V zubech bojových plemen končí desetina malých psů, pomohla by změna pravidel chovu

  15:30
Po kousnutí nebo úderu psa skončilo v nemocnici v České republice od roku 2010 do roku 2022 celkem 6009 lidí, v Plzeňském kraji to bylo 331 pokousaných a poraněných pacientů. Nezvládnutí bojoví psi jsou ale nebezpečím nejen lidem, ale i pro malé psy jiných ras. Změna pravidel v chovu je však v nedohlednu.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: MAFRA

Data zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Odborníci volají po zpřísnění pravidel pro majitele i chovatele psů. Některé útulky přestaly psy bojových plemen přijímat, protože mohou ohrozit zaměstnance, navíc tyto psychicky labilní psy nikdo nechce. Změna se ale stále nerýsuje.

„Někteří bojoví psi, často se jedná o křížence, jsou problém,“ řekla vedoucí Útulku pro psy v Borovně na Plzeňsku Andrea Kolmanová. Vysvětlila, že každou chvíli dojde k tragédii. Zhruba deset procent malých psů je totiž každý rok zabito velkým psem.

„Bojový pes byl vyšlechtěn k tomu, aby bojoval v arénách, a je v něm proto určitá nevraživost vůči jiným psům a jiným zvířatům. To mají v genech,“ sdělila Kolmanová s tím, že by měla být nastolena přísnější pravidla pro chov a držení těchto psů. Problém by se měl řešit na vládní úrovni.

„Chov se musí dostat do rukou lidí, kteří mají zkoušky a psychotesty. Ne aby psi množili třeba drogově závislí lidí,“ přeje si Kolmanová.

V zahraničí nesmí psi běhat bez vodítka a obojku

Argumentuje tím, že všude v západní Evropě existuje omezení pro chov psů velkých bojových plemen. „Já bych si strašně přála, abychom se inspirovali v Německu, Francii či Itálii. Někde musí mít majitelé psychotesty, složenou nějakou zkoušku. Tito psi tam nemohou běhat bez vodítka, nebo dokonce bez obojku, jak se to často stává v Česku,“ uvedla Kolmanová s tím, že třeba v Německu se nemohou velcí bojoví psi, jako jsou bullové a jejich kříženci, objevit na veřejnosti jinak než na vodítku a s náhubkem.

Problémem je podle Kolmanové i to, že bojových psů přibývá, a zvyšuje se tím nebezpečí střetů, když jdou lidé na procházku nebo běhat. „Přirovnala bych to k odjištěné zbrani. Já přitom miluji psy, ale právě proto vím, co takový bojový pes dokáže,“ nastínila Kolmanová.

Útulek v Borovně se právě proto nedávno rozhodl velké bojové psy nepřijímat. Přitom prý neuplyne týden, aby do útulku někdo nezavolal, že chce odložit staforda. „Lidé si neuvědomí, že si pořídili zvíře, které nezvládnou. Když je ale přijmu, nikdo je nechce a zabírají tu pak místo jiným psům, kteří by měli šanci dostat se do adoptivní rodiny. Navíc jejich přítomností ohrožuji ostatní psy a své ošetřovatele,“ říká Kolmanová.

Chce podle svých slov předejít třeba tomu, co se na konci dubna stalo v psím útulku ve Žďáru nad Sázavou. Pes tam pokousal dvaašedesátiletou ženu, která nakonec zraněním podlehla.

„Když dojde ke zpřísnění pravidel, chovatelé například bullů budou křičet, že je to vůči nim nefér. Ale ať se jdou podívat do útulků, jak vypadají tito psi, když se dostanou do špatných rukou,“ vybídla Kolmanová.

Ve špatných rukou jsou psi nebezpeční

„Jsou zkažení, to znamená nevycvičení, labilní, nedůvěřiví vůči lidem, psychicky narušení po týrání. Nedej bože, aby takový pes na někoho zaútočil. Pak jde o život,“ přiblížila milovnice psů, která svou lásku potvrzuje třeba tím, že útulek otevřela bíglům z laboratoří po testování veterinárních přípravků. Útulek se jim věnuje a má za sebou úspěšné adopce.

Za zpřísnění pravidel pro majitele psů se přimlouvá i šéf Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň. Nejde totiž jen o malé psy, kteří skončí v zubech velkých psů, ale i o jiná zvířata. Jeden z posledních případů je o víkendu poraněná labuť na Pekelském rybníku u Vejprnic.

„Podle charakteru poranění musel labuť napadnout – a nohu jí rozdrtit a ukousnout – pravděpodobně středně velký pes s mimořádně silným stiskem čelistí,“ napsal na webu stanice Makoň. Při zpřísňování pravidel by nerozlišoval psy bojové a ostatní, protože ti nevychovaní jsou v obou kategoriích.

Přestože argumentů pro zpřísnění pravidel pro držení psů přibývá, změna se zatím nerýsuje. „Prozatím jsem takovou aktivitu v Parlamentu nezaznamenal. Podpora takového návrhu z mé strany by závisela na konkrétním znění návrhu i na tom, jak by se k podobnému kroku stavěli odborníci na toto téma,“ uvedl například poslanec za Plzeňský kraj a emeritní děkan fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni Miloš Nový z TOP 09.

Michal Pleskot z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti řekl, že se zpřísnění trestů u trestných činů spojených s držením psů aktuálně neplánuje. „Byť aktuálně projednávaná novela trestního zákoníku přichází u některých trestných činů se snížením trestních sazeb, toto opatření se nedotýká trestných činů proti životu a zdraví,“ poznamenal.