Plzeňská teplárenská hodlá v roce 2029 najet na provoz bez spalování uhlí. Ekonomickým důvodem jsou ceny povolenek, které musíte platit kvůli spalování uhlí. Jak si vysvětlujete to, že se jejich ceny enormně zvýšily?
Povolenky jsou politikou Evropské unie, která je spojená s Green Dealem. Na cenu povolenky má vliv celá řada faktorů, těžko predikovat, kdy bude laciná, kdy bude drahá, my cenu monitorujeme. Prostě se tak trochu utrhla ze řetězu.
Jde mi o to, jestli povolenka přinesla to, co měla. Tedy abychom dbali na ekologii, což byl cíl. Byl ten cíl splněn?
Cílem povolenek mělo být to, že znečišťovatelé v energetice, tedy teplárny či elektrárny, budou platit řekněme tomu pokuty za spalování uhlí. A výtěžek bude využitý na modernizaci zdrojů, na ekologizaci. Odhaduji ale, že ne všechny peníze získané z povolenek putují do Modernizačního fondu EU.
Není Plzeňská teplárenská důkazem toho, že cíl se plní, protože se neustále modernizujete? Teď dokonce z Modernizačního fondu EU získáte dotaci 3,2 miliardy korun na přechod od uhlí na plyn, což přijde zhruba na sedm miliard korun. I když není jisté, jestli je plyn úplně ekologická komodita.
To, jestli je plyn ekologický, je na další debatu, ale určitě je významně čistější než uhlí. Plyn jako palivo má asi 40 procent emisí CO2 oproti uhlí, takže snižujeme emise zhruba o 60 procent. Nemáme totiž aktuálně žádný jiný primární zdroj, který má nulové emise. Můžeme sice mluvit o malých modulárních reaktorech, ty ale ještě nemají vlastní legislativu. Když vše dobře dopadne, v jaderné zóně v Temelíně bude první tento zdroj v roce 2035. My ale nemůžeme čekat dalších deset let. Navíc modulární reaktor, o kterém mluvím, má tak velký výkon, že se do Plzně nehodí. S jeho výkonem bychom nepotřebovali ani zařízení ZEVO na využití komunálního odpadu, ani zařízení na využití biomasy. To vše bychom museli zbourat.
O využití jádra jste však při rozhodování, jakým se dát směrem, určitě uvažovali, nebo ne?
Uvažovali, vše jsme vyhodnocovali, kladli jsme vedle sebe pro a proti, ať už jde o hlediska technická, ekonomická či ekologická.
ČEZ už vstupuje do firmy Rolls-Royce, která se specializuje na výrobu modulárních reaktorů.
Ano, ale do Plzně se tento zdroj dalších dvacet let opravdu nehodí, není navíc připraven pro komerční využití. Ale po éře plynu určitě přijde éra malých modulárních reaktorů.
Takže v Plzni bude jednou malý modulární reaktor, který bude vytápět město a okolí?
Jestli tu bude nebo nebude, nevím, ale jeho doba pro Plzeň přijde po době plynu, to znamená za 20 až 25 let.
Plzeňská teplárenská postupně skupuje různé energetické a teplárenské firmy. Dnes provozujete 160 zdrojů v pěti krajích, hlavně tedy v Plzeňském. Jaký to má pro tyto firmy efekt?
Nakupujeme plyn ve velkém, takže ho umíme nakoupit levněji. Druhá výhoda je, že máme non stop dispečink a servis, takže umíme 24 hodin zdroje řídit a servisovat, na což obce nemají zázemí. Takže umíme ekonomiku a efektivitu zdroje lépe řešit než třeba malá obec, která na to nemá zázemí a pracovníky.
Kolik teplárenských a energetických firem už Plzeňská teplárenská v různých obcích v Plzeňském kraji vlastní a kolik jich provozuje? Seznam je bohatý – Domažlice, Holýšov, Nepomuk, Rokycany, Stod, Tachov a další.
