Miloši Tarantíkovi pomáhají se sbírkou letadel a vojenské techniky syn i manželka. Před dvěma měsíci si udělali radost. Přivezli z německého muzea vybavený předek stíhačky Mig-21 a také největší jednomotorový dvojplošník na světě An-2.
„Jednu Andulu jsme už měli. Nově dovezená je v horším stavu, ale zase unikátní. Vyrobili ji v Rusku a létala pro armádu. Chtěli bychom ji zpřístupnit návštěvníkům, ale nevím, kdy se to povede. Je na ní hodně práce,“ podotkl Tarantík.
Získat něco nového je však podle sběratele čím dál tím těžší. „Kluk hledá po internetu, kde se co šustne. Říká, kde co nového objevil, kde co mají, ale v republice je toho pomálu. Když se něco objeví, většinou je to pro nás daleko, třeba v Anglii. Syn je v dobrém slova smyslu podobný blázen, jako byl taťka. Musím ho trošku brzdit. Taky by všechno chtěl, ale potřebujeme čas i na údržbu a opravy strojů, navíc chodí na vysokou. Když jsme naposledy přivezli obrněné vozidlo, s kamarádem ho dokázali zprovoznit. Je šikovnej,“ říká Tarantík o synovi.
 |
Při povídání o tom, jak to teď ve Zruči funguje, stačí sledovat návštěvníky, kteří se soukají do zpřístupněných tanků a obrněných vozidel, případně stoupají na plošiny u kokpitů letadel. S jednou rodinou vyšel po letištních schůdcích do nitra velkého dopravního letadla, aby jim pověděl o osudech stroje.
Když se vrátil zpátky na zem, podotkl, jak čas šíleně rychle letí. Dokumentuje to na dvou případech. Tím prvním je velké dopravní TU-134 stojící vedle parkoviště.
„Už se i stydím. Přivezli jsme ho v roce 2018, taťka furt chodil, kdy ho doděláme. Ještě není hotové, i když jsem doufal, že to zvládneme do letošních prázdnin. Směrovku mám na zemi už nabarvenou. Časem ji nahoru usadíme pomocí jeřábu. Druhým takovým strojem je válečná Dakota. To bylo velké sousto. Začali jsme ji stěhovat ještě za tátova života z Itálie, z Říma. Když dorazily poslední díly, už u toho nebyl. V kabině zvládl udělal dost věcí, ale repliky beranů řízení už neviděl. Rádi bychom stroj dali dohromady do oslav května příštího roku, do oslav 80 let od konce války. Ale nejsem si jistý, že to stihneme,“ připouští sběratel.
Zakladatel muzea Karel Tarantík spadl v únoru 2022 ze dveří jednoho z vystavených vrtulníků a těžká zranění nepřežil. Jeho syn říká, že chce splnit tátovy i své sny.
„Furt jsem říkal, že tohle má ještě čas, tohle udělám potom. Čas ale kvaltuje a mnoha věcí, co chtěl udělat, už se táta nedočkal. Věřím, že já s klukem je zmákneme. Cítím, že se na nás táta shora pořád kouká a pohlavkuje mě za to, že melu pantem místo toho, abych dělal,“ dodal s úsměvem Miloš Tarantík.
Sběratel koncertoval na křídle letounu ve Zruči u Plzně (24. 9. 2019)
