Medu je letos dostatek, říkají uprostřed léta včelaři z Plzeňského kraje

Poměrně příznivý rok má letos řada včelařů. Medu je dost a někteří mluví o tom, že se letos podařilo medu stočit výrazně víc než v minulých letech.

„Ačkoliv to na jaře nevypadalo dobře, tak toho prvního květového medu bylo nakonec docela hodně. Druhý byl takzvaný cementový, melecitózní med. Bylo ho extrémně hodně, ale byl problém se stáčením. Vytočili jsme ho jen málo. Ale i přesto máme medu poměrně hodně, takže je pro nás letošní rok nadprůměrný a můžeme být spokojení,“ tvrdí včelař Jiří Halml.

Není si však jistý, že se produkci podaří prodat. Domnívá se, že jednotliví zákazníci, kteří kupují med jen pro svou potřebu, nejsou schopní velké množství medu odebrat a ti, kdo obchodují s medem ve velkém, o melecitózní med nestojí. „V našich objemech nejsme schopni sami všechno prodat, zvlášť když malí včelaři mají medu taky dost, a tím pokryjí poptávku všech svých známých a kamarádů. My, kteří máme medu víc, to myslím neprodáme. Uvidíme,“ sdělil. Myslí si, že podstatnou roli sehraje skutečnost, že zmíněný cementový med obsahuje víc krystalů a špatně se rozehřívá. „Ten med je sice dobrý, ale z pohledu toho, kdo jej stáčí do sklenic, je s ním víc práce,“ popisuje.

Včelař Daniel Beran ze severního Plzeňska má letos také medu výrazně víc než v minulých letech. Podle něj to souvisí s vývojem počasí zejména na začátku roku. „Jaro začalo o několik týdnů dřív a díky tomu se protáhla doba, kdy včely nosily květový nektar. I v oblastech, kde se dřív dělalo jedno stáčení květového medu, se letos stáčelo dvakrát,“ vysvětluje.

Beran má 65 včelstev, která mu letos snesla přes 1,5 tuny medu. Tvrdí, že mnoho včelařů má po několika letech lesní med. „Pět nebo šest sezon v podstatě nebyl nebo ho bylo hodně málo. Letos je ho hodně, ale je to ten melecitózní,“ uvedl. Připomíná, že lesní med souvisí s určitými druhy mšic, které produkují látku, ze které včely dělají med. Takové mšice se vyskytují v jehličnatých lesích. Právě lesního medu se letos týká melieitóza, která komplikuje stáčení. Někteří včelaři ho potom nechávají včelám jako zásobu na zimu. „Včely ho dokážou využít, ale potřebují k tomu vodu, pro kterou si v zimě nedokážou doletět,“ uvedl. V zimě proto podle jeho názoru uhyne hodně včel a nemusí pomoci ani jejich zakrmování dalším medem ze zásob včelařů nebo cukerným roztokem, protože kvůli zásobám melecitózního medu už nebudou mít včely v úlech dost místa.

ČR už není v medu soběstačná. Ubylo včel a smrku, přibývá medu z dovozu

Ne všichni včelaři se však letos mohou radovat z mimořádné snůšky medu. Podstatnou roli totiž hraje lokalita, ve které jsou jejich úly umístěné. „Je to vysoce individuální záležitost. I v našem kraji jsou stanoviště, kde byl medu dostatek nebo byla letošní snůška standardní. Ale záleží to na stanovištích. Já osobně jsem měl medu méně. Oproti loňskému roku asi o dvacet procent,“ říká jeden ze včelařů. Podle něho se podle lokalit liší i letošní potíže a melecitózou. „Tam, kde jsou jehličnaté lesy s vysokým podílem smrku, to bylo horší. Také jsem té melecitózy trochu měl, ale nebylo to tak tragické. Neměl jsem jí moc a většinu medu se mi podařilo vytočit. Zbylé plásty jsem namočil a dal včelám ke zpracování,“ konstatoval.

Včelař Daniel Beran potvrzuje, že lokalita úlů je důležitá. „Určitě. Podmínky se mohou zásadně lišit i mezi úly, které jsou od sebe jen pár kilometrů,“ konstatoval.

Včelaři z Plzeňského kraje zřejmě ve srovnání s posledními roky ceny, za které med prodávají, nijak podstatně nezměnili. Obvykle se podle druhu pohybují v rozmezí od 200 do 250 korun za kilogram.