Anděl na náměstí
Snad každý turista, který zavítá do Plzně, se projde po náměstí Republiky. A vyfotí se u kašny Anděl s pozadím katedrály svatého Bartoloměje. (23. července 2024)
Snad nikdo, kdo v rámci své dovolené zavítá do západočeské metropole, nemine centrální náměstí Republiky. Vydlážděné obdélníkové prostranství s dominantní katedrálou svatého Bartoloměje doplňují ve třech rozích kašny, ve čtvrtém je morový sloup.
Právě chrliče z bronzu pokryté plátkovým zlatem, které stříkají vodu do nádob z černé žuly, si návštěvníci oblíbili a nesmí chybět v sérii jejich fotografií z Plzně. A když je chladivá voda při pořizování selfie v horkém dni lehce osvěží, je to radost navíc.
Trojice kašen znázorňuje velblouda, chrtici a anděla, kteří jsou součástí znaku města Plzně. Mezi nejvíce oblíbené patří právě Anděl v severovýchodním rohu náměstí nedaleko budovy radnice. Ze dvou chrličů, které představují křídla, padá voda do dvojice nádob.
Autorem moderních kašen je architekt Ondřej Císler, historické centrum Plzně zdobí od července roku 2010. Do architektonické soutěže se tenkrát přihlásilo 42 návrhů a o podobách chrličů se hodně diskutovalo. Lidé je buď odsoudili jako nepřijatelné, nebo se naopak líbily. Rozporuplné reakce budí i dnes.
Komu se ale určitě líbí, jsou například holubi, kteří se v nich občas osvěží a napijí. Poměrně často se v nich však koupají i zahraniční turisté, zejména z Německa, kteří v alkoholovém opojení seberou odvahu a ve spodním prádle do nádob skáčou. Chrliče pak využívají k masážím zad. Mohou si být ovšem jisti, že jsou pod dohledem kamer a od strážníků dostanou tučnou pokutu.
Sousoší Spejbla a Hurvínka
Příležitosti vyfotit se se Spejblem a Hurvínkem na náměstí Republiky v Plzni málokdo odolá. (23. července 2024)
Přímo na náměstí Republiky je i další často fotografovaný objekt. Nespočet selfie i klasických fotografií si lidé pořizují s bronzovým Spejblem a Hurvínkem.
K soše si mohou sednout na lavičku, postavičky obejmout, a dokonce si pohrát i s Hurvínkovou pohyblivou hlavou a očima. Sousoší je umístěno před bistrem a dvojice se dívá směrem na nejvyšší kostelní věž v České republice na katedrále svatého Bartoloměje.
Dřevěným postavičkám před více než 100 lety vdechl život loutkář Josef Skupa, který od svých pěti let v Plzni žil. Ty bronzové posadila na lavičku na náměstí Republiky v roce 2020 česko-kanadská sochařka Lea Vivot. Vznik uměleckého díla inicioval Nadační fond Plzeň sobě. Když se sousoší v centru města před čtyřmi lety objevilo, stály se na něj dokonce fronty. Hlavně děti se chtěly s pohádkovým taťuldou a jeho prostořekým synkem vyfotit.
Také dnes je dvojice velkým tahákem. Loni v září ale umělecké dílo na několik týdnů zmizelo. Nadační fond ho musel nechat opravit poté, co mladí vandalové utrhli Hurvínkovi hlavu.
Plzeňané ale mají své pohádkové postavičky rádi, například v době covidové jim nasadili roušky či je oblékli do flanelových košilí, které se staly symbolem prezidentské kampaně budoucí hlavy státu Petra Pavla.
Brána do Plzeňského Prazdroje
Když se řekne Plzeň, většina lidí si hned vybaví světoznámou značku piva. A tak navštívit místo, kde legendární nápoj vzniká a vyfotit se s Jubilejní bránou Plzeňského Prazdroje, je téměř nutností. (23. července 2024)
Když se řekne Plzeň, každý si hned vybaví pivo. A tak udělat si selfie s historickou bránou Plzeňského Prazdroje, která je symbolem pivovaru, je nezbytné. A z centrálního náměstí Republiky je to k ní pěšky jen pár minut.
Jubilejní brána je vyobrazena na každé lahvi slavného ležáku Pilsner Urquell. Začala se stavět v roce 1892 na počest 50. výročí založení Měšťanské pivovaru v Plzni, dostavěna byla o rok později.
Navrhl ji Emanuel Klotz a brána se stala vůbec první novorenesanční stavbou ve městě. Inspirací mu zřejmě byl antický triumfální oblouk Porta Gemina v chorvatské Pule.
Výzdoba brány a detaily jsou ale zaměřeny na pivovarnictví. Přímo uprostřed je v nadživotní velikosti sladovník s velkou vařečkou a děvče se srpem a chmelovým úponkem, mezi nimi na sudu stojí malý Gambrinus. Na okrajích jsou dva půllitry s čepicí pěny. Na bráně jsou zobrazeny klasy ječmene a šištice chmele a také sladovnický znak. Spodní část brány je ze štěnovické žuly, horní část je z hořického jemnozrnného pískovce.
