Chmurné předpovědi ovocnářů po jarních mrazech se naplnily, jde jim o přežití

  9:38
V sadech na jaře pomrzlo sadařům v Plzeňském kraji téměř vše. Přečkat další jaro dokážou podle svých slov jen s penězi od pojišťoven a z dotací.

ilustrační snímek | foto: Michal Skalský

Pro sadaře bude příští rok zlomový. To tvrdí Martin Jiřík, vedoucí firmy Kolowratovy sady Velké Dvorce u Přimdy v Českém lese. Důvodem jsou škody, které vznikly v důsledku mrazů. V některých sadech v Plzeňském kraji zničily až sto procent úrody.

„Přejeme si, ať je příští rok lepší. Bohužel, třešně, švestky ani jablka v letošním roce v sadech nenatrháme,“ uvedla 6. června na Facebooku Jana Zikmundová, šéfka Sadů Nebílovy, kde na 48 hektarech pěstují jablka, švestky, třešně, hrušky, kanadské borůvky a jahody.

Mrazy zasáhly sady v Čechách. Škody na úrodě budou rozsáhlé, hlásí ovocnáři

Podobné je to ve Velkých Dvorcích. „Je to jako v ostatních sadech, pohybujeme se od 70 do 100 procent ztrát,“ uvedl Jiřík. Kolowratovy sady mají ovocné stromy na 86 hektarech. Podle Jiříka jsou na farmě sady, kde není na stromech vůbec žádné ovoce, nebo místa, kde jsou na jablkách kvůli mrazu mapy či mrazové pukliny. Zemědělský podnik, jehož hlavní část tržeb tvoří právě jabloně, přišel o tisíce tun ovoce. Velké ztráty byly i u třešní, které ve Velkých Dvorcích pěstují na šesti hektarech.

Tyto smutné zprávy z kraje nejsou v kontextu České republiky ničím výjimečným. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík na začátku července shrnul, že ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude podle Ludvíka pro ovocnáře první pololetí příštího roku, kdy budou chybět tržby za jablka. Podle odhadu z počátku léta úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne, v porovnání s pětiletým průměrem, o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců v roce 2023 podle Českého statistického úřadu.

Sadů na západě Čech není moc. I proto je podle Jiříka důležité, aby zůstaly zachovány alespoň ty, které už existují. Stromy nejsou jen zdrojem ovoce, ale poskytují také stín, zabraňují vodní a větrné erozi, poskytují živočichům odpočinek, potravu nebo místa k hnízdění.

Ani protimrazové svíce nezachránily třešně

I když se třeba v Kolowratových sadech snažili úrodu třešní zachránit i s pomocí mrazových svící, ztráty se zde stejně pohybují kolem tří čtvrtin úrody. „Vypálili jsme 1200 protimrazových svící, každá váží pět kilogramů. Zapalovali jsme je dvě noci a stálo to hodně peněz, ale to funguje při mrazech od půl do jednoho stupně. Když přijde mráz -4 či -5 stupňů, nepomůže nic, což platilo pro letošek,“ vypráví ovocnář.

Příroda je napřed, mrazy snižují naději na dobrou úrodu, stěžují si pěstitelé

Další možností je sady rosit mlhou. Rosit celý sad je ale nákladné, navíc to chce mít obrovskou zásobu vody, která pak může chybět, když stromy potřebují závlahu. Podle Jiříka se dají použít i větrníky, které v sadu víří vzduch, ale i ty jsou hodně nákladné.

Aby zachovali ovocnáři svoji budoucnost, jednají nyní s pojišťovnou. „U jednoho ze dvou druhů pojištění, za které Kolowratovy sady ročně celkově zaplatí kolem čtyř milionů korun, se posuzuje procento poškození plodu,“ nastínil Jiřík. Říká, že když je poškozeno do 20 procent plochy jablka, pojišťovna náhradu neuzná. Přitom pro sadaře to znamená, že jablka jsou v marketech neprodejná. Jsou sice chutná, ale nejsou hezká. Pak jim zbývá jen prodej v podnikovém obchodu ve Velkých Dvorcích. Právě tam lidé skoupili zbytek úrody třešní. Sadař doufá, že se tímto způsobem prodají i jablka. „Pokud lidé jablka nakoupí, pomohou nám přežít,“ říká Martin Jiřík.

Mráz se podepsal na úrodě révy. Škody půjdou do stovek milionů, hlásí vinaři

Kromě peněz od pojišťovny sází i na pomoc z evropských dotací. Po podání žádosti následovalo ohledání ztrát zástupci Státního zemědělského a intervenčního fondu přímo na farmě. Peníze potřebuje podnik co nejdříve, protože musí pokrýt provozní náklady. Nakupuje totiž hnojivo či postřiky, které mají splatnost většinou na konci roku. Normálně se to platí z peněz z prodané úrody.

Sady, které nemají další zemědělskou půdu, jsou v ještě větších problémech než Velké Dvorce, které hospodaří na 140 hektarech. Z toho 86 hektarů tvoří sady, zbytek jsou pole. Podle Martina Jiříka ztráty postihly i okolní státy, ale ne tolik jako Česko. „Třeba v Polsku to podle mých informací některé oblasti nepostihlo vůbec, v Německu mrazy postihly také jen některé oblasti, Slovensko i Maďarsko je na tom dobře,“ uvedl Jiřík.

7. března 2023