy jdete také, a tím jim pomáháte?
Alfa a omega našeho podnikání je řízení rizika. S firmami, jako je Škoda Transportation máme tak dlouhou historii mimo jiné i proto, že jsme schopni riziko řádně řídit a poskytnout jim dostatek financí, aby mohli vyrábět svůj výrobek a vyvážet ho na Slovensko, do Německa, do Finska, Lotyšska, Polska, Maďarska, Itálie, Estonska i jinam. Aby si čtenář udělal představu o rozsahu naší vzájemné kooperace, tak v současné době máme celkovou expozici určenou až do výše 4,2 miliardy korun, z toho část tvoří aktivní financování provozu společnosti nebo investic a druhou část tvoří podpora bankovních záruk při exportu.

V souvislosti s montovnami a jejich eliminací se mluví i o podpoře výzkumu a vývoje. Podporujete ho?
Škoda Transportation vyvíjí svá vlastní kolejová vozidla, což obnáší mohutný výzkum a vývoj a naše financování se týká i jeho. V Plzni ale podporujeme i další obrovskou firmu Doosan Škoda Power, která je také potomkem nebo reinkarnací části původního Škoda Holdingu. Podporujeme jejich projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které se týkají výroby, dopravy a montáže, jejímž cílem je zajistit výrobu čisté elektřiny s minimem emise skleníkových plynů do ovzduší.

Firma zveřejnila, že v Plzni hodlá investovat tři miliardy korun...
Doosan Škoda Power vyváží turbíny do celého světa. Aktuálně jsme aktivní při financování jejich dodávky do obří spalovny v Dubaji o výkonu 200 megawatt nebo financování turbíny, kterou dodává Doosan Škoda Power do solární elektrárny o výkonu až 110 megawatt v poušti Atacama. Škoda Transportation a Doosan Škoda Power podnikají v oborech, které jsou na jednu stranu velmi cyklické a náročné, ale je to přesné strojírenství, kde se turbína, vlak i tramvaj mohou považovat za finální výrobek, který celý vzniká v Plzni. Rád bych tím vyzdvihl význam firem, které se právě v Plzeňském kraji nacházejí.

Vedle toho je v Plzni úspěšný průmyslový park Borská pole, kde jsou investoři, kteří neustále rozšiřují výrobu, která se rekrutuje z oblastí například tepelných čerpadel, solárů a tak dále. Když dáme dohromady vlaky vyrobené v Česku, které jezdí většinou na elektřinu, turbíny z Plzně pro největší solární elektrárny na světě, vládou podporovaná tepelná čerpadla pro vytápění rodinných domů, je to hezká ukázka toho, jak Česká republika může hledat zdroje své budoucí prosperity v energetické tranzici.

Někteří odborníci mluví o tom, že bychom část automobilového průmyslu, o který přijdeme, mohli nahradit oborem tepelných čerpadel nebo tepelných zařízení obecně. Vidíte to také tak?
Hledání potenciálu budoucí prosperity v dekarbonizaci českého průmyslu a ve výrobě, která se na dekarbonizaci podílí, je velmi pravděpodobně jedna z cest, která vytváří největší obchodní příležitost za poslední dekády.

Tam patří solární panely, větrné elektrárny či výroba tepelných čerpadel?
Určitě ano, protože jde o alternativní zdroje výroby tepla nebo elektrické energie, které eliminují spalování uhlí.

Mluví se tom, že abychom nebyli v tomto ohledu závislí na Číně, budeme si ji muset vyrábět sami. Nasvědčuje něco tomu, že se budou solární panely vyrábět ve velkém v Evropě či v Česku?
Člověk jede do regionu, aby mluvil o regionálních tématech a jsme u globálních témat. (smích)

Chci, abyste globální témata přenesl do regionu.
Můžeme se do toho klidně pustit. Mezi Spojenými státy a Čínou pomaličku začíná doutnat obchodní válka. Důkazem je rozhodnutí americké administrativy o navýšení cel na čínská elektroauta až do výše 100 procent. To je neklamný znak toho, že přijdou nějaká odvetná opatření. Po mnoha dekádách se dostáváme do skutečné obchodní války. V této situaci by si měla Evropa pěstovat svou vlastní schopnost konkurovat na globální úrovni USA a Číně. Má-li k tomu dojít, firmy z plzeňského regionu, které jsem jmenoval a které svou výrobou pomáhají dekarbonizaci hybné síly současné fáze průmyslové revoluce, mají velkou budoucnost. Plzeň má proto výhodu, že je zde velká základna vysokého technického školství, odkud odcházejí inženýři a inženýrky, po kterých je na českém pracovním trhu obrovský hlad.

Mladí se však na technické obory bohužel moc nehlásí.
Jisté ale je, že teď po nich bude několik dekád velká poptávka. Pro současné a budoucí absolventy mám dobrou zprávu i v tom, že Komerční banka právě o jejich služby stojí a soutěží o ně s technologickými a technickými firmami. I my jsme tedy důkazem, že najdou lehce své budoucí uplatnění. Najdou ho ale i ve výzkumu a vývoji další nezanedbatelné firmy z regionu, Škoda Jaderné strojírenství, kterou nedávno převzal ČEZ. Udělal to zjevně ze strategického důvodu, aby si zajistil dodávky jejího know-how pro případnou stavbu nových jaderných zdrojů. A postavit a provozovat novou jadernou elektrárnu nebo nový zdroj, to je aristokratická disciplína v energetice, kde absolventi technických oborů mohou najít kariéru klidně na celý život.

V Česku je v poslední době silná tendence mluvit proti Green Dealu. Podle vás je to však příležitost.
V Komerční bance a obecně i v Société Générale jsme přesvědčeni o tom, že klimatické a politické závazky, které se v tomto případě činí, vytváří jednu z největších obchodních příležitostí za poslední dekády. Budu se snažit z názvu Green Deal odlepit ideově politickou nálepku nebo vrstvu. V plzeňském regionu působí i významný výrobce stavebních materiálů. Protože se jedná o energeticky náročnou výrobu, přecházejí na zelené formy výroby energie. Dokonce kvůli tomu přetvářejí postup výroby.

Chcete říci, že firmy s energeticky náročnou výrobou mají s pomocí zelené energie možnost zachovat si konkurenceschopnost?
Tyto firmy mají dnes dokonce největší možnosti poskočit v míře konkurenceschopnosti. Podobné možnosti mají i další energeticky náročné provozy fungující v bývalém škodováckém areálu. Jako příklad mohou sloužit největší ocelárny v zemi sídlící na severní Moravě. Hodlají vybudovat obrovské vodíkové úložiště, vyrábět elektrickou energii potřebnou k tavení železné rudy jiným způsobem a vytvořit od začátku úplně nově celou technologii pro výrobu oceli. Není to bezriziková operace, na druhou stranu je to pravděpodobně jedna z největších investic do budoucnosti a jedna z největších příležitostí pro dodavatele i pro samotného výrobce oceli.