Všichni, kteří vstoupí do nemocnice, podstoupí test na koronavirus. To je sen v boji s nemocí COVID-19, aby se nerozšířila do zdravotnických zařízení. Není to ale za současných podmínek reálné, protože všechny laboratoře nejen v Plzeňském kraji jsou zahlcené vzorky.

Koronavirus v Česku Zobrazit fotogalerii

„Všechny laboratoře jedou v celé republice na maximum a příval nestíhají, pražské laboratoře mají skluz šesti, sedmi dnů, my jsme z Prahy dostali v úterý (31. března) výsledky zaslané 23. března,“ popsal náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Plzni Eduard Kasal.

Podle něj se tedy nemocnice musí zaměřit na ty, kteří mají příznaky COVID-19 a na ty, kteří mají komplikace svého onemocnění, které je přivádí do nemocnice.

„Třeba diabetik, který má diabetickou nohu a ta mu začíná hnisat, patří do skupiny, která je po příchodu do nemocnice otestována a na speciálním Covid oddělení čeká na výsledek testu. Až po negativním výsledku se může zařadit na normální oddělení,“ popsal Kasal.

U těch, kteří přicházejí třeba na ambulance, není podle něj za současných podmínek možné testování zajistit.

Vzorky vyhodnocuje fakultní nemocnice, Klatovská nemocnice a Bioptická laboratoř. Denní převis je ale 100 až 300 odebraných vzorků. Hygienici ve čtvrtek rozhodli, že se sníží počet lidí indikovaných k odběru.

„Laboratoře navíc nemají dostatek diagnostických sad pro vyhodnocení vzorků,“ řekl ředitel krajské hygienické stanice Michal Bartoš.

Fakultní nemocnice denně v laboratoři vyhodnotí kolem stovky vzorků, nemocnice v Klatovech do padesáti a soukromá plzeňská Bioptická laboratoř až 220 vzorků. 

„Není reálné to v tuto chvíli skokově navýšit,“ řekl Bartoš.

Vzorky se odebírají na čtyřech stacionárních místech a v odběrových sanitkách. Už přes týden se neposílají do Prahy, ale vyhodnocují se v regionu.

„Sotva jsme testování rozjeli do podoby, se kterou jsme byli aspoň částečně spokojeni, tak nastávají problémy v počtu diagnostických setů pro laboratoře a v jejich kapacitě,“ konstatoval Bartoš.

Ve středu bylo podle něj v kraji mezi 600 a 700 vzorky, které čekaly na vyhodnocení. Když se nezpracují do 72 hodin, tak se musí hluboce zmrazit.

Člověk, kterému zdravotníci odeberou vzorek, čeká nyní na výsledky čtyři až pět dní. Pokud by hygienici neomezili denní počet odběrů, během 48 hodin by se čekací doba zvýšila až na deset dní.

„Na jednu stranu se vyzývá k masovému testování, ale přestáváme to zvládat laboratorně i logisticky. Musíme se domluvit, že snížíme počet indikovaných na jednotlivá odběrová místa. Je to špatně, ale jinak budeme nabírat vzorky do mrazáku,“ shrnul Bartoš.

Sety na odběry zatím jsou, horší je situace s diagnostickými sadami. „Sháníme je, jak se dá. Něco vyrábí fakultní nemocnice, něco si dělá Bioptická laboratoř, něco shání kraj,“ řekl.

Situace v kraji se ale zlepšila oproti například 19. březnu, kdy se vyhodnotilo 127 vzorků za den, nyní jde zhruba o 300 vzorků denně.

V kraji je dnes 144 potvrzených případů nákazy a v souvislosti s koronavirem zemřel první pacient. Asi sedmdesátiletý muž byl hospitalizovaný v plzeňské fakultní nemocnici a byl napojen na plicní ventilaci. Onemocněním COVID-19 se zřejmě nakazil od svého syna, který dojížděl do zahraničí za prací. 

Téměř polovina nakažených v kraji je z Domažlicka. Zatímco v okrese Plzeň-město, kde žije přes 190 tisíc lidí, je 28 potvrzených případů, v pohraničním Domažlicku s 62 tisíci obyvateli bylo zjištěno 71 případů nákazy. 

Zpočátku se tam podle Bartoše šířila z prostředí takzvaných pendlerů a lidí z jejich okolí, nyní už se virus přenáší komunitně.