Od roku 2008 je Jubilejní brána chráněnou kulturní památkou. Naposledy byla restaurována v roce 2018, kdy do ní sládci umístili vzkaz budoucím generacím.
Fotopoint v zoo
Plzeňská zoo má svůj fotopoint s výhledem na Plzeň a katedrálu sv. Bartoloměje. (30. července 2024)
Zoologická zahrada města Plzně láká návštěvníky nejen na prohlídku 21hektarového areálu, ale také na svůj fotopoint. Stačí se postavit za velké dřevěné srdce, kam se zcela určitě vejde celá rodina. Usmívat se, zamávat a pěkná fotka je na světě!
Na dřevěném rámu je velkým písmenem napsáno ZOO Plzeň a kolem písmenek je namalovaný had, žirafa či rostliny. Když se člověk podívá výřezem srdce ven, má Plzeň s její dominantou – katedrálou svatého Bartoloměje – jako na dlani. V dáli je také vidět hrad Radyně u Starého Plzence.
Fotopoint návštěvníci najdou nedaleko statku Lüftnerka, a koho už budou po celodenním běhání po zoo bolet nohy, sedne si na lavičky nedaleko srdce. Zahrada je o letních prázdninách přístupná každý den od 8 do 19 hodin.
Otevřené dveře na Pancíři
Otevřené dveře na Pancíři jsou symbolickou bránou Šumavy. Na vrchol se lze dostat pěšky, na kole či lanovkou. (23. července 2024)
Kdo se rád fotí na ikonických místech, neměl by vynechat Otevřené dveře na šumavském Pancíři, které nabízejí úchvatné výhledy na pohoří. Stojí pět kilometrů severovýchodně od Železné Rudy ve výšce 1 234 metrů nad mořem a nechal je tam na podzim roku 2019 umístit spolek We Love Šumava.
„Říkal jsem si, že Pancíř nemá žádný vrchol, nestojí na něm žádný kříž. A tak mě napadly otevřené dveře. Dveře jsme otevřeli na podzim těsně před covidem a poté, co se začalo cestovat po České republice, stála u dveří i fronta na fotku. Všichni začali najednou sdílet fotky dveří, v jakémkoliv počasí a v jakékoliv denní době,“ vzpomíná na nedávné časy autor nápadu Richard Brož.
Protože jsou dveře ze dřeva a mrazivé počasí by je brzy poškodilo, spolek je vždy 31. prosince odmontuje a tím jakoby uzavře uplynulý rok. Na stejném místě se pak dveře objeví zase na jaře.
Turisté se k nim dostanou za necelou půlhodinu lanovkou ze Špičáku. Ti, kteří si chtějí fotku a výhledy opravdu zasloužit, mohou zhruba 350metrové převýšení zdolat pěšky – ze Špičáku po červené turistické značce zhruba pět kilometrů, nebo ze Železné Rudy po modré necelých šest kilometrů. Jet mohou na vrchol také na kole.
Občerstvení se pak nabízí v Horské boudě Pancíř, jejíž historie sahá do roku 1923. Najíst a napít se výletníci mohou buď uvnitř objektu, nebo venku na terase s výhledem do zalesněné krajiny. Na vrcholu boudy je věžička, která slouží jako rozhledna.
Havlova skála u Liblína
Mezi místa, kde si pořídit hezkou fotku, patří Havlova skála na řekou Berounkou u Liblína. (23. července 2024)
Pokud chcete zažít trochu adrenalinu a zároveň se pokochat dechberoucím výhledem na údolí s meandrující řekou Berounkou, pak je vyhlídka na Havlově skále u Liblína na Rokycansku ten pravý cíl.
Z třicet metrů vysokého skalního ostrohu v přírodním parku Horní Berounka lze vidět kromě přírodních krás také Liblín, zříceninu hradu Libštejn s nedalekým mlýnem a vodácké tábořiště Kobylka.
K vyhlídce nevede žádná turistická stezka, proto je tu také poměrně klid. Dostat se k ní dá nejlépe autem z Liblína. Cestou je skála vidět po pravé straně silnice.
Nejlepší je vyjet až na kopec, kde je odbočka doleva. Tady lze u bývalé vodní nádrže zaparkovat. Je třeba sejít kousek zpátky podél silnice po její levé straně směrem na Liblín a po pár krocích se vlevo objeví vyšlapaná pěšina vedoucí do akátového lesa. Ta návštěvníky po několika desítkách metrů dovede až na místo. Na špičaté skále není žádné zábradlí, a tak je cesta na nejvyšší místo vyhlídky na vlastní nebezpečí.
A proč se skála jmenuje Havlova? Prý podle koně sedláka Havla, který se ze skály kdysi zřítil. Také se tu prý chtěla nechat zvěčnit jedna nevěsta. Ženich tak mohl být hned od prvního dne vdovcem, ale vše naštěstí dobře dopadlo.
