Vyndal jsem pojistky a šel demonstrovat. Plzeňané slavili 125 let MHD

  13:44
Otcem tramvajové dopravy v Plzni je slavný vynálezce František Křižík. Nejen to, ale i spoustu dalších zajímavostí se v sobotu dozvěděli návštěvníci oslav 125 let od založení plzeňské MHD. Stály se fronty na řidičský trenažér a zájem byl i o jízdy historickými vozy. „Během Sametové revoluce jsem rozdával v trolejbusu revoluční tisk, byl jsem i kolportér,“ vzpomínal bývalý šofér.

Plzeňská zastávka městské hromadné dopravy (MHD) Vozovna Slovany je kvůli malému zájmu jen na znamení, v sobotu o ni však byl enormní zájem. V moderní vozovně, která byla otevřená loni v březnu, si lidé mohli prohlédnout hlavně všechny druhy tramvají, které kdy v Plzni jezdily včetně té nejstarší.

Od vozovny na Slovanech se pak lidé mohli zadarmo dostat autobusem do plzeňské části Karlov, kde v autobusovém a trolejbusovém depu mohli vidět zase všechny druhy autobusů a trolejbusů, které dopravní podniky postupně nasazovaly.

Stanislav Houdek se přišel do vozovny podívat s rodinou včetně dvou synů. „Je to jedinečná možnost, jak se do vozovny podívat,“ uvedl Houdek, který má s městskou dopravou hodně společného. Pracuje totiž ve škodě Eletctric, která vyrábí trolejbusy.

Na výstavě ve vozovně se lidé mohli dočíst, že tramvaje se v ulicích Plzně poprvé objevily 29. června 1899, kdy mířily k trestnici na Borech, na úroveň dnešní třetí brány Škodovky, na Nepomuckou třídu, k plynárně v Doudlevcích a na Lochotín. Provoz zahájily vozy z produkce plzeňské karosárny Václava Brožíka, opatřené byly elektrickou výzbrojí Františka Křižíka, který byl zároveň autorem celého projektu zavedení tramvajové dopravy v Plzni.

Na řidičský trenažér se stály fronty.

Největší fronta ve vozovně byla u stánku na suvenýry, kde byl velký zájem například o maketu plzeňské historické tramvaje, půlhodinovou frontu si hlavně rodiče s dětmi museli vystát na možnost vyzkoušet si trenažér řidiče plzeňské MHD, který zde představovala soukromá firma spolupracující s Plzeňskými městskými dopravními podniky (PMDP). Jedná se o počítačovou hru, jejíž základní verzi je možné si stáhnout na internetu. Za volantem pak tisíce lidí putují virtuálně ulicemi Plzně.

Autobusy místo plakátů

Zdeněk Fano v Plzni jezdil tramvají od roku 1978 do roku 1984, potom přesedlal na trolejbus. „Přišel jsem, protože jsem si tu dobu chtěl připomenout, zkrátka z nostalgie,“ uvedl senior, který z kapsy vytáhl i historický řidičský průkaz na tramvaj a trolejbus.

Z dopravního podniku nakonec musel krátce po sametové revoluci odejít, protože usiloval v rámci odborové organizace PMDP o odchod komunistů z vedoucích funkcí a o jejich nahrazení odborníky bez zátěže rudé hvězdy v životopisu.

Linka P byla pomalá, linka L také langsam, to byly začátky MHD, slaví 115 let

Namísto toho, aby odešel ředitel a jeho dopravní náměstek, musel v roce 1992 odejít Fano pod záminkou ústrojové nekázně. „Místo toho, aby tito kovaní komunisté sklopili uši, šli do útoku a vyhodili mě, tehdy mi bylo 35 let,“ vzpomínal Fano.

Oba někdejší komunisté setrvali ve svých funkcích ještě dlouho po roce 1989. „Odnesl jsem si z toho pachuť, že je sice demokracie, ale staré struktury nás drtí a to přetrvalo bohužel dodnes,“ poznamenal.

Během Sametové revoluce si prý vyzvedával v divadle tehdejší revoluční tisk a rozdával ho v trolejbusu, kde fungoval tedy jako řidič i kolportér. „Během demonstrace na náměstí Republiky jsem také jeden den odstavil trolejbus, vytáhl jsem hlavní pojistky, bez kterých se nerozjede a šel jsem na náměstí demonstrovat a pomáhat mezi lidi roznášet tehdejší tisk,“ zavzpomínal.

OBRAZEM: Ikarus i rudá škodovka. Letenská pláň ožila starými autobusy

Trolejbusů jako reklamního prostředku využil i v době voleb, kdy na ně Primalexem psal hesla jako „Nevolte třešně, ale občanské fórum!“. Komunisté totiž vyměnily rudé hvězdy za třešně.

Fano, který byl původním povoláním kuchař a do MHD nastoupil za komunistického režimu proto, že kuchaři měli tehdy mnohem nižší plat než řidiči, si nakonec díky komunistům polepšil. Vrátil se totiž ke kuchařině, kterou měl rád a 25 let vařil v Německu ve vyhlášené Lesní restauraci ve Frankfurtu, kam přinesl českou kuchyni a kam chodila velká část emigrantů z města nejen na svíčkovou.

„Demokracie jsem nakonec plně využil a zužitkoval jsem i němčinu, kterou jsem se učil i během přestávek na točně trolejbusu,“ uzavřel Fano. Ve frontě na simulátor jízdy trolejbusem stála zase dívka Sofie Šnobová, která na akci přišla s maminkou, tatínkem a bratrem. Chválila hlavně tramvaje, které si prý všechny prohlédla.

Autor: