„Nehodláme navyšovat částku vyhrazenou na mikromobilitu v rozpočtu města nad schválenou úroveň pěti milionů korun za rok, proto budou v opakovaném výběrovém řízení změkčeny požadavky,“ uvedla mluvčí magistrátu Eva Barborková. Namísto poměru 120 mechanických kol a 80 elektrokol to bude 160 ku 40 na úkor elektrokol.
Nová služba navíc nebude pokrývat celé území Plzně, ale jen centrální obvody 1 až 4.
Varující pro město je, že se většinou do podobných soutěží hlásí vedle sebe i dvě renomované firmy, kterými jsou Rekola a NextBike. Tentokrát se přihlásila jen Rekola, kterou ale město vyřadilo. Druhou vyřazenou nabídku podala firma TO-MI electro CZ s.r.o. půjčující například v Chomutově elektrokoloběžky.
Asistentka jednatele Michaela Šlehoferová uvedla, že firma nabídku koncipovala tak, aby podmínky města splnila. „Ale město to vyhodnotilo jinak,“ sdělila s tím, že nastavení tendru bylo hodně složité. „Chtěli jsme se do Plzně dostat, je nám líto, že to nevyšlo. Počkáme na nové podmínky a jsme odhodláni se přihlásit znovu,“ uvedla Šlehoferová.
200 kol pro Plzeň je málo
A proč se nepřihlásil NextBike, který působí ve 42 českých městech? Marketingový ředitel Dan Rambousek již dříve uvedl, že podmínky tendru šly proti filozofii jednoduchosti, udržitelnosti a komfortu obyvatel i návštěvníků města. „Alokovaný rozpočet, velikost flotily, její nestabilní řízení prakticky z měsíce na měsíc. To je výčet několika kritických parametrů,“ sdělil po vypsání tendru. Teď podle něj firma čeká na nové podmínky tendru.
Nejen Rambousek, ale i další odborníci hovoří o tom, že 200 kol pro Plzeň je málo. I podle schválené studie mikromobility města Plzně by zde mohlo jezdit až 400 klasických kol, 200 elektrokol a 100 elektrokoloběžek. I předseda spolku KolemPlzne.cz Hynek Horák hovoří o tom, že dvě stovky kol jsou málo.
Náměstek pro dopravu města Plzně Aleš Tolar ze STAN sdělil, že nechce do města objednat třeba 700 kol, když na nich pak bude jezdit jen 50 lidí. „Když v první fázi nabídneme 200 kol a ta budou stále vyčerpaná, můžeme přidávat další. Projekt je nastavený tak, že každý čtvrtrok se vyhodnocuje a podle počtu výpůjček se počet upraví,“ sdělil.
Firmy podle něj město tlačí do zvýšení limitu. „Chtějí co nejvíc peněz. Když se nasadí 700 kol, firmy dostanou násobně víc peněz, ale činnost budou zvládat se stejným množstvím lidí. Chtějí zkrátka na tom co nejvíc vydělat, ale já na to mám v rozpočtu pět milionů i ve výhledu na další roky,“ nastínil náměstek.
Plzeň vypsala výběrové řízení na provozovatele sdílených kol a koloběžek |
Že na tak velké město je 200 kol málo, si myslí i plzeňský opoziční zastupitel a exnáměstek pro dopravu Michal Vozobule z TOP09. „V momentě, kdy kola nebudou dostupná, člověk to jednou dvakrát zkusí a na službu rezignuje,“ sdělil Vozobule, podle kterého by 400 kol při startu služby byl rozumný počet.
Je přesvědčený, že v době velkého rozpočtového přebytku by město mělo zájemcům tuto službu zajistit. A nejen těm v centrálních obvodech, ale i ostatním. „Je to do jisté míry diskriminace těch, kteří bydlí mimo vymezenou zónu,“ dodal. Městu se to prý vyplatí, protože když více lidí nasedne na kola, do jeho centra bude mířit méně aut. „Zapomenout nesmíme ani na zdravotní přínosy a vliv na turistický ruch,“ sdělil Vozobule.
O bikesharing v Plzni se doposud stará skupina plzeňských dobrovolníků ze spolku KolemPlzne.cz.
17. září 2018 |