Když auta více pojedou a méně budou stát na červené u křižovatek, do ovzduší z nich půjde méně škodlivin. Správa informačních technologií města Plzně má zkušenosti s prvními devíti propojenými křižovatkami ve městě ve výpadovce na Třemošnou.

„Systém dynamického řízení nám běží na devíti křižovatkách na Plaské. V reálném čase dokáže zjistit nějakou větší frontu aut a pro ni prodloužit zelenou, aby auta projížděla plynuleji. Tohle propojení křižovatek je třeba udělat po celém městě. Teď máme ostrůvek devíti křižovatek. Když auta přijedou k desáté křižovatce, která není do systému propojená, tam řidiči většinou musejí stát,“ vysvětlil šéf Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora.

Kamery pošlou pokutu za průjezd na červenou, hlídají první křižovatku v Plzni

Většina plzeňských semaforů má nastavené plány podle hodin a dnů v týdnu. V silnici před křižovatkami jsou zabudované smyčky, které reagují na průjezd auta, a předávají signál do počítače řídícího křižovatku. Jenže když ke křižovatce přijíždí tramvaj, autobus či trolejbus, ty mají přednost a systém většinou rozhodí. Navíc řídící jednotka křižovatky reaguje i na zmáčknutí tlačítka na semaforu pro chodce.

Nový inteligentní systém na Plaské je osazený i řadou dalších čidel nad silnicí v úsecích mezi křižovatkami, takže detekuje kolony. Ale v budoucnu půjde ještě dál, systém by s využitím GPS z každého autobusu, trolejbusu a tramvaje mohl porovnávat, jestli jedou podle jízdního řádu a podle toho upravovat signály v té které křižovatce.

„Zkušenosti ze zahraničí říkají, že když má vozidlo městské hromadné dopravy zpoždění, nechme ho zpožděné, a preferenci v křižovatkách dělejme těm, které jedou na čas. Pokud naopak nějaké jede v předstihu před jízdním řádem, křižovatka ho přibrzdí. I to může pomoci k plynulejšímu provozu pro zbytek účastníků,“ vysvětlil Šantora.

Řidiči dostanou info, že se k nim blíží sanitka

V současné době technici do všech vozidel v plzeňské městské hromadné dopravě domontovávají zařízení, které bude s inteligentními semafory takhle komunikovat. To navíc dokáže řidiče autobusů, trolejbusů a tramvají v předstihu upozornit, že se k nim blíží pod majáky jedoucí policisté, hasiči nebo sanitka.

„Mám velkou radost, že se opět ukazuje, že Plzeň je chytré město. Stejně jako při záchraně života rozhodují vteřiny, jsou čas i doba přepravy zásadním faktorem úspěšné a fungující městské hromadné dopravy,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Tramvajový pás v plzeňském Bolevci rozkvetl, slunce jej zbarví dočervena

Podle Šantory vznikne něco jako metropolitní dispečink, do kterého směřují data nejen z provozu městské dopravy a řízení křižovatek. V nepříliš vzdálené budoucnosti může dojít k tomu, že se do těchto systémů bude připojovat i infotainment běžných aut. Pak by jejich řidiči mohli dopředu dostávat upozornění, aby udělali záchranářskou uličku, protože se k nim blíží vozidlo integrovaného záchranného systému jedoucí pod majáky.

Ke zpracování velkého množství dat a hledání optimálních tras pro záchranářská vozidla chtějí využít i umělou inteligenci. „Fandíme si, že dokážeme řidičům IZS lidově řečeno vyčistit cestu, aby byli na místě rychleji a bezpečněji. Zároveň musí být pro posádky záchranářských vozidel vše co nejjednodušší. Aby jen zadali cílovou adresu a obratem měli nejvhodnější trasu podle aktuální situace ve městě,“ naznačil Šantora.

Testovací polygon na konečné u ZČU

Prodloužení běžné tramvajové trati z konečné Bory na Borská pole je podle Šantory zároveň i velkým testovacím polygonem. Právě tady vývojáři předváděli automatický antikolizní systém pro tramvaje, právě tady se testují i systémy komunikace tramvají se semafory i dalšími vozidly. Právě tady by se měla testovat technologie, která by podle zaznamenaného zvuku projíždějících tramvají měla napomáhat odhalovat závady u jednotlivých vozů.

Luděk Šantora podotkl, že podporují nejen studenty od 16 let při vývoji nových řešení a technologií v oblasti autonomní mobility, cílem je do Plzně přilákat inovátorské firmy.

„Připravujeme z dotace národního plánu obnovy 5G kopii celého systému, který v Plzni řídí dopravu. Přetavíme ho do testovacího a vývojového režimu, k ostrému systému je z pochopitelných důvodů nikdo pustit nemůže. Fandíme si, že uvolnění testovacího systému by mohlo do Plzně přivézt firmy, které by pro město mohly být zajímaví zaměstnavatelé. Nešlo by o montovny, ale o firmy, které něco vyvíjejí,“ uzavřel Šantora.