Plzeňská teplárenská v posledních letech koupila celkem čtyři společnosti z oblasti provozu, servisu a dodávek tepelné energie. Díky těmto společnostem může Plzeňská teplárenská, a. s. a její stoprocentní dceřiná společnost Plzeňská teplárenská Energetické služby, s. r. o. působit a zajišťovat tepelnou pohodu a další služby v pěti krajích ČR. V rámci Plzeňského kraje působí společnost Plzeňská teplárenská, a. s. prostřednictvím své výše uvedené dceřiné společnosti ve 24 městech a obcích. V těchto lokacích máme celkem 143 tepelných zdrojů, z toho 97 vlastních tepelných zdrojů a 46 tepelných zdrojů najatých či provozovaných.
Dá se říci, jaké procento zaujímáte na teplárenském trhu v Plzeňském kraji a v České republice?
Pokud počítám obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, má naše společnost v Plzeňském kraji na tomto trhu 48procentní podíl. Navíc v kraji zajišťujeme dodávku a provoz tepelných zdrojů o celkovém výkonu více než 32 MWt (zkratka pro tepelný výkon, pozn. red.), což představuje odhadem 27 procent z instalovaného výkonu decentrálních zdrojů.
V České republice vlastníme či provozujeme celkem 171 tepelných zdrojů s instalovaným výkonem zhruba 45 MWt a působíme v 35 městech a obcích. Pokud vezmeme v potaz obce a města s předpokládaným energetickým hospodářstvím, je naše zastoupení zhruba šest procent. Podíl našeho celkového instalovaného tepelného výkonu na trhu decentrálních zdrojů v rámci ČR odhadujeme na dvě až čtyři procenta.
Plzeňská teplárenská vlastní 14 let generátor, který by se mohl zapojit v případě blackoutu. Pokud k této situaci dojde, jsme na blackout připraveni?
Tento dieselgenerátor pro blackstart vlastníme 14 let, ale nikdo ho dlouho nebral vážně. Vypadalo to tak, že nikdo v době blackoutu nechce svítit. V Plzeňské teplárenské jsme si dlouho říkali, že všichni se zřejmě vzpamatují až v době, kdy blackout nastane, ale v poslední době jsme na dobré cestě.
Co tedy dnes potřebujete, aby mohlo k blackstartu s pomocí dieselgenerátoru dojít?
Potřebovali jsme, aby město vytipovalo odběrová místa, která budou na motorgenerátor napojená ve chvíli blackoutu, protože v té chvíli nebude svítit celé město, ale jen omezený počet objektů a zařízení. Město už tato místa vytipovalo. Potřebovali jsme také spolupráci firmy ČEZ Distribuce, která vyčlení distribuční sítě, aby se do vytipovaných míst v době blackoutu elektřina dostala. To už je také hotové, takže po zhruba 14 letech jsme všichni konečně dostali rozum a nabrali jsme společný směr dotáhnout proces do konce.
Co se stalo, že po 14 letech se vše dotahuje do konce? Strach z toho, že se blackout blíží nebo k tomu přispěla politická situace?
Spíš zafungovala hrozba přetoků energie z obnovitelných zdrojů, záporné ceny elektřiny, to vše na nás tlačí, takže všichni, kteří mají něco společného s kritickou infrastrukturou, jako jsou nemocnice, hasiči, záchranka...
... dostávají postupně strach, že k blackoutu opravdu dojde?
Říkali si: máme tu Plzeňskou teplárenskou, která vše v případě potřeby zařídí, ale ono to není jen o zapnutí, ale o vytvoření sítě.
Jaká investice je ještě potřebná?
Jedná se jen o automatiku, která bude soustavu řídit. Odhaduji, že budou potřeba jednotky milionů korun. Neznamená to ale, že motorgenerátor k ničemu není. Když totiž Plzeňská teplárenská něco buduje, slouží to k dvojímu užití. Druhé použití vedle služeb v době blackoutu je služba pro regulaci přenosové soustavy. Česká přenosová soustava ČEPS nám platí za to, že jsme, kdyby se něco stalo, v pohotovosti. Když vypadne například blok Temelína, jsme ti první, kteří startují motorgenerátor neboli jsme mezi prvními v obnově soustavy, která ještě nejde do blackoutu, ale blíží se mu.
