„Varujeme všechny návštěvníky našich lesů. Momentálně se po nich pohybují prokazatelně dva vlci. Doporučujeme nepouštět své čtyřnohé mazlíčky z vodítka a ze svého dosahu,“ žádají pracovníci Domažlických městských lesů.
Vlky zachytil ve středu muž, který seděl v harvestoru. Šelmy mu přeběhly přes cestu. „Zřejmě se jedná o mladý pár, který hledá teritorium. Myslím si ale, že se u nás neusídlí, protože v létě je hlavně kolem Čerchova velké množství turistů. A taky tady není tolik potravy jako na německé straně Českého lesa,“ uvažuje jednatel domažlických lesů Josef Forst. Kde dřevař zvířata viděl, nechtěl blíže specifikovat.
Podle něj to není poprvé, co byli na Domažlicku vlci spatřeni. Vloni je tam zahlédl hajný. „Protože jsou dole na Šumavě a nahoře v Českém lese, byla jen otázka času, kdy se objeví taky u nás,“ podotkl jednatel.
Začátkem května byl u Dobřan
Že se vlci z pohraničních hor posouvají dále do vnitrozemí, svědčí i jejich nedávný objev u Dobřan na Plzeňsku. Fotopast tu začátkem května zachytila jednoho jedince v lesních částech Vysoká a Šlovický vrch.
Loni na podzim informovala také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR o výskytu vlka v Chráněné krajinné oblasti Brdy. „Pro lesy v Brdech je přítomnost vlků určitě dobrá zpráva. Živí se totiž především prasaty divokými, srnci či jeleny, kteří doslova spásají mladé stromky a působí tak velké škody lesníkům a zemědělcům,“ uvedl tehdy Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Letos je to právě 150 let (tedy od roku 1874), co knížecí stavitel Jan Štěrbík z Vimperka zastřelil na Šumavě posledního českého vlka. Památné místo připomíná Wolfstein, malý kamenný památník mezi Kubovou Hutí a Borovými Lady. Vycpaný vlk je i s brokovnicí, která ho poslala do věčných lovišť, vystaven na zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Vlci na Šumavě sice dál ojediněle migrovali, ale až donedávna tu nebyla žádná stálá populace. Teď v oblasti žije několik smeček.
To, že se vlci vrací, má především dva důvody. Jednak patří na seznam kriticky ohrožených druhů a jsou chráněni a také se rozrůstají vlčí populace v sousedních zemích. Šumavští vlci nepřišli z východu jako ti beskydští. Vědci doložili sekvenováním DNA z trusu, že první, který se tu usadil v roce 2015, pochází z italských Alp. Samice, která se k němu o rok později přidala, přišla ze saské Lužice na německo-polském pomezí.
Zoologové říkají, že vlci do přírody patří stejně jako medvědi a rysi, s nimiž tvoří trojici velkých tuzemských šelem. Pomáhají regulovat počty divoce žijících srnců, jelenů nebo divokých prasat. Tyto druhy, pokud jsou přemnožené jako v současnosti, nadělají okusováním stromů nemalé škody a brání přirozené obnově lesa. Vlci navíc „zlepšují zdravotní stav v populaci své kořisti“, protože jim za oběť padají především kusy staré a nemocné.
Smečky však také působí škody na stádech hospodářských zvířat, hlavně ovcí, koz a telat. Umí potrhat i desítky kusů. Dnes už existují dotace na speciální ploty a dokonce i na pastevecké psy, které je třeba dovážet z třeba Rumunska, Kavkazu nebo Španělska. Nová vyhláška o náhradách škod způsobených chráněnými živočichy rozšiřuje počet nezbytných výdajů, které po útoku vlků vznikají.
