Ještě před dvěma lety byly slyšet hlavně názory, že instalace fotovoltaických elektráren na bytovky je spíš sci-fi, protože každý byt nemůže mít vlastní elektroměr a podobně. Doba se od té doby změnila?
Určitě. Před dvěma lety soláry ještě nebyly takovým hitem jako dnes, kdy už existují firmy, které se specializují jen na bytovky a jsou schopné fotovoltaiku dodat na klíč. Zatím je jen málo realizací, ale protože na bytovkách je velké procento plochých střech, je v této oblasti velký potenciál. Střechy si o to přímo říkají.
Je důležité před umístěním elektrárny zkoumat, jak jsou střechy pevné?
U většiny paneláků by to neměl být problém. Problémy s instalací nejsou technické, ale spíš legislativní a majetkové.
Co se musí majetkově a legislativně udělat?
Nejdříve se musí elektrárna odsouhlasit. Nakonec bylo 100 procent vlastníků pro.
Jak se vám to podařilo? Jednání v rámci SVJ bývají většinou složitá.
To je asi hlavně otázka na sousedy a mého otce, který v domě bydlí také a je předsedou SVJ. I já jsem ale s přípravou pomáhal. Schválení podle mě bylo dané tím, že od začátku jsme jednali korektně s cílem vybudovat něco, co nám bude sloužit, co zhodnotí naše byty a pomůže nám to snížit účty za elektřinu. Mile mě překvapilo, jak se o věc sousedi zajímali a měli konstruktivní připomínky a dotazy. Postavili se k tomu čelem.
Mohlo hrát roli to, že tehdy účty za elektřinu letěly nahoru?
To už jsme měli za sebou, ale obecná nejistota tomu určitě nahrávala. Možná i proto jsme získali všechny podpisy.
Můžete uvést parametry elektrárny?
Model je jednoduchý, na střechu jsme dali tolik panelů, kolik se tam vešlo. Výkon elektrárny je 35 kilowatt-peak (kWp), baterie mají kapacitu 44 kilowatthodin (kWh).
Jak to vypadá u vás v domě dnes, když svítí slunce?
Pokud je nějak rozumně slunečno, od začátku dubna jedeme na soláry.
Rozhodovali se lidé i podle ekologické stránky věci?
My jsme to na schůzích jako argument nepoužívali a ani od našich sousedů jsem se s tím nesetkal, ale nevylučuji, že to při rozhodování mohlo fungovat jako podpůrné stanovisko. Spíš lidé hodně vyzdvihovali soběstačnost. My sice nikdy nebudeme soběstační, ale částečně jsme se k tomu posunuli. Navíc fotovoltaika otvírá dveře k dalším možnostem. Na elektrárnu v budoucnu můžeme třeba napojit tepelné čerpadlo. To by se mohlo stát v případě, kdyby Plzeňská teplárenská zdražila teplo. Pak bychom si dolů do domu mohli koupit velkou nádrž na vodu, dát do ní elektrické topné patrony, jaké jsou v bojleru a mohli bychom alespoň osm měsíců v roce vodu ohřívat a zbytek roku bychom teplou vodu nakupovali.
Kolik peněz díky fotovoltaice ušetříte?
Máme zkušenost ze dvou měsíců – dubna a května. Za duben jsem snížil spotřebu o zhruba 75 procent. Znamená to, že jsem nakoupil o 75 procent méně silové elektřiny, dále ale platím stálé poplatky třeba za jistič, což je měsíčně asi 350 korun a další. Tyto poplatky tvoří tak polovinu účtu. Když tedy měsíční poplatek za elektřinu srazíme na polovinu, budeme šťastní. Zhruba tři měsíce v roce ale elektrárna žádnou elektřinu vyrábět nebude.
Je pravda, že ve dne v době bez slunečního svitu elektrárna elektřinu vyrábí?
Vyrábí, ale ne pro 20 bytů. Může to pokrýt třeba desetinu spotřeby, ale kalkulaci za celý rok budu mít až příští duben. Jisté ale je, že v našem případě, kdy je v Plzni zatím dálkové teplo tak levné a navíc nemáme žádné velké spotřebiče na elektřinu, fotovoltaika zatím ekonomicky úplně smysl nedává.
Pokud by byla bytovka bez napojení na dálkové teplo, sama by si ohřívala teplou vodu a zajišťovala vytápění, bylo by to ekonomicky zajímavější než ve vašem případě?
Ano. Třeba firma AC Heating z Letkova vyrábí tepelná čerpadla, v poslední době se přeorientovali i na fotovoltaiku a poskytují kombinaci tepelná čerpadla a soláry pro bytovky. Dodávají i systém, který to řídí.
Vaše rodina platí zálohy na elektřinu zhruba tisíc korun měsíčně a za měsíc uspoříte 250 korun, za rok jsou to 3 tisíce korun, návratnost investice je téměř 17 let. To není úplně příznivé.
I já jsem se pokoušel počítat návratnost a doteď nevím, jak bych ji měl počítat, aby to bylo správně. Záleží na kritériích. Navíc počítat návratnost u investice, která je na 20 let z aktuálních cen, když nevím, jaké budou ceny elektřiny za rok či za 15 let, není úplně optimální. Dokumentovat se to dá na faktu, že od té doby, co jsme elektrárnu odsouhlasili, se skoro dvojnásobně zvedly poplatky za distribuci elektřiny, což nám hraje do karet, protože když si energii sdílíme mezi sebou, tyto poplatky neplatíme. Distribuční poplatky platíme jen za elektřinu, kterou bereme navíc nad výkon naší solární elektrárny.
Mohli byste solární elektřinu využívat v době blackoutu?
Zatím bychom elektřinu v domě využívat nemohli, podmínkou je rekonstrukce starého dvouvodičového vedení na třívodičové. Znamenalo by to natáhnout ke všem zásuvkám v celém domě nové dráty. Důležité ale je, že tuto možnost bychom bez fotovoltaické elektrárny neměli. Nyní máme ze střechy napojení jen na tři záložní zásuvky v domě.
Přemýšlel jste o dalších možnostech?
Přebytečná energie by se dala posílat jinam. Teď jsou ale odsouhlasené tři varianty sdílení, jednou z nich je sdílení v rámci bytového domu, kde není možné přebytečnou energii posílat třeba na chatu. Je to podle mě škoda. Musel by ale stát chtít. Legislativa je v plenkách, jsme pozadu za zbytkem Evropy, ale teď děláme kroky to zlepšit. Kroky nejsou vždy ideální, ale podle mě směřují správným směrem.
Co vám osobně příběh SVJ a soláry přinesl?
Instaloval jsem si soláry i na chatu, tím jsem získal další zkušenosti. Nedávno mi přišla zpráva, že mi výkupní cenu za elektřinu ze solárů firma snižuje na 20 haléřů za kWh. Obecné stanovisko totiž je, že výkupní cena bude skoro nulová, což vytvoří tlak na spotřebu v místě výroby. Je mi tedy líto dávat nějakému energobaronovi elektřinu téměř zadarmo, proto jsem na chatu pořídil mašinu na těžení bitcoinů. Tím spotřebuji většinu elektrické energie. Je to spíš takový sport, na kterém nezbohatnu, ale postarám se o přebytky. A hodlám jít ještě dál. Na chatě topím elektrickým přímotopem, a protože mašina na bitcoiny všechnu energii přemění na teplo, tímto teplem budu v zimě topit.
